Kolssteyn píše:
... Já zas tolik konspirace nevidím v krocích k osvobození kandidáta na trůn, jako právě v jeho (Korybutovičově) zajetí ...
...i když Korybut neměl uvažovat o smířlivějších variantách řešení, natož v součinnosti se Zikmundem ...
Role Korybutoviče a jeho nekolikanásobné mise v Českých zemích jsou velice sporné. To je totiž téma na sepsání a obhájení min. bakalářské práce.
Legálním kandidátem na trůn byl především stále ještě dědic trůnu, tj. Zikmund. To, že ho česká utrakvistická majorita společnosti odmítala, je věc jiná. Zárověň byla kališnická většina citlivá i na to, když se někdo paktoval s katolíky a potažmo i se Zikmundem. Na to byli hákliví i někteří husiti s už vyšisovaným kalichem na prsou ...
JM píše:
... že by Miletínek o spiknutí nevěděl, patří do říše těžko uvěřitelných pohádek ...
Ale vraťme se k Miletínkovi.
Po neúspěšném převratu, za nímž stáli Kolštejn se Smiřickým, už 16. září (1427) oblehli radikálové i s
pražany Kolín, za jehož hradbami byl nucen se bránit právě Miletínek. No, vydrželo mu to až do 16. prosince, když mu byl slíben svobodný odchod z města.
Zbytek adventního času patrně strávil na Kunětické hoře, kde si hojil utrpěné rány na duši a rozjímal v rodinném kruhu o divných časech a o tom, co ho ještě čeká ...