Jeste jsem to nekontroloval, ale kamarad mi rikal, ze ve scene, kdy Jan Zizka obhlizi hraz rybnika u Sudomere je v pozadi videt silueta soucasneho pamatniku. A ja osobne jsem zaznamenal jeste drobny detail, ktery ale neni az tak strasny ;o) a to sice pri brodeni krizackych vojsk pres Vltavu tesne pred utokem na Vitkov tece ona filmova "Vltava", nebo-li tusim ve skutecnosti Berounka na opacnou stranu, nez na jakou tece ve skutecnosti. Ale jak rikam. Celkem zanedbatelny detail.

Vcera jsem peclive sledoval Jana Zizku a scenu u Sudomere. Musim rici, ze v jednom zaberu jsem si overil, ze je pomnik skutecne videt. Ve chvili, kdy se Zizka na koni rozjizdi a vzdaluje se od hlavniho voje aby nasel vhodne misto k bitve je pozadi zaberu na moment pomnik videt. Musim ale objektivne konstatovat, ze pokud nekdo nevi, jak pomnik vypada, nema sanci si ho vsimnout. A dokonce i kdyz vi, jak vypada, ale netusi, ze si na to v tom zaberu ma dat pozor, nema sanci tento sotek zachytit.

Zrovna jsem si zakoupil časopis Televize a v pravidelné rubrice DVD videotéka je recenze na Husitskou trilogii. Musím říci, že docela zdařilá. Připoměla mi i pár momentů, které jsem zde chtěl zveřejnit a z mě neznámého důvodu jsem na ně zapomněl. Třeba to, že film Jan Hus byl na základě intervence Vatikánu odmítnut na mezinárodním filmovém festivale v Benátkách. Dále tam samožřejmě i připomínají vliv rudé vlády na scénář filmů a podobně.

Je to mozna s podivem, ale husitska trilogie mi prijde mnohem min "ruda", nez-li treba Cisaruv pekar.

Jo tak to máš pravdu. Údernická píseň, že všichni budou mít vše do hromady je docela strašidelná.
Bohužel ale je ten rudý vliv opravdu vidět i v naší trilogii. Hlavně v tom neustálém prosazování, že jenom sjednocený pracující lid pochopil pouze sociálního reformatora Husa a vzbouřil se proti feudálním utlačovatelům. K tomu jsou docela dobré bonusy na DVD. Vřele doporučuji.

Jedna z mala veci, ktera mi na trilogii vzdycky vadila, bylo ta naprosta transparentnost. Zloch byl zloch uz na prvni pohled a kladas to same. Zvlaste ve zpodobneni katolickeho kleru to bylo nejvyraznejsi.

Já proti trilogii v zásadě nic nemám. Jistá úlitba režimu tam pochopitelně byla. Mně však vadí něco jiného. Je to skutečnost, že tak slavné období našich dějin by si jistě zasloužilo oživení novým filmovým ztvárněním za použití nejmodernějších filmařských technik. Tento film jsou všichni naši filmoví tvůrci husitství dlužni! Možná to zní nepatřičně, ale já to tak vidím a přiznávám, že tento názor je dán mým vztahem k této éře našich národních dějin. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem založil příslušné téma na tomto diskusním fóru. Představte si, přátelé, že světová slavnostní premiéra filmu by byla směrována k datu 6. 7. 2015. Zkuste si to "jenom" představit...

Představa to je úchvatná. Dokonalý hystorický film o hrdinných husitech, který by prolétl celý svět a všichni by se ptali, kdo že to jsou ti češi, kteří dokázali ubránit svoují zem proti všem a bojovali "jen" za pravdu a víru. V porovnání s tím mi přijde příběh Viliam Wallace jako prostá rebélie.

Ja myslim, ze se posledni dobou vubec toci hodne malo, nerku-li vubec zadne ceske filmy podporujici nas patriotismus. Jako kdyby to po padu komunistickeho rezimu bylo jakesi tabu nebo co. Kazdy v tom vidi jen propagandu. Je to podle mne skoda, protoze by to do jiste miry byl i mnohem nenasilnejsi a zabavnejsi zpusob, jak mezi mlade lidi vnest zakladni informace o nasi historii. Jen se zkuste dnesnich teenageru zeptat, kdy byla treba bitva na Bile hore. S odpustenim se toci takove sragory jako je Bazen, Ulice, Redakce atd. Proc alespon CT nenatoci nejakou inscenaci z nasich dejin? O historickem cyklu ani nemluvim. A ze by bylo z ceho vybirat.

Přátelé, těch historických témat, které by si zasloužily filmového (televizního) ztvárnění je celá řada. Namátkou: Přemysl Otakar II. (Kressenbrunn, Moravské pole), vláda Karla IV., Jiří z Poděbrad, stavovské povstání, Bílá Hora, staroměstská exekuce, Valdštejn (?), osudy pobělohorské emigrace (Komenský), násilná rekatolizace (temno), selská povstání (Chodsko), národní obrození, T.G. Masaryk, Češi v 1. a 2. světové válce... Ale pouze husitství je o obrovském vítězném národním vzepětí, kdy tento počtem malý, slovanský národ se postavil proti celému světu ("proti všem"), reprezentovanému Svatou říší římskou i zeměmi mimo ni, tak, jak to pregnantně vystihl Palacký, kterého cituji v příspěvku o něm.

Těch šotků je více, je to pochopitelné, při takovém rozsahu materiálu:
V Janu Žižkovi sedí páni u hostiny v brnění, v Proti všem při útoku na Vítkov kopne kůň do balvanu velikosti kufru osobního automobilu a balvan odletí pryč, tři různé pády odehraje jeden "kaskadér", Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar) odjede s Žižkou na pomoc Praze a ve chvíli, kdy Rožmberk obkličuje Tábor stojí na hradbě a říká: "Zde na rovině se klade hlavní vojsko!", Jaroslav Vojta jako Šimon bojuje při výpadu proti rožmberským a na konci tluče cepem křižáky na Vítkově, v Janu Žižkovi se Sudoměř sice natáčela 7.4., aby to v juliánském kalendáři odpovídalo 25.březnu, ale při záběrech na Zdeňka Štěpánka na bojovém voze je za ním olistěný strom, atd. Povídá se ještě o náramkových hodinkách některého ze statistů, ale ty jsem nenašel.

_________________
trener

Přátelé, a není snad toto vše tím největším a nejdůležitějším důvodem pro to, aby už konečně na téma husitství byl natočen moderní film? Není snad náš filmový průmysl v této oblasti velkým dlužníkem? Kdybych chtěl být patetický, zeptal bych se, zda to nejsme dlužni božím bojovníkům, ale nakonec i těm úžasným "profíkům". Přátelé, položím řečnickou otázku: "Všimli jste si některých českých filmů natočených v poslední době?"... Napovím:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Minulou sobotu byl na ČT2 ostartován projekt o "československém filmovém zázraku", jehož duchovním otcem je literární a filmový publicista Jan Lukeš.
Včerejší druhý díl tohoto dokumentárního cyklu "Zlatá šedesátá" mapujícího čs. filmovou tvorbu byl věnován právě režiséru Otakaru Vávrovi. Škoda, že ho neviděli všichni ti, kteří zjednodušeně a lacině odsuzují Vávrovu husitskou trilogii, jako filmy které byly poplatné režimu a které postrádají minimum filmařské a historické hodnoty. Měli by slyšet vyprávět režiséra Vávru o tom, jak se tyto filmy rodily a jak "proplouval" obdobím hnědé a později též rudé totality.
OT. Poté byl uveden jeho film "Kladivo na čarodějnice" z r. 1969, který je nesmlouvavou obžalobou jakékoli formy zneužití moci. Proto nutně musel skončit, tuším nejpozději v r. 1970, v trezoru.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kladivo je výbornej film, i když se trochu liší od knihy. Pater Schmidt - ve filmu lituje toho co rozpoutal, když upozornil na svatokrádež, v knize je líčen oproti tomu jako bezcharakterní padouch, který nakonec po Lautnerovi přebírá šumperské děkanství coby administrátor a dál se horlivě angažuje v procesech.

_________________
Ut omnes unum sint.

To nebyl Nejedlý. Nejedlý nebyl žádný hlupák, pouze se přidal na tu nesprávnou stranu, jako miliony jeho spoluobčanů.
Výše uvedenou hlášku řekl nějaký člen schvalovací komise patrně z řad dělnické třídy - při vší úctě k dělníkům.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)