Protože se nám dva z diskutujících "zakopali ve svých pozicích" a debata se začíná točit v bludném kruhu, pokusím se jako moderátor obrátit v diskusi list ...
Iohannes Cladis v článku o Vítkovu píše:
... Stabilní opevnění přece nelze dobývat s pouhou jízdou, [b]k tomu jsou zapotřebí ještě střelci (z kuší i dělostřelci[/b], byť jsme teprve v počátcích užívání střelného prachu) a především pěchota a ženisté se žebříky, beranidly, obléhacími plošinami a jinou technikou. Jezdectvo nastupuje až na závěr, když jsou uvolněny průjezdy. Síla těžké jízdy totiž spočívá v hrotech jejich kopí, do nichž se koncentruje kinetická energie rozjetých koní. Ovšem kopím se hradba (byť dřevěná) prorazit nedá ...
Husitskými válkami se jako červená nit táhne jeden z mnoha taktických
STREOTYPů. Tím byl útok těžké jízdy proti vozové hradbě. Tohoto klišé se dokonce dopouštěli i husité "z druhé strany" barikády. Ještě v r. 1426 u
Ústí ho aplikovali Němci proti husitům.
A my se v této diskusi nacházíme teprve v r. 1420(!), kdy ono nedokončené(?) a převážně ze dřeva vytvořené vítkovské opevnění má vlastně taky charakter jakési "vozové hradby", jakožto defenzivního prvku.
Vytvářejí se zde více či méně složité úvahy (které, připouštím, mají svoji logiku i opodstatnění) nad tím, proč na Vítkov zaútočila jízda. Nebyly tenkráte ony důvody daleko prostší? Nebyl tedy tento útok pouhým projevem onoho výše zmiňovaného sterotypu? ...
...
)