odpurce paleni v sudech píše:
... Neví někdo něco o té zvláštní nemoci Jana z Jenštejna, která změnila jeho osobnost od základů?
Kolssteyn píše:
... Nebo´s myslel ještě něco jiného?
Jednalo se o tyto události, které zcela změnily Jenštejnovi život ...
Před tím vedl jako biskup v Míšni a poté i v Praze docela prostopášný život světského člověka. Tento mladý elegán a lev salonů se musel nepochybně líbit ženám a on si toho byl moc dobře vědom. Pak přišly ony zmiňované události.
V r. 1380 bojoval o holý život při vážném onemocnění (údajně mor, o němž se zmiňuje Kolssteyn), které zanechalo následky v podobě epileptických záchvatů, jimiž pak občas trpěl. Aby toho nebylo málo, velice ho taky zasáhla smrt preláta Ludvíka Míšeňského. Tento klerik byl zosobněním rychle nastupující krize církve. V r. 1382 se Ludvík v přestrojení za pištce účastnil masopustního maškarního veselí doprovázeného maškarní taškařicí ještě uvnitř budovy. Když v sále této budovy proskočila zpráva, že hoří, byl ušlapán v nastalé panice davem, který podlehl hrůze z uhoření.
Jenštejn měl také různé sny a vidění, které předjímalo papežské schizma a
husitské války.
Ve středověku lidé vnímali tato osudová znamení jako varovný prst boží, a proto je brali velice vážně. To dokládá i neuvěřitelná proměna, která se udála v životě arcibiskupa. Stal se z něho asketa s flagelantskými sklony. Jsem pevně přesvědčen, jak znám Jenštejna, že žádné sny ani vidění by si účelově nevymyslel. Kdyby tomu totiž tak bylo, ztuha by se svého tak sladkého života, který vedl předtím, dokázal vzdát ...