Zdravím ! Protože jsem tu nový a nevím kam se vrtnout, vložil jsem toto téma sem. Zajímám se o osudy husitských městských hejtmanů na Havlíčkobrodsku, nejvíce se však snažím vypátrat, kdo se stal hejtmanem posádky v Přibyslavi po jejím dobytí po smrti Žižkově. V dostupných pramenech nacházím pouze : "... po dobytí města bylo toto v držení husitů až do bitvy u Lipan v roce 1434." Toť vše. Vím, že po této bitvě město přikoupil ke svému polenskému panství pan Hynce Ptáček z Pirkštejna. Tehdy však každá husitská posádka měla své hejtmany, ale zde o nich ani slůvko. Poradí někdo ?

Při studiu knihy J. Juroka - Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce jsem narazil na odkaz směřující do Ostravské univerzity na práci autorů Hany Klanicové a Tomáše Pavlici, kterým se podařilo sestavit seznam 356 husitských hejtmanů, zahrnujících nejen šlechtice a nižší šlechtu, ale i duchovní a robotěze, podílející se na správě měst a posádek po celém Království českém i za jeho hranicemi. Také cesta k těmto lidem by mohla pomoci naplnit cíl mého pátrání.

... tady ti posílá odpověď pan Mgr. Rous z havlíčkobrodského muzea, cituji:

"Dobrý den,

z historických pramenů dává na Vaši otázku snad nejlepší odpověď výčet 23 "hejtmanství" - správních územních jednotek, na které byly Čechy v době husitské revoluce rozděleny. Tento cenný zápis vznikl v r. 1427 v německém prostředí a jeho edici publikoval Friedrich von Bezold ve své známé práci König Sigmund und die Reichskriege gegen die Husiten, II. München 1875, na str. 163. Takže z tohoto pramene se lze dozvědět, že na území s Vilémovem, Přibyslaví, hrady Vildštejn a Ronov (z toho pravděpodobně vyplývá, že do tohoto okrsku spadal i tehdy vypálený a pustý Německý Brod) byl hejtmanem Jan Rušinovský, jinak Jan Hertvík z Rušinova, jehož "hejtmanským" sídlem byl asi ještě stále (tak jako v r. 1423) Vilémov, později hrad Lichtenburk. Z citovaného zdroje se dozvíte jména dalších hejtmanů včetně stručných vymezení jim svěřených území. Další informace o správě husitských Čech v předlipanské době se lze dozvědět z početné husitologické literatury.

S pozdravem
za Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
Mgr. Pavel Rous"
rous@muzeum.hbnet.cz

Děkuji za pomoc.
Jak to vypadá do nižších velitelských vrstev už se asi nedostanu. Obrátil jsem ještě jednou přímo na pana magistra Rouse i doktora Juroka, ale cestu ke jménům městských hejtmanů zatím nikdo nezná.

Osoba Jana Hertvíka z Rušinova je ale velmi zajímavá.
Ač ve své době zřejmě nebyl úplně zanedbatelným činitelem českých dějin, zpráv o něm je opravdu poskromnu. Nejvíce o něm mluví kniha o hradu Lichnici, která je na netu publikována v projektu Národní knihovny Kramerius.
August Sedláček uvádí popis jeho erbu a zároveň lze v podstatě totéž najít v prozatimní heraldické knihovně. Tam jsem ale našel odkaz na tři články v Časopisu musea království českého ročník 1877 a 1887.
Vzhledem k tomu, že další, mě dosud známé, zmínky o této osobě jsou pouze výčtem jeho účastí v historických událostech a ročníky Časopisu v Krameriu ani jinde na webu nejsou, cesta tady zatím končí. Budu muset objednat studium v Národní knihovně.

... rádo se stalo.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)