David píše:
Zářez svahu se šikmým dnem by tak hezky mohl tvořit postavení bombardy, i náměr by dal
Vojáci v obléhacím táboře na vrcholu Kobylí hlavy by byli v bezpečí při případném výbuchu bombardy zapuštěné pod úrovní terénu...
Davide, to ale nejde, takhle z ničeho konstruovat hypotézy
. O obléhání hradů a o používaných zbraních se toho ví docela hodně, takže prostě nemůžeme pominout jejich vlastnosti a možnosti a taky základní zásady obléhání.
Prvotní obléhací děla - bombardy, byla účinná pouze na krátké vzdálenosti. Sice máme zprávu, že jakési dělo dostřelilo z Pražského hradu až na Staré město, tedy více, než 1km, ale to je výjimka, která nic neříká o účinnosti proti opevnění. Zkoumaná dělostřelecká postavení se nachází zpravidla jen několik desítek metrů od ostřelovaných zdí. Pokud nebylo možné umístit bombardu takto blízko, byla účinnost střelby velice malá či spíše nulová.
Dále, obléhací stroje a děla se neumísťovala přímo do tábora, ale odděleně, protože se počítalo, že se je obležení pokusí ostřelovat. Např. u Nového hradu u Kunratic jsou zemnice situovány v zadní části ležení, nikoliv okolo předního valu, kde byla děla a praky.
Pár známých údajů o účinném dostřelu těžkých děl v 15. stol.:
1) Nový hrad u Kunratic - cca 140m + sapa, ve které mohlo být dělo, výsledek: zničené ochozy a střechy hradu, který se proto vzdal
2) Vyšehrad - prak u kostela Zvěstování P. Marie na Trávníčku, cca 300m od hradu, byl zničen palbou z děl (ale prak nebyl tak odolný jako hradba
)
3) Karlštejn - praky a děla na okolních svazích byly příliš daleko, než aby hrad výrazněji poškodily, větší účinek měly vrhané fekálie
4) Stará Dubá - bombardy cca 75m od palácové zdi ji rozstřílely a to zřejmě vedlo k pádu hradu
5) Cornštejn - byl ostřelován ze vzdálenosti cca 250m, což nevedlo k pádu hradu, který se vzdal až skoro po ročním obléhání
6) Zbořený Kostelec - byl ostřelován z postavení těsně před příkopem, tedy pouhých několik desítek metrů od hradeb. Hrad byl velice poškozen a vzdal se
7) Český Šternberk, ostřelován děly z místa současné předsunuté bašty, cca 200m od hradu. Byl poškozen a vzdal se
... jenže už stěží poznáme další okolnosti, které vedly k pádu hradů, např. nedostatek zásob a výzbroje či malá vůle obránců hrad bránit.
Lichnice podle dobových zpráv nebyla ostřelována z těžkých zbraní. Zřejmě proto, že bylo její opevnění shledáno velmi pevným, v okolí nebylo možné výhodně umístit děla a praky a tak bylo lepší ji "vyležet". Byl pro to dostatek času a tak ji jen odřízli od zásobování a čekali. Ovšem mohl k tomu být i jiný důvod, např. potřeba získat hrad nepoškozený. Kdo ví?
Když se podíváme na vzdálenost obléhacího tábora od hradu, tak je zřejmé, že je příliš daleko (více, než 400m) a v pozici nevhodné pro ostřelování (proti ostrému nároží s předpokládanou břitovu věží).
Lichnice byla obléhána i za třicetileté války. Tehdy byla děla již výkonově na zcela jiné úrovni, než v době husitské. Střílelo se železnými koulemi a proto vznikla na místě břitové věže silná štítová zeď, která se osvědčila za švédského obléhání r. 1646. V této době už bylo možné ostřelovat hrad z větší vzdálenosti a pokud se prokážou na návrší Štěpnice nějaké dělostřelecké palposty, budou zcela jistě z tohoto obléhání a nikoliv z husitských válek.