Jiří Motyčka píše:
(1) (...) Husa snad nikdo nikomu neuzmul, neb Hus je všech, katolíků, nekatoliků, ba dokonce i ateistů! To zaprvé. A zadruhé - Hus byl katolík, ale svým učením a názory protestant.
Jak a zda na Husa navazují současní evangelíci není problematické v žádném smyslu. Prostě na něj navazují. Tečka! Navazují především na jeho duchovní odkaz, tak jakápak problematičnost. (...)
(2) ...Domníval jsem se, že nárožní kámen byl taky (resp. především?) od toho, aby loukoťová kola zahýbajících těžkých selských povozů (později i kočárů) neurážela rohy budov. Nebo tohle opatření se nazývá jinak? ...
K 1) Domnívám se, že to „uzmutí“ bylo míněno v tom smyslu, v jakém zde bylo kritizováno
Halíkovo představování Jana Husa divákům v TV pořadu k
anketě „Největší Čech“. Totiž důraz na jeho zařazení do proudu katolické reformace, řekněme. Prostě potlačení toho, čím vybočoval, a zdůraznění toho, čím je součástí spíše katolické než pozdější protestantské (tady možná přesněji reformované) tradice. Např. mariánské úcty nebo víry ve skutečnou přítomnost Krista ve svatém přijímání. „Nepřisvojení“ bylo zase míněno v tom smyslu, že Hus by nemohl v českém katolicismu hrát prvořadou úlohu, dokonce ani v tom krajním případě, že by byl blahoslaven, jelikož úcta je již – mluvíme-li jen o lidech a ne o Bohu – prokazována řadě svatých.
(Pochopitelně, dosud se tomuto dnešní situace ani zdaleka nepřibližuje. Zrovna jsem nahlédl do knihy, rozhovoru s
Bohumilem Vítem Tajovským,
Člověk musí hořeti, kde se zmiňuje o tom, že věznění kněží v 50. letech, navzdory vzájemné otevřenosti, si zakázali diskutovat o Husovi, aby se nepohádali.
*) Toto
téma však bylo součástí projevu
Šmahelova a myslím, že on v tom žádnou „tečku“ nedělá, alespoň nakolik jsem mu mohl rozumět. Jednoduše to je a vždy bude
otázka, kdo a čím je Husovu odkazu vskutku práv, ať už se o to výslovně snaží či nikoli.
**
Ke 2) S tímto
rozlišením bych velice souhlasil! U mne také výraz „nárožní kámen“ vyvolává spíše představu patníku než čehokoli jiného. V zájmu spravedlnosti však nutno podotknout, že přednášející jej vždy drželi v souvislosti s výrazem a pojmem kamene rohového coby buď základního, anebo nějak vazebného. Právě v tomto smyslu byla i Vlasákova poznámka, že „rohový“ kámen u dřevěných staveb byl též „základním“, jelikož byl pod zemí a spočívaly na něm ony rohové trámy, jak už bylo řečeno výše.
Mimochodem, na tomto
příkladu je velice dobře vidět, proč rozlišuji
názvosloví a
pojmosloví a za toto rozlišování se také velmi přimlouvám. Já sám bych výraz „kámen nárožní“ nejraději používal jen na pojem patníku, kdežto „kámen rohový“ v sobě asi onu nejednoznačnost vždy ponese prostě proto, že kámen, který byl umístěn v rohu a plnil význačnou úlohu ve vazbě stavby, tuto stále důležitou úlohu měnil podle typu stavení. Jednalo se tedy o něco pojmově poněkud odlišného, ač názvosloví se z pochopitelných důvodů přenášelo. (Tohle bych si právě rád více ujasnil, poněvadž např. v době vzniku
Vulgaty by exegeze nemohla pracovat s odkazem na svorník. Naproti tomu v době gotických kleneb se tento symbolický význam silně nabízel. A ještě jinak tomu mohlo být v dobách převážně mluveného, ne psaného slova.)
* Pozn.:
Otázka:
V Leopoldově se sešli teologové různého ražení. Docházelo zde určitě i k zajímavým výměnám názorů. Odpověď: Samozřejmě. Výměny názorů na církevní témata byly ale vždycky přátelské a některé sporné momenty jsme raději vynechávali. Třeba jsme se dohodli, že otázku Jana Husa nebudeme probírat, abychom se zbytečně nehádali. (Viz s. 292)
** Chápal jsem to obdobně jako
otázku „odkazu TGM“ – nejprve a především se klade otázka ZDA vůbec navazovat a proč, a pokud ano, na co konkrétně a v čem to navazování spatřovat, následně pak, KDO skutečně navazuje, na co a čím přesně. Okolo toho diskuse asi ustat nemohou a ani by nebylo dobré, kdyby ustaly.
