Před nedávnem jsem byl naším hejtmanem upozorněn na propagační www stránky luxusního nákupního centra Slovanský dům (kde se rovněž nachází premiérové multikino) v ulici Na příkopě
http://www.hypernakupy.cz/slovansky-dum
s následující citací:
"Slovanský dům vznikl ze dvou středověkých objektů založených pravděpodobně v prvotní lokaci města. Dle historických záznamů si menší z nich v roce 1414 koupil panoš Janek Jednooký, který byl vrátným v blízkém Králově dvoře. Dodnes historici spekulují o tom, že oním panošem byl slavný vojevůdce a husita Jan Žižka."
Zahájil jsem tedy pátrání.
První stopa:
František Šmahel, Jan Žižka z Trocnova, edice Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, Melantrich, Praha, 1969 s. 40:
"Službou u dvora si Žižka za poměrně krátkou dobu nahospodařil 50 kop českých grošů, za něž si v roce 1414 koupil větší dům Na příkopě. Za dva roky však tento dům překvapivě prodal a koupil si mnohem menší dům v ceně 13 kop poblíž Králova dvora v dnešní Pařížské ulici."
Zdá se, že přihořívá, Slovanský dům je přece v ulici Na příkopě.
Ověřil jsem si to u
Wácslawa Wladiwoje Tomka, Jan Žižka, J.Otto, Praha 1879 (reprint V ráji, Praha, 1993), s. 12: "
Roku 1414 připomíná se při dwoře krále Wácslawa panoše jakýsi Janek jednooký, jenž tehdáž zastáwal službu wrátného (portulanus regius). Byla to služba, kterau při dwoře králowském obyčejně konali osoby stawu zemanského nebo zámožní měšťané pražsští. Dle saudní knihy Nowoměstské kaupil si tento panoše onoho roku dům na přkopě od Wácslawa Stoherky za 50 kop grošů, kterýžto dům stál wedlé nynějšího domu musea českého na části městistě nynějšího čísla 859. Odtud nebylo daleko ke dworu králowu wedle nynější Prašné wěže, we kterém tehdáž král Wácslaw obyčejně přebýwal, když se nacházel w Praze. Po dwau létech prodal je zase (1416) a tentokrát jej kniha městská již nenazýwá wrátným, nýbrž prostě panošem od dworu králowa (cliens de curia domini regis). Dá se z toho sauditi, že owšem již wrátným nebyl, nýbrž zastáwal službu jinau a někde jinde než w řečeném Dwoře králowě.
Nelze owšem s jistotou twrditi, že tento panoše Janek jednooký byl Jan Žižka, ale je to dosti podobné. Přišel-li Žižka ku příkladu při obležení Skály o jedno oko, mohlo to dobře zadati příčinu, pro kterau místo komornictwí při králowně ustanowen byl k jiné službě co wrátný dworu králowa a později, když se zotawil od těžkého úrazu, tak že schopen byl zase k službě wojenské, mohl opět nastaupiti w jiné zaměstnání."
Tím bychom to měli vyřešeno a potvrzeno, číslo 859/II. je skutečně Německé kasino, po roce 1945 Slovanský dům.
Jenže co ten druhý dům? Tomek ho nezná. Pařížská ulice byla - jak známo - proražena až na přelomu 19. a 20. století při velké asanaci převážně přes Josefov a Žižka by si asi těžko pořizoval dům V Židech. A hlavně vůbec není poblíž Králova dvora (tedy dnešního Obecního domu). Spletl to snad Šmahel a mechanicky převzal Tomkovu charakteristiku toho prvního domu Na příkopě?
Řešení má
Josef Pekař, Jan Žižka a jeho doba, díl třetí Žižka vůdce revoluce, Vesmír, Praha, 1930 (reprint Odeon, Praha, 1992), s. 5:
"Víme, že se zakoupil se tenkrát na Novém Městě; dům jeho na Příkopě (na dílu parcely, na níž stojí dnes německé kasino), jejž držel v l. 1414-16, náležel, podle ceny (50 kop grošů) soudě, již k domům větším; později ovšem vidíme, že prodává dům na Příkopě a kupuje dům či podle všeho domek z nejmenších, ležící ještě blíže dvoru královu, v dnešní Pařížské ulici 4)"
Ale hlavně příslušná poznámka
4): Srv. můj referát o knize Mendlově, Z hospodářských dějin středověké Prahy (1925) v ČČH, 1926, s. 153.
"Janek vrátný králův" koupil r. 1416 za 13 kop domek v ul. U obec. domu (dnes na parcele č. 178, starého č. 652). 13 kop je kupní silou asi našich 13.000 Kč, 50 kop 50.000 Kč.
(Moje poznámka: 1 předválečná Kč je cca 10 dnešních Kč)
A máme to! Pro jistotu si ještě nalistujme
M. Lašťovka, V. Ledvinka, Pražský uličník, 2. díl (O-Ž), Libri, Praha, 1998, s. 308: "
U Obecního domu, Staré Město, ... nějaký čas se také jmenovala
Pařížská podle hotelu Paříž (čp. 1080/I.), jenž zde byl na místě zbořených budov vystavěn v roce 1904 podle plánů Jana Vejrycha. Od roku 1927 platí dnešní název U Obecního domu."
