Po roce 1989 se vůbec celkově pohled na historii a dějiny změnil. Národ ztratil duchovní složku své identity, víra v boha díky komunismu klesla. Ateistický národ pak pochopitelně bere historii většinou pouze z materiální stránky. Mnoho dnešních lidí ani neví, jaký je rozdíl mezi přijímáním podobojí a přijímání podjedou. Jak se ukazuje, tak ani neví, jaký je rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem, jaký je rozdíl mezi nacismem, fašismem a komunismum. Zkrátka toho neví dost. 41 let komunismu pokřivilo myšlení a morálku společnosti, která se nedokázala s komunismem vyrovnat a nedokázala nastupující generaci, která již vyrostla ve svobodě, naučit základním rodinným a společenským hodnotám, které se nosily ještě tak v 60. letech 20. století. A proto pokládám řečnickou otázku: "Jak vůbec mohli a můžou mít lidé po roce 89 vztah k hodnotám jako je vlast, historie, víra, práce, svoboda nebo mír, když je tak strašlivým způsobem zneužil komunismus?".
Ale teď již k debatě samotné. Svět a společnost se po roce 89 změnily. Našemu státu a národu nehrozí žádné vnější nebezpečí, lidé se mohou vypravit kdykoli a kamkoli a klidně tam i zůstat. Myšlenka jednotné Evropy, kde si budou všichni rovni (víme, že je to nesmysl, Evropu budou vždy řídit silné státy, které budou těm menším ubírat právo rozhodovat o důležitých věcech Evropy a možná v budoucnu i nařizovat, co je "evropské" a správné, ačkoli to třeba těm státům tak připadat nebude) a myšlenka, že jsme všichni Evropané, to vše vytváří rozklad tradičních hodnot společnosti. Pojmy jako stát, vlastenectví, tradice, historický odkaz, to vše ztrácí svůj význam. Dnes již nejde o to, že Češi "přinesou" Evropě své dějiny, jako spíš o to, že si z toho Evropané vyzobou to evropské, a to ryze české odmítnou. Evropa se pomalu, pomaloučku dozvídá o historickém významu Husa a husitství, ale ve většině Evropy, pokud tam je povědomí o husitství, ho odmítají, jako neevropské, české, bořivé, destruktivní.
V Čechách se dnes už znalost historie nenosí. Není nutná, protože dnešní společnost cení více znalost chemických prvků, které nikdo nikdy neviděl, znalost IT technologií, znalost matematiky a jiných, než znalost dějin vlastního národa. Většina Čechů nemá úctu k zemi a společnosti a k sobě nevzájem. Nemá tudíž vztah ani k historii. I díky mnoha historikům, kteří nekomunikují se společností a pokud ano, tak takovým způsobem, že jim rozumí málokdo, díky TV a internetu, kde frčí násilí, porno a seriály typu Stargate nebo ještě hůře Ordinace či Ulice, díky novinám, kde se historii věnují jen v souvislosti s komunismem a nacismem a tím, kdo zase udával, spolupracoval, atd., a samozřejmě díky vyprázdnění politiky podle Klausova hesla: "vše stranou, jedině ekonomika", tím vším klesá u nás zájem o historii a klesá národní povědomí.
Teď už snad konečně k tomu husitství (
). Je to období kontroverzní. Člověk otevře knihu o husitství a už tam čte "vypáleno", "zbořeno", "upáleno", "zapáleno". To k husitství patří, ale patří to obecně i k středověku. Mnoho lidí husitství nechápe a zřejmě nikdy nepochopí, protože nepronikne až na samu podstatu husitství a nedozví se, proč vypuklo, co ho formovalo a utvářelo, co mělo za cíle, atd. Toto nepochopení vytváří iluzi, že je husitství obdobím vraždění, ničení kulturního dědictví země a dobou, kdy se stavěly ideje nad lidské životy. Je v české povaze posledních desetiletí (již od Mnichova) zakořeněna představa o české méněcenosti a slabosti. A také zakořeněno něco z toho hnusného období druhé republiky, kdy si tehdy "lidé sr... do vlastního hnízda" a připomínali si to špatné v nás a v našich dějinách. Češi si rádi připomínají své chyby a prohry a zaměřují se na to, co se nepovedlo, místo toho, aby si občas zkusili připomenout to dobré. Jediné, co Češi uznávají, je Karel IV. Tomu se nedá totiž nic vytknout a žádný režim s ním nemanipuloval.
S husitstvím se ale manipulovalo vždy, víme to, netřeba to rozvádět. Teď když se s ním nemanipuluje (ale v podstatě stále manipuluje), tak mravně narušená a materialistická společnost v něm nevidí ideje a myšlenky a odkaz, které jsou u husitství dost podstatné, ale pouze materialismus - ničení, boření, upalování. Je to smutné, ale husitství dnes doplácí právě na svou vyjímečnost a pokrokovost. Možná, že minulé režimy husitství nepochopili a upravili si jej podle sebe, ale dnešní doba husitství nejen nerozumí, protože mu národ jako celek nemůže rozumět, ale odmítá jej a ani si jej neupravuje. A to je špatné.
Promiňte za dlouhý koment, vím, jsem pesimista, ale věřím, že se u nás najdou jedinci a skupiny, kteří chápou, co mně trápí a co chci říct. A kteří zároveň husitství porozuměli. Tady na foru tu někteří jsou. Sláva! Když se najde alespoň deset "věřících", tak nebudem nikdy zatraceni
a začala jsem shánět po antikvariátech všechny staré knížky o husitech.
). Jak je tam napsáno, tak žádná soudobá Husova podobizna není, ale vydedukovat z toho to, že když není žádná podobizna štíhlého askety, tak že musí být v tom případě Hus vzhledovým opakem štíhlého askety, tak to je nesmysl. 
A samozřejmě zemřel o rok dříve, než tam píše. Ono vůbec koukám, že bývá o rok napřed v letopočtech 
