Prohlídka na Karlštejně končí tím, že uvidíte kopii naší české královské koruny, je mnohem krásnější, než kopie té císařské, která je tam vedle ní. Průvodkyně mluvila
o Zikmundovi-lišce ryšavé v souvislosti s tím, že ''poslal Mistra Jana Husa do Kostnice'', ale o korunovačních klenotách píší v průvodci toto:
''Stavba hradu vrcholila na nejvyšším místě hradního ostrohu samostatně opevněnou,
60 m vysokou Velkou věží s Kaplí svatého Kříže, kde byly uloženy svátostniny a říšský korunovační poklad. Od počátku husitských válek zde pak byly téměř 200 let uloženy korunovační klenoty českých králů a archív český....
V letech 1419-1421 a 1436-1619 byl český korunovační poklad uložen v kapli sv. Kříže na Karlštejně.''

Výlet na Karlštejn je ideální pro ty, kteří rádi jezdí vlakem!

S velkou pravděpodobností byl v té době na Karlštejně pouze korunovační poklad (drahocennosti, sbírky sv. ostatků atd.). Svatováclavskou korunu odvezl Zikmund ze země po své korunovaci 28. 7. 1420 a po dobu husitské revoluce se nacházela neznámo kde. Na Karlštejn se vrátila r. 1436. To je verze, která není nepravděpodobná.
Ostatní dochované korunovační klenoty (žezlo, jablko, roucho) pocházejí až z doby renesance. Ostatkový kříž a meč sv. Václava bývaly také ukazovány při korunovaci, ale nevím, zda byly nutností pro korunovační obřad.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Z logiky věci by vyplývalo, že Zikmund svatováclavskou korunu odvezl z Čech po své korunovaci. SLČ uvádí k roku 1420, že korunu Zikmund odvezl i se zemskými deskami z Čech. Na sněmu v Čáslavi roku 1421 se jako jeden z důvodů Zikmundova sesazení uvádí, že korunu odvezl z Čech. Jenže záhadně se k roku 1422 píše ve SLČ, že na Karlštejně byly zemské desky a koruna. Když přitáhl Korybutovič, tak korunu odvezli do Plzně. No a roku 1436 Zikmund zase korunu přivezl do Čech. Takže je více než pravděpodobné, že v letech 1420 - 1436 nebyla koruna v Čechách. Ale protože jsem taky slyšel ty zprávy o tom, že byla během husitských válek koruna na Karlštejně, tak jsem se ptal, jestli někdo neví o tom víc.

_________________

O obléhání Karlštejna pojednává docela zajímavý článek Petra Koscelníka. Snad se nebude zlobit, když ho zde zpřístupním. Stejně je skoro volně na netu ke stažení.

Také z Husitské kroniky Ondřeje z Řezna se dozvídáme o obléhání Karlštejna.
Píše se v ní mj. toto:
"Je ale třeba zaznamenat, že tohle obléhání Karlštejna bylo velice kruté. Neboť jak napsal děkan tamní kapituly (snad Václav - pozn. JM), který byl v době obležení na hradě, při obléhání bylo pět praků a z těchto praků provedli obléhatelé 9.000 hodů a 32 vrhů s kameny. Dále hodily 822 nádob plných páchnoucího hnoje; hodili také 22 nádob s ohněm. Čtyři velká děla však nevyslala mnoho kamenů a na Boží pokyn se rozbila. Pro obležené bylo jedinou útěchou, že jim jejich tajní příznivci často oznámili, co hodlají udělat obléhatelé. Zůstává v paměti chvályhodná horlivost bojovníků při tom obléhání, a zvláště Jana (z Lestkova - pozn. JM), bývalého komořího Čech, nejvyššího velitele na Karlštejně."
K tomu pozn. Pavla Soukupa: "Německá verze udává 1822 smrdutých soudků a tři velké pušky, z nichž Pražka se roztrhla po šesti výstřelech, Jaroměřka po sedmi a Rychlice po dvaatřiceti."

K tomu Koscelník poznamenává:
"... Na Kněží hoře se jich položilo 6000 s velkým dělem Rychlicí a velkým dělem Jaroměřkou, dále měli k dispozici 14 tarasnic a staroměstský prak. Na Haknovci se jich položilo také 6000 s velkým dělem Pražkou, druhým staroměstským prakem a 14 tarasnicemi. Na Plešivci se položili s dělem Hovorkou, 20 srubnicemi a novoměstským prakem. Na Javorce se položili ostatní, s dělem Trubačkou, 8 srubnicemi, slánským a novoměstským prakem, celkový počet vojska byl 2400 osob. Střelba z děl nebyla rychlá. Z Pražky a Jaroměřky se střílelo sedmkrát denně, z Rychlice třicetkrát denně a ze čtvrtého děla dvanáctkrát denně. Děla měla křížově ostřelovat studniční věž. Některá děla se po několika výstřelech roztrhla (Sedláček 2000, VI, 47-50). Roztržení děl svědčí o předávkování střelným prachem, za účelem větší efektivity - dosažení větší vzdálenosti dostřelu nebo průraznosti střel.
Do hradu vrhali z praku kamenné koule a tesané sloupy z kostela Panny Marie Sněžné dovážené z Prahy. Celkem do hradu hodili 9022 kamenů, 22 soudků s ohněm, 1822 soudků s fekáliemi dováženými z Prahy, mimo to házeli do hradu mršiny (týž). ..."

zvýraznění: autor příspěvku

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jeden můj nedávný popularizační článek z facebooku ...

KARLŠTEJN– obléhání hradu roku 1422

Hrad Karlštejn byl založen císařem Karlem IV. jako královské reprezentativní sídlo. Jeho poloha nebyla příliš výhodná, ze všech stran jej obklopovaly vyšší kopce, ale vynahrazoval si to pevností svých staveb. Během husitských válek zůstával přední katolickou pevností. Roku 1420 zde několikrát pobýval i král Zikmund. Po rozpadu první křížové výpravy proti husitům, ztrátě Pražského hradu, Vyšehradu a Nového hradu u Kunratic zůstal Karlštejn poslední velkou oporou krále v okolí Prahy.
To se nelíbilo husitským Pražanům, kteří usilovali o jeho pacifikaci. Na podzim roku 1421 dokonce přepadli podhradí, kde měla mít posádka uskladněny zásoby potravin. Karlštejnští jich ale většinu stihli odvézt. K obležení hradu husité přistoupili až po příchodu litevského knížete Zikmunda Korybuta, který se stal husitským zemským správcem. 20. května 1422 tak přitrhly první části vojska k hradu a obsadily okolní kopce. Následně vojáci začali budovat zátarasy na přístupových cestách a připravovali postavení pro zbraně. Třetího dne započali ostřelování hradu. O dění máme překvapivě mnoho zpráv, ale bohužel často historicky ne zcela věrohodných.
Husitské vojsko Pražanů a polsko-litevských posil vybudovalo údajně 4 postavení, v každém mělo být 6000 vojáků: na Kněží Hoře měli 2 děla, prak a 14 tarasnic, na Haknovcidělo, prak a 14 tarasnic, na Plešivci dělo, prak a 20 srubnic a na Javorce dělo, 2 praky a 8 srubnic. Těžká děla měla jména – Rychlice, Jaroměřka, Pražka, Hovorka a Trubačka, z pěti velkých praků byly 2 staroměstské, 2 novoměstské a jeden slánský. Počty husitského vojska – 24 000 jsou nepochybně silně nadsazené.
Je zajímavé, že dodnes jsou identifikovány pouze minimální pozůstatky obléhacích prací – 2 prakoviště na Haknovci (v písemných pramenech uveden ale jen jeden - staroměstský prak!) a prakoviště a menší opevnění na Javorce. Tento nesoulad s písemnými prameny je jen zčásti vysvětlitelný likvidací po ukončení bojů atd. Podivné je i to, že vzdálenost z nejvhodnějších míst pro palbu proti hradu činí 170 až 400 metrů, což je na absolutní hranici dostřelu děl. Pokud by byla postavení blíže hradu ve svazích kopců, ztratila by výhodu aspoň minimálního převýšení. Snad proto se poslední velká puška (dělo) roztrhla již 22. srpna. Důvodem mohlo být přebíjení děl příliš silnou dávkou střelného prachu kvůli zvýšení dostřelu.
Co se týká obránců, tak počet lidí na hradě se prý blížil čtyřem stům. Jmenovitě uváděni jsou purkrabí Zdeslav Tluksa z Buřenic s bratrem Kunešem, hejtman Jan z Lestkova na Valdeku, Jan Študent z Tachlovic, Mareš Tluksa z Vokova, Hynek z Valdeka, Jan Litenský z Valdeka, Vilém z Doupova, Jan Šváb z Jíkve, Záviše z Jimlína, Zikmund Bolechovec z Pušperka, Rous ze Svinné, Matěj Brus z Kovařova, Kunat ze Sulevic, Buzek ze Tmaně, Hospřid z Hostivice, Předbor z Radešína a Ondřej z Hořovic jako osoby stavu rytířského. Kromě nich na Karlštejně bylo 28 lidí hradské čeledi, asi 48 střelců a čeleď zmíněných rytířů, uprchlých kněží apod.
Ostřelování hradu bylo mohutné. Údajně bylo do hradu vystřeleno 9022 kamenných projektilů, 1822 soudků s fekáliemi a 22 soudů s ohněm. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním svazků proutí, které se ještě prokládalo hovězími kůžemi, pro odpružení střel. V červenci byl husity také otráven potok, který byl zdrojem pitné vody pro hradní posádku. Té údajně již "pro veliký smrad zuby vypadávaly…". Přesto posádka kupodivu odolávala dále. V září odtáhla většina husitského vojska pryč i s částí zbylých palných zbraní. U hradu zůstalo jen 4000 pěších a 200 jízdních, kteří se soustředili jen ve dvou táborech. 22. října podnikli husité čtyři přímé útoky na hrad, ale všechny byly odraženy a karlštejnští dokonce podnikli úspěšný výpad. To se již blížilo pomocné katolické vojsko, o čemž obležená posádka nevěděla. 11. listopadu 1422 bylo nakonec mezi husitskou stranou a posádkou hradu uzavřeno roční příměří. Karlštejn nesměl být opravován, nesměla být posilována posádka, která se zároveň zavázala, že nebude v bojích pomáhat králi Zikmundovi. Pokud by panovník přitáhnul do země, smí jej sice vpustit na hrad, ale ten nesmí být použit v bojích. Do příměří byla zahrnuta i okolní sídla držená rytíři z hradu, mimo jiné Valdek a Hořovice. Posádka hradu podala neuvěřitelný výkon, zčásti přisuzovaný velkému množství cenností uložených na hradě, které měla prakticky ve své moci. Největší zásluha na ubránění hradu je oprávněně přisuzována zkušenému a ostřílenému hejtmanovi hradní posádky Janovi z Lestkova na Valdeku.

Nevíte, zdali se někdo zabýval tématem karlštejnské manské soustavy za husitských válek? Zajímalo by mně personální složení karlštejnských manů.

_________________

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)