Vřele děkuji!!! Hned tě tedy zneužiji. Momentálně totiž nemohu sehnat od Aloise Jiráska knihu Husitský král, takže kdyby jsi náhodou někde náhodně ji náhodou našel, tak bych ti byl velice povděčen za její zakoupení a následně zaslání na dobírku. Mě totiž v Budějckých antíkách řekli, že Jiráska nevykupují, protože ho nikdo nechce. Vůbec už se ani nezmiňuji o jediném Krumlovském antíku, kde mě div prodavač neupálil, když jsem se ho zeptal jestli nemá nějaké knihy o husitství. To je drsné, co? Pokud by jsi ty naoplátku něco scháněl a bylo by to v mých možnostech, tak se na mě klidně obrať!

Chtel te upalit? Copak? Nejaky zatvrzely katolik?
No shanim. Shanim Vojenske dejiny Ceskoslovenska prvni dil. Ale to asi mit nebudes. Po te knize se ti tady zkusim podivat.

dobrý den,celkem by mě zajímalo jak je to s počtama bojovníků na obou stranách???jsem ze strakonic a tak to mam kousek do sudoměře a všude se uvádí že tam bojovalo 2000rztířů proti 400 husitům????u čorneje sem se dočet že těch rytířů bylo "jen"700???osobně si myslim že 700 železných pánů už byla celkem nestydatá přesila proti hrstce špatně vyzbrojených husitů včetně žen,dětí a starců.kdyby jich bylo opravdu 2000 tak je museli v tom bahně utopit i přes nepřízeň počasí.tak ted nevim čemu věřit???

no ten anonym sem byl já;sem se zapoměl přihlásit

Zdroj: Čornej, Šmahel, Palacký
Všichni 3 historici se shodují na počtu husitů: 400 vč. žen i dětí, 9 jezdců, 12 vozů!!! Počty nepřátel uvádí pouze Palacký: ..."Počítaliť dohromady více než pět tisíc jezdců, ježto pro své výborné odění ještě dlouho potom v národu jen jménem ´železní páni´ sluli..." Tolik Palacký.

Dle meho ale plati obecny udavany pocet zeleznych panu cca ony 2000.
A co se te presily tyka, tak 400 proti 2000 u SUdomere je nic proti Vitkovu. Ten branilo tusim 26 muzu a 7 zen. A ta pomoc, ktera prisla v pravou chvili od Prahy citala cca 50! cepniku a sudlicniku.

Jiří Motyčka:ale v knize "slavné bitvy naší historie" čornej uvádí že nepřátel bylo jen 700 a že nejdříve strach a potom slavné vítězství udělalo husitům velké oči.

Já jsem se odkazoval na Velké dějiny zemí Koruny české V. (Čornej) a Husitská revoluce III. (Šmahel). Ani v jednom díle není uveden počet nepřátel a to jsou, myslím, poslední badatelská shrnutí obou autorů. Můj názor je ten, že chybí věrohodný pramen, který by uváděl tento počet.

A mezi nami si myslim, ze pri taktice kterou Zizka u Sudomere pouzil mohlo byt rozmberskych a kralovskych klidne jednou, nerku-li dvakrat tolik a i presto by husity neporazili. Ten plan proste nemel chybu a diky podminkam, ktere tam priroda vytvorila pocetni prevaha prakticky vubec nerozhodovala.

Kronikář Vavřinec z Březové píše, že se sjelo příliš mnoho na příliš málo lidu. Oficiálně udávaný počet železných pánů je 2000. Musíme si ovšem uvědomit středověké počítání, kde se bral těžkooděný jezdec na koni jako ekvivalent bojové síly cca 10 hůře vyzbrojených pěšáků, takže faktický poměr sil u Sudoměře byl 50 na 1!
Vzhledem k tomu, že sedmnáctiletý Oldřich z Rožmberka byl v této době ještě vyznavačem přijímání z kalicha, jeho oddíly zde nebojovaly. Prameny hovoří o královských vojácích, křižovnících ze Strakonic, jízdě mincmistra Divůčka z Hor Kutných a družině Jana Městeckého z Opočna.

_________________
trener

PRVNÍ STÁDO KONÍ PRO JÍZDU A VOZOVOU HRADBU
Po bitvě u Sudoměře se z královské jízdní hotovosti zachránil velmi početný kontingent, který se stačil stáhnout. Kam? Do nedaleké Vožice. A táborská komuna, ten jedinečný experiment v dějinách, neměla šanci uhájit svou existenci jinak než bojem. Potřebovala zbraně, koně, potraviny a ošacení pro rostoucí počet stoupenců, kteří teď přicházeli ze všech stran. Nejlepší obranou je útok, bylo třeba zničit jednotlivá seskupení nepřátel dříve, nežli se železní páni spojí a převezmou iniciativu. První výpad do okolí vedl Jan Žižka. Dozvěděl se, že v nedaleké Vožici se soustředily zbytky královského vojska od Sudoměře - údajně 2000 koní! Byla noc na Velký pátek, z 5. na 6. dubna 1420, hluboko před úsvitem...
Udivilo mne, když jsem četla, že "přepad za tmy byl v tehdejším válečnictví něčím velmi nezvyklým". Moment překvapení ale využil Žižka dokonale, jak uvádí staří letopisové: "Žižka pobořiv tiše plaňky jimiž Vožice obehnána jest, vpadl na ty železné pány. Učinivše pokřik i zapálil městečko, mnoho železných pánů, kterým rychle na hrad utéci se nepodařiálo, buďto pobili a nebo zajímali a kořistí mnoho nabrali, na 2000 koní. A tu hned jezdců sobě naděla (Žižka) a kterého podobného pacholka viděl, na toho oděnie dada kuoň podeň, i vycvičil jeho k jízdě a k boji." Nejmladší jezdci byli ti, kteří postoupili z práčat a učili se též vládnout oštěpem.
Žižkovu válečnému umění ani zdi hradu neodolaly a byl po 8 dnech dobyt, většina posádky zajata a vyměněna za 30 bratrů, kteří padli do rukou nepřátel u Sudoměře a které by jinak čekal krutý konec v šachtách kutnohorských.
Za zmínku stojí i to, že ve starobylé pozdně gotické věži při kostelu Svatého Martina, která původně sloužila za solnici, se Žižka po dobytí Vožice ubytoval a přespal zde.
"I dnes lze ještě občas zaslechnout v blízkosti věže hlasité Žižkovo chrápání..."
Ještě po celý zbytek 15. století se Vožici neříkalo Mladá, ale Plaňková. (Byly to do špičky přitesané silné kmeny stromů, minimálně 4 metry vysoké, zapuštěné do země jeden vedle druhého, které nahrazovaly kamenné hradby.) Dodnes tam vede na Husovo náměstí Plaňková ulice-přibližně v místech středověkých planěk, které "Žižka tiše pobořil".
Stádo koní panského vojska ukořistěné ve Vožici tvořilo jádro budoucí husitské jízdy i slavné vozové hradby.

I načasování těsně před zahájením velikonočních svátků mohlo být součástí momentu překvapení. Ale co byste asi tak chtěli očekávat od kacíře, že? ...
Však také (nejen) katolická historiografie tento ranní rozbřesk na Velký pátek v Mladé Vožici r. 1420 dodnes Žižkovi neodpustila.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Žižka to dobře vymyslel, ale na Velký pátek mají katolíci, známí odpustkáři, největší půst za celý rok, takže, kdyby počkal a přepadl je o den později, byli by ještě navíc oslabení z hladu.
Také mi potěšilo, že přes to všechno se vožické náměstí jmenuje Žižkovo!

10 cm led prý unese vojáka v plné zbroji i s koněm, třeba se někdy může hodit tato stará husitská poučka ...
http://zpravy.idnes.cz/led-na-lipne-uz-by-unesl-husitu-na-koni-bruslari-se-dockaji-o-vikendu-11t-/domaci.asp?c=A100105_144548_krimi_jw
Teď to tam bude samej husita na koni, ale za husitů ještě na cm neměřili, jak někdo z diskutujících za článkem poznamenal.

Dovolím si doporučit podnětnou knihu:
Sean McGlynn, Mečem a ohněm, Ukrutnosti a zvěrstva středověkého válečnictví, vydala Mladá fronta, 2010
Stručná i-recenze:
Středověké válečnictví se vyznačovalo činy svědčícími o strašlivé krutosti. Avšak jakkoli bylo takové jednání barbarské, zřídkakdy probíhalo nekontrolovaně. Tyto činy byly obvykle promyšlené: ohavné krutosti měly za cíl dosáhnout konkrétního výsledku. Objevná monografie anglického badatele nabízí dosud nejpodrobnější líčení proslulých i méně známých válečných ukrutností a zařazuje je do kontextu strategie a taktiky středověkého válečnictví, kdy se k nim neváhaly uchýlit ani největší osobnosti rytířství. Autor se nespokojuje s konstatováním, že brutalita prostých vojáků byla výsledkem „pouhého poslouchání rozkazů“, ale snaží se odhalit jejich psychologické a egoistické motivy.
Mě tam osobně zaujalo např. srovnání s válkou ve Vietnamu...

_________________
De omnibus est dubitandum.