Jiří Motyčka píše:
Napo_Leon píše:
... Žádný z listů nepsal Žižka sám, protože psát a číst neuměl.
Z čeho tak usuzuješ? ...
Zajímavá otázka, protože na ní neznám odpověď
Ale nadpis příspěvku "negramotný Žižka" by mohl někoho urazit, takže se pokusím ozřejmit, proč si myslím, že byl Žižka negramotný (ano, jedná se tedy o moji domněnku). O tom, že by Žižka uměl psát a číst, se kupodivu nezmiňuje ani Palacký, ani Tomek, ani Pekař, ani F. M. Bartoš, ani Šmahel a ani Čechura. Abych jmenoval tedy alespoň ty nezjnámnější husitology a kapacity naší historiografie. Myslím si dokonce, že by Pan Šmahel odpověděl na otázku: "Uměl Jan Žižka číst a psát?" tak, jak kdysi odpovídal i na otázku: "Jak byl Žižka starý v době, kdy psal dějiny?". Odpověděl by asi v tomto duchu:
...nepřikládáme zásadní význam sporu, zda Žižka uměl číst a psát, jelikož by to nic zásadního nezměnilo na jeho dalších osudech." Jinými slovy skutečně není podstatné, jestli uměl Žižka psát a číst. Je to jen zajímavé. Ale z čeho soudím a opovažuji se vynést soud? Z tohoto...
Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se stále nenosilo vzdělání a u lidí z nižších i vyšších vrstev společnosti se více cenila jízda na koni, ovládání meče a znalost ve vojenském řemesle, než schopnost číst a psát. Podle středověkého myšlení příslušelo vzdělání spíše vrstvám duchovním, ani u králů nebylo obvyklé, že uměli číst a psát (vždyť první český král, který uměl číst a psát byl až Jan Lucemburský a jeho syn Karel). Vzdělanost se považovala u šlechty někdy i do konce za věc nehodnou rytíře. Obyčejní lidé žijící na vesnici, v městečku nebo v městě číst a psát neuměli, protože to nepotřebovali. Neuměli ani počítat, takže mnozí ani nevěděli, kdy se narodili nebo kolik jim je let. Gramotní nebývali ani měšťané a příslušníci nižší šlechty. Pouze někteří z předních pánů a lidé pohybující se na královském dvoře nebo v zemských úřadech a kancelářích měli alespoň základní vzdělanost, že číst uměli a podepsat se také byli schopni.
Žižka byl drobný zemánek, vlastně jen majetný sedlák osvobozený od placení daní. Jeho majetek byl skromný a obživu zaručovalo pouze pilné hospodářství, kdy bylo potřeba zapojit do hospodaření i syny starého Žižkova otce (prý to byl jistý Řehoř). Malý Jan neměl na učení ani pomyšlení, neboť ho bylo zapotřebí doma a na vzdělání nebyly peníze. Zdá se také pravděpodobné, že Jan neměl lehké dětství, neboť brzy přišel o rodiče a je předpoklad, že jeho rodný dvorec se mohl stát obětí útoku a sám Jan byl úmyslně zmrzačen na doživotí (vyhojené poranění levého oka způsobené ve věku 10 - 14 let). V takovém dětství a mládí nebyl u Žižky čas na vzdělání, které ani nepotřeboval. Že žil Žižka na okraji nouze ukazuje i nepředstavitelný problém sehnat nepatrnou částku a nutnost zadlužit se u dvou jistých židovek za vysoký úrok roku 1378. V zachovaných listinách z let 1378 - 1384 se Jan Žižka nikdy nepodepisoval (tady také vznikaly spekulace ohledně vztahu listin k Žižkovi nebo o významu jeho jména, neboť pokaždé je Žižkovo jméno uvedeno v různých formách, které značí, že zápisy prováděl písař, kdyby se podepisoval sám Žižka, tak by se podepisoval nejspíše ve stejném tvaru).
Když Žižka skončil jako lapka (kdy působil jako lapka těžko říci, dle posledního listiného záznamu, který prováděl ještě spořádaný obyvatel království, až do prvního "pravení" ze smolných knih - Pozor! Jsou zde záznamy v chronologickém nepořádku způsobeném nedbalým písařem, tudíž nemůžeme přesně určit ke kterému roku "pravení" patří - se dá soudit, že Žižka lapčil snad již od konce 80. let 14. století, či spíše od druhé poloviny 90. let 14. století, vezmeme -li v potaz události v Čechách), tak vzdělanost nebyla třeba. Žaludek svíral hlad a kořist a jídlo byly hlavním hnacím motorem Žižky a jeho druhů. Po uzavření lapkovské kariéry Žižka odešel do Polska a po návratu působil na králově dvoře, kde mohl přijít do styku s jiným a věřím, že i kultivovanějším mravům a zvykům, než na které byl až dosud zvyklý. Jenže jak říká oblíbené a staré české přísloví ("Starého psa novým kouskům nenaučíš"), tak si nemyslím, že by se Žižka tady naučil číst a psát. Po roce 1419 měl Žižka hlavu plnou jiných starostí a ani na jednom z devíti zachovaných listů není jeho podpis a listy psal písař.
Dychtivě čekám na reakce, protože by mně vážně zajímalo, jestli uměl Žižka číst a psát.