Dáša Nová píše:
na východě sv. Mikuláši říkají Nikolaj Čudatvorec, což by se dalo přeložit jako Mikuláš Zázrakotvorný.
Jo, to je pravoslavné názvosloví. Svatořečený mnich z hory Athos zase má obvykle za svým jménem přízvisko "Svatohorec", nebo člověk který vykazuje známky "bláznovství pro Krista", bývá v pravoslavném prostředí zván "jurodivý". Je to prostě takový člověk s poněkud neobvyklým chováním, který je ale mentálně naprosto v pořádku, je postě svérázný, a má určitou duchovní zkušenost. Pokud někdo ze zdejších viděl film "Ostrov" (OCTPOB), tak v osobě hlavního hrdiny viděl jurodivého par excellence. Takové jedince lze nalézt i v katolickém prostředí. Mimo katolický a pravoslavný prostor ale tací lidé asi častým zjevem nejsou.
Jiří Motyčka píše:
Při návštěvě Španělska se současný pontifik docela rozjel, když pravil: "Víru je třeba obnovit, aby čelila hrozbě světskosti, která existuje ve Francii a v České republice, a také ve Španělsku ..."
Má naprostou pravdu. Naše země se vykašlala na svoje kořeny, a jde to s ní nechcu říct kam ... a na místo víry nastupuje pověra a nesmysly. "Čistokrevných" ateistů je minimum, člověk touží něčemu věřit, a pokud mu víra "nebyla dána", nebo se zdeformovala, dopadá to tak, jak to dopadá. Někdo se třeba považuje za ateistu, ale na druhou stranu si třeba nechává vykládat karty, nebo se patlá v ezoterice. To ale pak už není ateistou, ale člověkem věřícím na pověry.