odpurce paleni v sudech píše:
Já nechci zrovna rýpat, ale pokud na straně křižáků padlo pouze 150 vojáků, tak to zrovna nebyla velká bitva
A to, že na straně obránce bylo tak málo bojeschopných, mi spíš příjde, že šlo o velmi silný moment překvapení.Že by i samotný Žižka se zmýlil a nečekal přepad v ten den...?
Žižka tam toho dne byl a bojoval spolu i s těmi údajnými 26 muži a 3 ženami (jiný pramen uvádí 60 mužů) s nazasením vlastního života. Statečný hejtman se boji rozhodně nevyhýbal a už jen že tam byl svědčí o tom, že útok na Vítkov očekával. Jestli ale útok očekával 14. července 1420 to netuším. Nejspíše ne
odpurce paleni v sudech píše:
Jinak mi může někdo vysvětlit, jak je vůbec možné velký kolos, jako byla Praha v té době vyhladovět?Klidně mi to napište, jako by jste přistupovali k nějakému pitomcovi.Já si to totiž ani omylem neumím představit a rovnou to považuju za nesmysl
Těžko říci, co se lišce honilo hlavou před Prahou, když měl český trůn tak blízko a při tom tak daleko. Jedno je třeba mít v této souvislosti vždy na paměti: Zikmund nebyl vojevůdce ani žádný vojenský stratég. Vojenskému řemeslu nerozuměl, a tak ho ponechával jiným a zkušenějším. Jenže před Prahou už to jaksi byla Zikmundova věc, jakým způsobem bude Praha obsazena. Zikmund nejspíše nechtěl Prahu dobýt, věděl moc dobře, že v křižáckém vojsku jsou i tací, kteří drží praporec s křížem jen jako a chtějí hlavně kořist. Nedělal si žádné iluze o tom, jak by Praha, vlastně jeho majetek a nová rezidence dopadla, kdyby byla dobyta mocí. Bral ohled i na české katolické panstvo, které nechtělo něco takového spatřit. Jenže Zikmundovy velitelé chtěli Prahu dobýt a pokořit. Pnutí a rozpory mezi veliteli a Zikmundem způsobily rozpory ve velení a přispěly ke krachu tažení. Zikmund zdá se pouze dal souhlas k neprodyšnému obklíčení Prahy, tomu bránil Vítkov a Žižka. I díky němu I. kruciáta krachla a jak praví moudře český lev:
"to by chtělo sochu". Jestli by se podařilo Prahu vyhladovět si myslím že ano. Bylo zde navíc i 10 000 husitů a venkovanů z okolí Prahy. To připočteme k těm asi 40 000 obyvatel co měla Praha normálně a uvidíme, že by se Praha vyhladovět dala. Kdyby měl ale Zikmund dostatek zásob pro křižáky, což neměl, protože neměl ani peníze.
odpurce paleni v sudech píše:
Takže kdyby Zikmund chtěl Prahu vyhladovět, tak to udělá a to bez ohledu na prohranou (šarvátku) na Vítkově hoře.To neudělal a čtrnáct dnů na to dal armádu rozpustit.Proč asi?
Protože ve vojsku se šířily nemoci, nechuť, rozmrzení a nesouhlas se Zikmundem. Výprava se rozkládala již delší dobu a Vítkov sám o sobě na rozklad neměl vliv. Spíše ho jen urychlil. Zikmund před Prahou zaváhal a měl po srandě...
, to by asi nebyl ten správný počin k uklidnění situace v jemu dlouhodobě nepříliš nakloněné zemi. Ani podpora dědických práv poslušných příslušníků šlechty nebyla nijak velká.Byl pragmatický a velmi schopný politik. Donutit vzdát se neposlušné město a pak projevit jistou velkorysost, to by byl lepší začátek vlády.
