V souvislosti s podrobnějším zkoumáním úplně jiných souvislostí jsem si uvědomil, že tady na fóru bylo docela málo prostoru věnováno velice kontroverzní události z konce července r. 1423, kdy se Jan Žižka poněkud neobvyklým způsobem zmocnil Hradce Králové. Zde byl hejtmanem
Diviš Bořek z Miletínka a Hradec tehdy patřil do mocenské sféry pražského svazu.
Žižka po domluvě s knězem Ambrožem využil příznivé situace, kdy se Miletínek nacházel na Moravě a ve městě na soutoku Labe a Orlice ho zastupoval jeho bratr Jetřich. Po Žižkově ovládnutí Hradce Králové byl Jetřich z Města vypuzen a dále pak byl pobořen i hradecký hrad. Tolik fakta a nyní k věci.
S tímto na první pohled "zrádným" činem neporazitelného se naskýtá celá řada obtížně zodpověditelných otázek. Namátkou:
Byla to opravdu zrada na spojenci od Hořic?
Dodržoval vůbec Žižka principy rytířské etiky?
Bylo po této události vůbec možné se spolehnout na Žižkovo slovo?
Lze vůbec něčím tento čin ospravedlnit? ...
Byl bych velice rád, kdyby se na toto téma rozproudila diskuse.
David píše:
... Také ovládnutí Hradce Králové: píše (Čornej - pozn. JM) jak Žižka zradil Bořka z Miletína, jak ho sprostě podtrhnul. Tady vidím velký rozdíl mezi pracemi pana Šmahela a Čorneje ...
Ano, to je tvůj subjektivní názor, já bych spíše napsal pocit.
Názory pánů Šmahela a Čorneje bych však pro tuto chvíli opustil a zajímavější by možná byly vaše
privátní názory na tuto záležitost. Přesto bych si dovolil upozornit na erudovanou Čornejovu analytickou studii
Jan Žižka a východočeské husitství, která vyšla v
Časopise Matice moravské, ročník 1999, č. 2, str. 331 – 356, vydala Matice moravská Brno.
JM píše:
... Starý Tábor Žižkův odchod nejprve bez nostalgie oželel, s postupně narůstajícím vlivem východočeského svazu však začal žárlivěji sledovat Žižkovy úspěchy a hledat spojenectví s pražany, k nimž se po ztrátě Hradce Králové ještě více přimknul i Diviš Bořek z Miletínka ...
Od Miletínka to bylo celkem pochopitelné. Ale co vedlo Žižku k tomuto obtížně předvídatelnému kroku?
Je jasné, že Žižka velice bedlivě sledoval vnitřní politiku Prahy a jejího svazu. Možná ještě bedlivěji než politiku táborského svazu. Nacházíme se uprostřed roku 1423. Na jaře toho roku právě skončila neúspěšná mise Zikmunda Korybuta, na nějž Praha tolik spoléhala a na nějž dle mého názoru Žižka ve skrytu duše nikdy nepřestal nahlížet skepticky. Po vypořádání se Prahy s Želivského diktaturou čelní představitelé pražanů začali inklinovat ke spolupráci s kališnickou šlechtou. Kde pak byla záruka, že z pragmatických důvodů, jejichž cílem bylo udržení mocenských pozic, se Praha nespřáhne i se šlechtou katolickou?
Hradec Králové jako významné město pražského svazu se tak postupně stával geopoliticky stále více neúnosnou městskou aglomerací obklopenou Žižkovým východočeským svazem (k tomu viz ještě také
sem) ...