A další věc, na které se shodnem.
Ještě se pokusím napsat jak to teda je se sněměm a delegáty.
Základní jednotkou církve je náboženská obec, jejím nejvyšším orgánem je valná hromada, která musí být min. 1 do roka. Tam se čtou správy o hospodaření ... A na té se volí: rada starších (RS) (a předseda), revizní finanční komise a delegáti na sněm a dijecézní shromáždění. Volební shromáždění je jednou za 4 (možná 5) let. Po dobu svého mandátu je RS odpovědná za veškeré dění v obci od chybějícího toal. papíru po věci duchovní. Za obec má podpisová práva farář, předseda RS a účetní. Farář je ustaven biskupem a má většinou víc obcí.
Delegát na dijecézní shromáždění spolu s farářem, kazatelem ... jde 1 do roka na DS a tam se analogicky volí jednou za pár let (4-7): dijecézní rada DR, fin.revizní komise, kárný výbor a lidé co budou zastupovat dijecézi na ústředí v zastupitelstvu a ústřední radě. Jednou za 7 let se také na zvláštním shromáždění (DS) z duchovních a farářů volí biskup.
A teď sněm, je to zase nejvyšší orgán církve jako celku. Ten se koná cca jednou za 10 let i míň. Nyní se koná 8 sněm a asi 6 jeho mimořádná schůze byla v televizi. Úkolem sněmu je jednat o věcech věroučných, právních normách církve ... Proto tedy na sněmu se volí pouze Výbory a pracovní skupiny lidí, kteří se tímto zabývají a navrhují změny, které sněm schvaluje. Jednou za asi 7 let je volební shromáždění a volí se patriarcha (duchovní).
A aby to nebylo málo rady: starších (obec), dijecézní a ústřední se schází cca 1 za měsíc. Pak tu jsou vikariátní shromáždění (3 skupiny do dijecéze), synody duchovních ... Předsedou DR je biskup a ÚR je patriarcha na každé úrovni mají podpisová práva: předseda, místopředseda (laik) a účetní (ekonom). V dijecézní radě jsou 1/2 laiků a 1/2 duchovních. V ústřední radě jsou biskupové, volení duchovní a 1/2 laiků. Nejvyšší orgán mezi sněmy je, ale církevní zastupitelstvo: je namixováno 1/3 biskupové a duchovní, 1/3 laici a 1/3 ekonomové. Ti se sejdou 1 za rok a schválí rozpočet.
Je jasné, že všichni tito lidé nejsou voleni ve stejný den, také lidé odstupují pro nedostatek času, nemoc ... náhradníci jsou buď voleni dopředu nebo kandidát prostě chybí a dovolí se v dané úrovni na dalším byť i nevolebním shromáždění. Ze systému je také jasné, že svého kanditáta na jakékoliv úrovni by mělo mít shromáždění právo odvolat ...
Podrobným popisem systému mi šlo o to naznačit, že systém zřejmě vymyslel dřív nějaký šílený matematik demotrat a v praxi to má dva důsledky:
1. je to strašně zdlouhavé cokoliv protlačit zdola nahoru (opačně taky)
2. může to způsobovat zmatky
Hlavně si myslím, že předložit divákům výsledky rozhodnutí nějakého orgánu, který je řekněme takto komplikovaně seskládán a říct o něm, že tito lidé jsou nějací mocní či 30 vyvolených je trochu zavádějící až sprosté. (Tím nemyslím co řekl J. Schwarz.)
Za to aby se na shromáždění (volební i ne-) dostavili ti co mají odpovídá: U obce, farář a RS, kteří jen dlouho dopředu ohlašují všem přijďte všichni tehdy a tehdy - nebudou bohodlužky, ale toto shromáždění. (Informace dohodou.) U dijecéze je pověřená osoba, která všem delegátům posílá delegačenky, pořad jednání a volební lístky. (Delegát nemá jednat svévolně a vždy se zeptat co si přeje náb. obec.) To platí i u ústředí, jen je těch osob víc. Docházka se zapisuje a delegačenky se kontrolují.
Sabin píše:
Jestli byl sněm veřejný nebo nebyl nevím. Nikdy jsem si ale nemyslel, že by měl být. Maximálně by mohli být veřejné závěry ze sněmu (třeba na internetu). Měl by být ale přístupný pro všechny zástupce členů diecézí. Je samozřejmé, že na sněmu nebudou všichni členové CČSH. Co by tam také dělali? Měli by tam ale být jejich řádně zvolení zástupci.
Nikdy jsem se nesnažil být generálem. Pouze se snažím zjistit pravdu o vzniklé situaci.