Každá válka potřebuje peníze, nevím přesně jak toto téma začít, ale měl bych asi takto:
Pražským grošem ( GROSSI PRAGENSES )
Převratnou změnu přináší rok 1300, kdy Václav II. povolává do Čech italské odborníky, za jejichž pomocí měla být ražena "věčná" mince, která se neměla měnit v obraze, váze ani ve velikosti. Světlo světa tak spatřila nejslavnější mince českého mincovnictví, mince celoevropského významu - slavný pražský groš. Je to krásná mince s dokonalým výtvarným řešením. Její ražba byla zcela přenesena do mincovny v Kutné Hoře, mincovnictví bylo centralizováno a všechny ostatní (asi 17) mincovny byly zrušeny. Měnovou reformu umožnily mimo jiné i obrovské zisky stříbra, které ke konci 13. století dosahovali v Kutné Hoře až 20 tun stříbra ročně! (....a Zikmund slintal i později... ).
Za celých 300let, co byly jako platidlo v celé Evropě přijímány se jich narazilo neuvěřitelných půl miliardy kusů!
Roku 1325 nechává Jan Lucemburský razit první zlaté mince, tzv. florény a české království se tak stalo první zemí na sever od alp, v jejíž měnové soustavě byla i zlatá mince.
Jednalo se spíše o ražbu reprezentační, neboť v Čechách bylo zlata málo. Z toho důvodu nemohly české florény konkurovat jen o málo mladším florénům uherským, raženým v Kremnici.( zde razil svoje dukáty právě Zikmund ). Přepočet v oné době byl 1 Zikmund ( dukát uherský ) za 24 Václavů ( grošů pražských ), tady měl prozatím Zikmund navrch.
Jakost pražského groše dále klesla z 840/1000 na 750/1000. Vědom si této situace, vydává Karel IV. v roce 1378 spolu se svým synem Václavem IV. nový mincovní řád, v němž přiznává, že zlehčováním především drobných mincí vznikla obecnému lidu nemalá škoda. Nařizuje přidávat ke 100 hřivnám stříbra nejvýše 12 hřiven mědi (mincovní kov tak měl mít ryzost 893/1000). Grošů se mělo z jedné hřivny razit 70, tedy o váze 3,62 g jeden.
Přesto však ryzost grošů nadále mírně klesá a my se dostáváme konečně do husitské epochy. Ražbu pražských grošů přerušily v Kutné Hoře husitské války, nějaký čas probíhala ražba zřejmě ještě v Praze. Rok po dobytí Kutné Hory v roce 1421 se objevují groše nesoucí jméno panovníka Václava IV.
I zde je patrno, že husité Václava ctili i na mincích. Nyní však jakost grošů začíná klesat téměř propastně....války si vybírají další daň...
A jak s touto doslova tvrdou měnou naložili husité? Také tvrdě, protože jejich ražba byla téměř úplně zastavena, což vedlo k devastaci obchodní sféry v Čechách a důsledkem toho prchají z českých zemí obchodníci a veškerá řemesla, snad kromě zbrojířů a při válečných taženích upotřebytelných řemesel.
Ale husité peníze potřebují a tady je zajímavé, že nesáhnou do české pokladnice v horách stříbrných a nechávají hlavní mincovnu ve Vlašském dvoře " odpočívat ", proč se asi nedozvíme, ale je jasné, že se na obzoru a relativně často objevuje veliký " sponzor " božích bojovníků, ano je to Zikmund, který nechává naložit svoje vozy bohatým žoldem a posílá je spolu s najatými žoldáky na křížové výpravy do Čech. Vítěz bere vše a tak díky Zikmundovi mají Žižkovi věrní z čeho brát.
Ale armáda božích bojovníků se rozrůsta a vzniká potřeba ji uživit. Jak? Husité začínají razit dokonce svoje vlastní mince, ale obsah mědi je vysoký a kvalita ražby je tak nízká, že tyto mince upadnou v nemilost i mezi obyčejným lidem...nikdo je nechce a posměšně jsou nazývány "husitky"...tato válečná měna zcela propadla a tak nezbývá, než-li aby Prokop Holý zavelel a zavedl svoje bojovníky za hranice zdevastovaného království a načerpal zde potřebné suroviny pro svoji armádu.....
Závěrem nutno dodat, že husité měli vlastně štěstí a výhodu v tom, že nepotřebovali tak šílené náklady na zbroj a vybavení jako Zikmund ( rytířská zbroj v té době představovala celé jmění ) a tak mohli zanechat dostatečně plnou stříbrnou pokladnici pro další generace...na asi 170 dalších let, po které se stříbrné groše razily.
Zatím je nesmrtelný, přeně tak, jak si to přál jejich "otec" Václav II., neboť stejně jako Jan Hus a Jan Žižka ( kteří jej jistě obraceli ve své dlani ), objevuje se také pražský groš na naší současné stokorunové bankovce...
Ještě pro dokres uvádím aproximativní ceny zboží a zvířat někdy na začátku husitských válek kolem r. 1420:
kůň 120 grošů, kráva 32 gr., slepička 6 gr., kabátec 15 gr., boty 3 gr., uzda 6 gr., ovečka 6 gr. ( no nekupte to za ty prachy, když týdenní mzda řemeslníka byla asi 10 grošíků
)
Samozřejmě, že z těchto cen nelze vycházet v následných válečných časech, kdy drahota měla navrch a pražský groš ztrácel kredit.
Zajímavůstky na konec:
Pražský groš je stále nesmírně oblíbenou minci pro sběratele i hledače pokladů, jeho cena se dnes, dle zachovalosti i panovníka pohybuje od 1.000 - 7.000 Kč, ale může být podstatně vyšší.
Nejvzácnější mincí z našeho mincovnictví je bezesporu pražský groš Ladislava Pohrobka, jsou známi pouze dva exempláře a jeden leží v Národním muzeu. Je to mince nevyčíslitelné historické a tržní hodnoty....sen každého numismatika. ( Nemáte ji náhodou někdo v prasátku ?
)
PS: Doufám, že jsem to zde numismaticky příliš "nezaneřádil".