Bratr Kuneš z Bělovic byl táborský hejtman a jeden z důvěrných přátel Žižkových. První zmínka o něm pochází z roku 1422. Po smrti Jana Žižky v říjnu 1424 se stal nejvyšším hejtmanem Sirotků. Možná ho svým nástupcem určil Jan Žižka. Ale i Kuneš z Bělovic zřejmě brzy padl, neboť není o něm více zmínky.
Mikoláš Aleš ho nakreslil podobně jako kreslíval Žižku - boji ošlehaného, s palcátem a na bílém koni, za ním v dáli je vidět jakýsi hrad.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Kuneš z Bělovic patří mezi méně známé postavy revoluce, přesto téma o tomto aktivním účastníkovi husitských válek má své opodstatnění v této kapitole.

Na začátek diskuse jen stručné doplnění:
- podzim 1422 ho nalézáme v Praze, kde se spolu s Bzdinkou a Bohuslavem ze Švamberka pokusili o převrat namířený mj. proti Korybutovi, který však skončil neúspěchem
- r. 1424 po smrti Žižkově přebírá velení nad hotovostí orebských (sirotčích) měst, později se objevuje ve funkci hejtmana sirotčí obce polem pracující vytvořené podle táborského vzoru
- r. 1426 stanul v čele jedné ze sirotčích hotovostí v bitvě u Ústí nad Labem
- rovněž v r. 1426 při obléhání poděbradského hradu je o něm, tuším, poslední zmínka

Tady někde o něm zprávy v pramenech tedy mizí a velitelský post po něm zaujímá koudelník Velek z Březnice nebo krátce Velek koudelník. Ale to už je zase jiná story ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kuneš z Bělovic spolupracoval s Bzdinkou (Hvězdou z Vícemilic) i po smrti Žižkově. Na listině z r. 1425 jej nalézáme i s Roháčem z Dubé a Alešem ze Žeberka, když se za stranu Táborskou podvolují soudnímu rozhodnutí ve při se stranou Pražanů.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419