Myslím, že v diskuzích můžeme napsat svoje názory, pokud nejsou vysloveně zcestné
. Hrady a jinými openěnými místy se zabývám už cca 30 let a proto si dovoluji někdy uvažovat v souvislostech, které v rozsahu příspěvku nedokážu podrobně popsat.
V případě Sionu respektuji závěry archeologů i castellologů, ale celá situace se mi jeví tak, jak jsem výše napsal.
To, že se nenašla žádná kostra je argument. Jenže... Křesťanský pohřeb byl důležitou svátostinou a nebylo možné padlého jen tak zahrabat do země bez ceremoniálního rozloučení a vysvěcení hrobu. To by byla naprostá výjimka, která přicházela v úvahu např. z hygienických důvodů v případě bitev za horkého počasí. Pokud na hradě nebylo možné zajistit křesťanský pohřeb, mohla být těla padlých uložena, aby byla pohřbena později.
Cisterny na hradech bývaly různých druhů. Někdy byly vyzděny a těsněny jílem, někdy se jimi stávaly studny, ve kterých se nenarazilo na vodu a někdy byly tesány přímo ve skále.
Cisterna na hradě Házmburku:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haz ... sterna.jpg
... na hradě Zbirohy:
http://foto.mapy.cz/original?id=80097
Často se ale pomíjí fakt, že voda se běžně uchovávala v sudech a kádích. Větší pozdně středověká námořní loď (např. koga, karak či karavela) mívala posádku stejnou či početnější, než byla ta sionská. A přesto se tyhle lodi vydávaly na mnohaměsíční plavby se zásobami vody v sudech (bez studny
).
Proto jen tak nemohu přijmout argument, že absence vodního zdroje měla automaticky znemožňovat delší obranu hradu
.
Testy s obléhacím dělem na kamenné koule jsem tu už dříve někde zmiňoval. Před pár lety se vysílal na stanici Spektrum pořad "Zbraně v akci" a zde bylo z velkého obléhacího děla vystřeleno proti zdi cca 1m silné podepřené hliněným valem. Pískovcová koule se roztříštila na prach a nezbylo z ní vůbec nic. Dělové koule se tesaly také ze žuly, ta vydrží podstatně víc. Ze Sionu jsem viděl jednu dělovou kouli jako ozdobu před domem v Kutné Hoře a byla pískovcová. Proto opět ta moje domněnka o možném větším množství střel. Ale myslím, že není vůbec podstatná.
Střely z praků a dělové koule zničily Roháčův palác. Snad ano, jenže palác není životně důležitý pro obranu hradu. Hrady se vzdávaly až tehdy, jestliže nebylo možné hájit hradby kvůli zničeným ochozům (případ např. Nového hradu u Kunratic) nebo když došlo k průlomu hradeb na exponovaném místě.
Podoba zděné části hradu Sion nebyla nijak impozantní. To je rozhodně pravda. Čelní zeď za šíjovým příkopem ale měla sílu cca 2,5m a to není zas tak málo. Ostatní části hradby nad svahy měly tloušťku 1,2-1,5m. Ani to není, vzhledem k srázům zcela zanedbatelná síla. Ale ta zmíněná oblá bašta s násypem po straně brány mi nepřijde umístěna nijak výhodně. Je také nad strmým srázem a děla na ní mohla působit spíše na větší vzdálenost.
Z fortifikačního hlediska bylo klíčovým prvkem obrany předhradí, za kterým byl vnitřní hrad schován a které bylo obklopeno masivním příkopem a valem. Zde vidím hlavní prostor "realizace" puškaře Zeleného a jeho artilerie. Hliněné valy nebylo možné rozstřílet a pokud nesly roubenou hradbu, byly daleko lepším opevněním, než zděné hradby jakékoliv tloušťky.
Jako další argument mých pochybností o snadném dobytí Sionu uvedu případ tvrze Kříženec, která rozhodně svou stavební podobou nebyla nijak impozantní a byla chráněna jen vodním příkopem a valem. Nejprve ji dobyli táborité, ale když jejich posádku obléhali r. 1423 po mnoho týdnů pražané, tak dle slov kronikáře "více škody sami trpěli, než obleženým nadělati mohli". Tvrz se ubránila až do příchodu vyprošťovacího vojska B. ze Švamberka.
Dnes se z kříženecké tvrze dochoval jen pahorek a zbytek příkopu.
http://www.hrady.cz/data_g/4507/35987.png
Zajímalo by mne, zda by nalezené střely vypovídaly něco o intenzitě obléhání. Možná by také nějaký archeolog konstatoval, že to bylo jinak. A další autoři by jeho názor po desítky let citovali
V Sionských rozvalinách bylo nalezeno poměrně značné množství střel do ručních palných zbraní a je zajímavé, že některé z nich měly železné jádro s olověným obalem. Tedy jakýsi pravzor průbojných střel s ocelovým jádrem.
Opevnění obléhacího tábora před Sionem se z velké části dochovalo (resp. jeho ženijní část). Zvláště valy velitelského stanoviště dodnes udivují svou mohutností. Tak prostě nelze říci, že zde "žádné obléhání nebylo". Kdyby bylo všechno jenom jako, tábořilo by Hyncovo vojsko jen tak na poli či louce a na Sion by chodilo hrát vrhcáby a poslouchat historky Roháčových veteránů
.
Takže asi takhle to vidím. Ale ber to jako můj subjektivní názor, který mi přijde jako podložený. Rozhodně to není protinázor za každou cenu.