Tom píše:
... protože stále se mluví o geniální husitské taktice ap., ale pokud nevíme jak boj probíhal, tak nevidíme, v čem byli husité z bojového hlediska geniální a kde v boji dělali soudruzi křižáci chybu
, když dle tradičního názoru, byla převaha téměř vždy na jejich straně
Na husitské taktice není geniálního vůbec nic, takže té tradiční glorifikaci též moc nerozumím. Jestliže je ve vojenském řádu Jana Hájka z Hodětína (hejtmana Václava IV.) z r. 1413 popsána hradba z vyzbrojených vozů užívaná královským vojskem, tak není nic divného, že se o několik let později používá ta samá vozová hradba. A možná, že i z velké části sestavená z původních královských vozů
. Václav IV. měl málo těžké jízdy, neboť byl v dlouhodobém konfliktu s vysokou šlechtou, ale jeho nepřátelé ji měli dostatek. Je pravděpodobné, že vozová hradba byla reakcí královského "generálního štábu" (co třeba Konrád Kyeser??) na tristní situaci v rozložení sil. Ale kdo ví?? Každopádně v předhusitských Čechách byl válečných vozů i palných zbraní dostatek. Na začátku války se nikam neztratily, stejně jako jejich bývalé osádky. A revoluci taky nedělali sedláci s cepy (neb ti by záhy dopadli jak "sedláci u Chlumce"
), ale v převážné míře bývalí vojáci a městské hotovosti (se zázemím měst s jejich lidskými zdroji i velkým výrobním potenciálem, neboť ve stodole dělo neodliješ a ve stáji kuši nevyrobíš
) .
A křižáci?? Ti byli v roli agresora, který chtěl drancovat, ale nechtěl umírat. Proti národní armádě, která bránila svou zemi, neměli nejmenší šanci. Navíc byly jejich počty záměrně přehnány a počty husitů záměrně snižovány, rovněž tak i významy sebemenších vítězných šarvátek. Pokud se porovnají české a zahraniční prameny vážící se k nějaké bitvě, tak je vidět takový nesoulad v hodnocení, že nezbývá, než volit jakousi zlatou střední cestu. Křižáků mohlo být třeba 30 tisíc, jenže kolik z nich patřilo k bojovým jednotkám, jaký byl jejich výcvik a vzájemná koordinace? Zdá se, že křižácká vojska, která překročila pohraniční hvozd nebyla vůbec bojeschopná a pro daný účel se nehodila. Navíc husitům stačilo čekat ve vozové hradbě, protože křižáci je přišli porazit a tedy buď museli zaútočit a nebo se vrátit domů.
Podobně dopadali Habsburkové v bojích se Švýcary. Jejich rytířská vojska byla porážena prakticky při každé příležitosti šiky švýcarských pikenýrů a halapartníků. Akorát jsem si nevšiml, že by někdo někdy mluvil o "geniální švýcarské taktice" či o geniálních švýcarských stratézích. Je to určitě tím, že zde nešlo o boj za duchovní obrodu společnosti, ale o prachobyčejnou obranu vlasti
.
, je jasné, že vědět jak to bylo, nezmění nic na tom, co to dále způsobilo. Jen mne zajímá prostě ten způsob boje, protože stále se mluví o geniální husitské taktice ap., ale pokud nevíme jak boj probíhal, tak nevidíme, v čem byli husité z bojového hlediska geniální a kde v boji dělali soudruzi křižáci chybu 