O těchto tragických událostech podrobněji viz zde.
Kopec Kaňk je také spojovám s jednou událostí druhé fáze 2. kruciáty v prosinci r. 1421.

Žižka vně hradeb Hutné Hory sestavil vozovou hradbu a proti ní zaútočili Zikmundovi vojáci ženouce před sebou desítky kusů hovězího dobytka. Přestože útok trval velmi dlouho, jeho hlavním záměrem bylo odpoutat pozornost od toho, co se bude dít před městskými branami. (Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Přesně toho se Žižka obával!...)
Na hlavním bojišti byl však neustále nucen odrážet jeden útok za druhým. Byly to záplavy hlavně uherských Kumánů a jezdců Albrechta Habsburského, kterých bylo kolem 10.000. Žižkova pozice se stala neúnosnou zvláště poté, co byl odříznut husitský trén. Bylo nutno přikročit z taktického hlediska a vzhledem k nedostatku zásob k jedinému možnému řešení, totiž probít se z obležení.
Za kuropění 22. prosince 1421 se Žižkovi podařilo úpornou dělostřeleckou přípravou prolomit jeden úsek obklíčení. Následoval brilantně provedený výpad směrem k úpatí kopce Kaňku. Překvapený nepřítel se Žižku neodvážil ani pronásledovat a celý manévr vyhodnotil fatálně chybně. Nechci spekulovat o tom, co by se stalo, kdyby byl už tehdy na obě oči "slepý" Žižka pronásledován. Jeho nepřátelé, vidouce ho na bílém koni jako již tolikrát, opět ho museli vnímat jako přízrak z Apokalypsy, kterému pomáhá samotný satan ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

Souhlasím, Davide.
Ale mě šlo v prvém plánu jen a pouze o ten kontroverzní památník. V druhém plánu jsem se rozepsal o válčení u Kutné Hoty v prosinci r. 1421 ...

No, obávám se, že to na bojišti u Kutné Hory bylo celé poněkud složitější, nebo naopak jednodušší. Jak se to vezme.

Šmahel ani Čornej o žádném pronásledování nemluví. Ale také tady bych oba naše husitology - při vší hluboké úctě - ponechal stranou, protože se o této bitvě bohužel nerozepisují podrobně.
Já bych se s dovolením přidržel tentokrát Josefa Pekaře, jehož výklad mi připadá nejvěrohodnější, tzn. odvolal bych se na historika, který se neváhal obtěžovat, aby si bojiště sám prohlédl.
Důležitými body, o něž Pekař svoji hypotézu opírá, jsou městské brány, totiž Kolínská na severu a "jižněji" položená Kouřimská brána na západě. Žižka se nejprve "obtočil" vozovou hradbou před Kouřimskou branou, kde byl svah a mohl se opřít o město, které bylo zatím v jeho rukou. Tam byl Žižka obklíčen a když se Zikmund zradou zmocnil města, postavil zřejmě Pipo Spano silný oddíl mezi Kolínskou bránu a Nebovidy, tj. "pod Kaňkem", jak praví starý letopisec, aby Žižkovi odřízl cestu na Kolín. S tímto oddílem pak bylo nutné se bít, aby měl Žižka volnou cestu směrem na onen zmiňovaný Kolín.
Tedy žádné dvojí obklíčení, žádné dvojí noční probíjení se z tohoto obklíčení na dvou místech (jak se nám snaží sugerovat fabulátor dějin Hájek), z nichž o jednom prameny jaksi nevědí a za to druhé místo považují právě úpatí Kaňku.
A Pekař taky neváhá "dokončit" Vavřincovu "nedokončenou" kroniku.
"A když nastalo ráno ...", končí Vavřinec a Pekař pokračuje "..., vojsko pražské a táborské v plném pořádku, nepronásledováno Zikmundem, ač se znovu připravilo a sešikovalo k bitvě, ustoupilo od Hory ke Kolínu ..."

A já jen dodávám, že hodně lze vyčíst i z pohledu na současnou mapu.

Platnost vypršela

Upřímně říkám, že nevím.
Na rozdíl od Pekaře jsem lokalitu možného Žižkova postavení nezkoumal a nemám ani ty ambice. Jsem pouhý historik, nikoli znalec středověkého válčení husitské doby první třetiny 15. věku. To zaprvé. Proto jsem se spolehnul v tomto případě na Pekaře, který ve své době využil všech možných dostupných pramenů a ty se snažil poctivě a beze zbytku vytěžit. To zadruhé.
A konečně zatřetí. Inkriminované město v Žižkových dobách vypadalo úplně jinak než dnes a pochopitelně i jinak než v době Pekařově (uznávám). Domívám se proto, že porovnávat postavení současné, sofistikovanými zbraňovými systémy disponující armády s Žižkovými cepníky, sudličníky a puškaři krytými vozovou hradbou, je poněkud zavádějící.

P.S. Zároveň bych chtěl skromně podotknout, že nemám modrou knížku, jejíž vlastnictví např. pan Klučina považuje za velký handicap při posuzování (historického) vojenství. Na vojně jsem sloužil dva roky, z toho 14 měsíců u tzv. "prvosledové" jednotky v důstojnické hodnosti na velitelském postu. Nezapírám, že za bolševika, ale to v této souvislosti není asi až tak podstatné.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

No, nějak se v tom začínám ztrácet. Možná je to proto, že tys stručně nepopsal svoji variantu průběhu bitvy u KH do momentu Žižkova "ústupu" směrem ke Kolínu. Začněme tedy - s dovolením - postupnou "rekonstrukcí".

Asi se shodneme na tom, že Žižka se nebránil v uzavřeném městě a postavil svoji vozovou hradbu vně města s fortifikačním systémem.
Ty zastáváš postavení na kopci/návrší, což se nikde v blízkosti Kouřimské brány nenachází. V blízkosti této brány by se naopak jednalo spíše o postavení "pod kopcem" (když tak mě hned oprav). Žižkovo postavení na kopci s kotou 341 m n.m. (nad kasárnami) taky vylučuješ.
Pak už ale zbývá Malý nebo Velký Kuklík, protože na ostatních kopcích je porost a byl tam pravděpodobně i tenkrát(?); kromě Kaňku, kde se těžilo stříbro ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

O.K., to respektuju.
Ale to je pro rekonstrukci průběhu válčení u Kutné Hory dost podstatné. Nechme tedy postavení vozové hradby stranou. Neštimuje mi však dvojí sestavování vozové hradby a Žižkovo pronásledování, předpokládám že ne až někam ke Kolínu.
Tedy pokud jsem tomu z tvých náznaků v předchozích příspěvcích správně porozuměl ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

V rozporu s mojí výše uvedenou proklamací bych se přeci jenom vrátil zase ke Šmahelovi, na něhož ty tolik dáš ...

Někdy kolem 10. prosince se všechny oddíly spojeného husitského vojska (táboři, přažané, oddíly orebské šlechty) objevily v KH. Do 21. prosince byl tedy dostatek času zbudovat tábor i na Kaňku. Tedy pokud ho tam nevybudoval už Bzdinka, který Žižku s jeho vojskem předcházel.
21. prosince Žižkovi muži opustili město Kouřimskou branou (protože Zikmund se přibližoval od západu), aby "... zhruba po 400 m zaujali stanoviště na horním svahu návrší". To by ale přece vypadalo jedině na kótu 341 m n.m., protože jiný svah tímto směrem není. Pochopitelně v tomto případě se nemohlo Žižkovo obranné postavení nacházet těsně u městských hradeb.
Pokud skutečně "jakýsi" tábor na Kaňku byl, nepochybně Žižkův ústup z postavení lokalizovaného Šmahelem (ale i Pekařem) z několika dobrých důvodů směřoval někam "ke Kaňku" (Pekař), kde se ale vůbec nezastavil, nebo jenom proto, že se tady někdě musel bít (Pekař) ...

BTW. Neměli bychom taky zapomínat na skutečnost, že Žižka byl už v této době "slepý", takže lokality mu musel někdo pomáhat vybírat, v tomto případě např. Bzdinka.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

No, to je opravdu obtížně představitelné, že by Žižku vodili pro předpokládaném bojišti jako medvěda.
Co by tam slepý nebo "slepý" člověk asi tak dělal? Že by pohmatem dlaně nebo kročejemi zkoumal sklon a délku svahu. To by bylo opravdu úsměvné.
Vycházíme-li z předpokladu některých oftalmologů, podpořených historickými argumenty, totiž že Žižka mohl na blízko rozeznávat pouze kontury, pak s tím, kdo dobře viděl a měl terén pečlivě obhlédnutý, "pouze" intenzivně konzultoval taktické varianty až došlo ke konsenzu. Tedy byl-li čas, jako např. u KH. U Malešova to možná bylo z časové hlediska o něčem jiném.

Ale to by přece (aspoň trochu) nahrávalo taky tomu Pekařovi, ne? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na sieti sa objavilo zaujímavé video. Záverečný výpad cepníkov nemá chybu.

http://www.stream.cz/video/231/462767-k ... ska-bitva/

Hezky den vsem, mel bych dotazy ke stretu u Kutne hory. Vite nekdo, jak se dostal Zikmund k mestu od zapadu, kdyz pred touto bitvou radil ve vychodnich Cechach ?
Proc sel Zizka pri ceste z Kolina na Kutnou Horu od Nebovid smerem na Hluboky Dul, tam predpokladam, ze se chtel vyhnout tomu, ze bude utocit na jizdu proti kopci, nebo se pletu ? Diky