Dnes máme 27. říjen, a pár dní předtím, 23. října, jsme my katolíci slavili liturgickou památku sv. Jana Kapistránského, který má také co do činění s husitskou érou u nás.

Jan Kapistránský se narodil v r. 1386, a od r. 1413 působil jako soudce v Perugii. V r. 1416 vstupuje do františkánského řádu, a kol. r. 1420 je vysvěcen na kněze.
Po roce 1425 hodně cestuje, jako kazatel se dostal i do husitských Čech. Mimo jiné polemizoval s Janem Rokycanou. Po odchodu z Čech působil ještě v několika jiných zemích. V roce 1456 se přičinil o výtězství nad Turky u Bělehradu, a brzy nato umírá. Svatořečen byl r. 1690.
Zajímavý je Kapistránův spis Zrcadlo kleriků, kde kritizuje špatné duchovenstvo - vpodstatě to samé, co dělal svého času Hus. Malá citace:

"Opravdu, po nečistých a špinavých klericích, prosáklých špínou neřesti a zapletených do řetězů zločinů, lidé šlapou jako po nejsprostším blátě, protože se už nehodí, jak se předpokládá, ani sobě ani jiným k ničemu."

V Praze u Panny Marie Sněžné (v chrámu, kde kázal Jan Želivský) dodnes otcové františkáni uchovávají jeho hábit.

_________________
Ut omnes unum sint.

Spíše nemohl polemizovat s Janem Rokycanou. Když Kapistrán zavítal 7. září 1451 podruhé do Brna, tak obdržel 11. září z Prahy velmi slušně psaný list od Jana Rokycany, v němž mu Rokycana nabízel disputaci v Moravské Třebové, v Německém Brodě nebo v Pelhřimě. Sliboval Kapistránovi dokonce bezpečnostní list pro cestu tam a zpět. Kapistrán odpověděl 20. září Rokycanovy neméně zdvořile a žádal o jiné a sobě příhodnější místo k disputaci, přičemž děkoval za nabídku bezpečnostního glejtu. K žádné disputaci nikdy nedošlo, neboť Jiřík z Poděbrad nedal Kapistránovi bezpečnostní list. Pochopitelně, vždyť Jiřík věnoval tolik námahy k urovnání sporů, půtek a nesvárů v Čechách a věděl moc dobře, že jakékoli napadání kompaktát, které Kapistrán neuznával, může poškodit dílo obnovy a náboženský klid v zemi.

_________________

Tady nešlo o to, že by Kapistrán neuznával kompaktáta. Na to byl moc malej pán. Kompaktáta tehdy neuznával už ani papež, protože z Čech dostal zprávy o tom, že husité sami je porušují - kompaktáta např. stanovovala, že si lze vybrat, zda přijímat pod jednou nebo pod obojí, a husité stále tvrdili, že přijímání pod jednou je div ne hereze. Takže se kompaktáta zrušila.

Jako důvody zrušení se uvádělo toto:

- mohlo by se věřit, že pod jednou se nepřijímá celý Kristus
- pro nebezpečí rozlití sv. Krve během přijímání
- aby nastala opět jednota
- aby se Českými zvláštnostmi nepopuzovali sousední národy
- aby si husité nemysleli, že nad ně není

Kapistrán napsal Rokycanovi list z Chebu, 14. ledna 1452, a v tom listě dokazoval, že husité sami kompaktáta porušují, použil k tomu citaci vyhlášky pražské městské rady, která zakázala ve městě podávat pod jednou, což bylo jasným porušením toho, co stálo v kompaktátech, kde stálo, že si jeden každý komunikant může vybrat, zda přijme pod jednou nebo pod obojí.

_________________
Ut omnes unum sint.

... no, NEpolemizoval.
Nepovažuji totiž za polemiku pár listů, které si mezi sebou Rokycana s Kapistránem vyměli. K verbální konfrontaci totiž nedošlo prostě a jednoduše proto, že se disputace s "arcikcířem" Rokycanou na české půdě obával jak čert kříže. Nazývejme, prosím, věci pravými jmény. K tomu viz také tady i zde ...
Co se týče vztahu Kapistrán vs. kompatáta, byl bych rád, kdybychom se této debatě věnovali spíše v tématu o kompaktátech, abychom se zbytečně neopakovali. Mnohé o tom bylo totiž řečeno už v onom odkazovaném tématu. Děkuji.

Dovolím si osvěžit ti krátkou paměť ...
Zrovna tuhle, z hlediska důležitých historických souvislostí, naprosto nepodstatnou prkotinu - být tebou - bych na tomto fóru znovu raději nepřipomínal.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Většina co píšeš, je samozřejmě pravda (hejtman fora říká, aby jsme si byli všichni rovni a tykali si ). Kompaktáta uznal pouze koncil v Basileji, ale papežové je nikdy neschválili. Když se koncil rozešel, tak se husité nemohli ohledně platnosti kompaktát kam obrátit, a to byl z pohledu kališníků vážný problém.

Kapistrán měl velký vliv a renomé. Těšil si i pověsti světce, protože jen za pobytu ve Vídni měl prý způsobit na 200 zázraků. Kapistrán popíral platnost kompaktát, protože podle něj nemohl koncil v Basileji kalich husitům povolit, když ho již předtím na koncilu v Kostnici odsoudil. A tento zákaz zrušen nebyl. V Jihlavě roku 1436 byl legát Filibert sice zástupcem koncilu, ale neměl povolení od papeže, legáta Casariniho a zvláštní povolení od koncilu, které by mu dalo moc schválit kompaktáta. Nehledě na to, že se koncil později zdráhal uznat platnost kompaktát. To byly polemiky Kapistrána proti platnosti kompaktát.


To, že husité sami porušovali kompaktáta a odchylovali se od jejich znění, to je také pravda. Kališníci nebyli před rokem 1436 a ani poté zdaleka jednotní v otázkách věrouky a jejich uplatňování v liturgii a v hierarchii kališnické víry. Existovalo zde několik kališnických proudů od umírněných po radikální. Jiná byla situace v Praze, v Táboře nebo ve východních Čechách. To poškozovalo obraz kališnické strany v Čechách i v zahraničí a poskytovalo pádný argument odpůrcům kalicha. Uvedené argumenty jako důvod zrušení kompaktát se jistě objevovaly, ale pokud vím, tak kompaktáta byla zrušena až roku 1462 papežem Piusem II., a to hlavně z důvodu politického nátlaku na Jiříka. Jako důvod se uvádělo, že kalich byl povolen pouze jedné generaci husitů, a že kompaktáta rozdělují kališníky od jednoty z obecnou církví. Roku 1462 ale už byla kališnická církev o mnoho jednotnější, než jak tomu bylo v době návštěvy Kapistrána. I díky zákrokům Jiříka a Rokycany proti táborské víře.

To je pravda. Píše o tom například Rudolf Urbánek v Českých dějinách v 3. dílu, druhé části. str. 571. Na stranách 558 - 563 Urbánek přehledně a srozumitelně vysvětluje a rozebírá Kapistránovu polemiku proti husitům a kompaktátům.

_________________

Ano.
Ty důvody jsou dojemně starostlivé. Nejúsměvnější dojemná "starostlivost" je obsažena v tom druhém důvodu ...

Dejme tomu.
Ale obávám se, že to byly pouze výjimky, které se nestaly pravidlem. Všechny tyto vzájemné křivdy byly však definitivně napraveny Kutnohorským náboženským mírem, podepsaným v r. 1485 ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ve skutečnosti tam je ten smajlík pod Janovými argumunty pro zrušení kompaktát omylem Jak jsem to kopíroval a citoval, tak jsem se překliknul dvakrát a zapomněl smajlík umazat a on skočil mezi to

_________________

Depák "omylem"!
Ten je tam naprosto správně, jak dokládá i moje replika ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tomu se zase vůbec nedivím já a s odstupem 5 a půl století to schvaluju.
Navíc právě v tomto roce 1454 s jeho další misí nesouhlasil ani český katolický král Ladislav Pohrobek a to už je co říct. Že by se "svatouškem" Giovanim byly ňáký špatný zkušenosti? ...

No, zkrátka srab, bojící se veřejné ale i soukromé debaty.
To prostě nezamluvíš, protože jestli jsi četl opravdu pozorně můj příspěvek, tak já psal o Kapistránově první misi z r. 1451(!), kdy mu byly nabízeny ony disputace a setkání.
Jinak se mu ale nedivím, avšak z jiného důvodu než ty. Debatovat s husity totiž nechtěli jinačí teologické kapacity tehdejšího světa než byl Kapistrán a trvalo jim to celých dlouhých 14 let, než se s nimi sešli v Basileji jako rovný s rovným.

... se zanícením sobě vlastním se s holí v holých rukách vrhl na Turka a svým příkladem strhl i ostatní. Možná i samotného Jana Hunyadiho. Nevšední odvaha, které se mu však v husitských Čechách nedostávalo ...

Kapistránova štvavá mise v r. 1454 byla zaměřena taky proti Židům, podobně jako ve slezské Vratislavi. Je opravdu hodno podivu, kolik toho tenhle vitální stařec, jenž byl jistě pevně přesvědčen, že slouží Bohu, stíhal.
Nedivme se proto, že i pro tehdejší katolickou církev byl Kapistrán kontroverzní persónou. Tady na fóru několikráte zmiňovaný humanista Aeneas Silvius Piccolomini, takto papež Pius II., se stavěl ke Kapistránovi v mnoha ohledech skepticky a je známo, že např. Kapistránovým teatrálně zinscenovaným "zázrakům" nikdy tento pontifik neuvěřil. Jak by mohl taky uvěřit třeba v uzdravování nemocných krví z nosu svatého Bernardina. Na to byl Aeneas Silvius příliš vzdělaný.
Nic z toho však nebylo na překážku tomu, aby byl Jan Kapistrán ve výše uvedeném roce kanonizován. Ale to už je úplně jiná story.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)