Přesně tak.Teď ještě dokázat, že se Žižka pro krále angažoval mnohem dříve než byl propuštěn za lapkovskou činnost.
Já si neumím představit, že lapka bude zároveň špiónem a čím častěji o tom slyším, tím míň tomu věřím

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Já se kloním spíše k tomu, že před rokem 1414, kdy se Žižka pravděpodobně vrátil do Prahy a stal se královským vrátným, Václava IV. neznal. Znal však mnohé z omilostněných lapků a příslušníků nižší šlechty, v jejihž službách lapkovské roty působily. Přímluva některého z nižších šlechticů, kterými se král rád obklopoval, mohla Žižkovi dopomoci ke královské milosti. Proč v tom tedy hledat nějaké extra konspirační teorie nebo si vymýšlet a poodkrývat roušku jakéhosi špiónského spiknutí z počátků 15. století?

_________________

To je taky dost možný.Znal se prokazatelně se Suchým čertem a Sokolem.Oba celkem významní na to, aby přesvědčily krále.A pokud mu třeba řekli, že za jeho druhého zajetí, se Žižka statečně bil proti panské jednotě, tak určitě má větší šance na život, než nějakej Matěj Vůdce.

Špiónem nebyl určitě proto, že je lepší získat někoho blízkého od Rožmberků, který bude dodávat informace z první ruky...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Proč by potřeboval Václav IV. špiónovat u Rožmberků? Vždyť v době o které tu mluvíme, byl Jindřich z Rožmberka (od roku 1406 smířený s králem) mrtev a jeho dědic Oldřich z Rožmberka byl ještě nezletilé děcko s kalichem v ruce. Nebezpečí ze strany Rožmberků králi nehrozilo, to spíše ze strany těch, kteří pošilhávali po poručnictví nad Oldřichem a správou rozsáhlého majetku, který si nárokoval i král.

_________________

To myslím, že je velmi těžký úder proti hypotéze špionství, která se nachází i v odborné literatuře a tudíž i tady...
Zajímavé.Tohle těžko bude teorie hodná pro Epochu.Je to až příliš logické a racionální.Kdežto to špiónství...
Už bych viděl ten titulek "Žižka, krvelačný vrah a špión".

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Takhle vzniká většina senzací a hypotéz. Když nejsou hlubší znalosti problematiky, tak je snadné vytvořit teorii, kterou není vůbec těžké rozbít argumenty. Tohle byla jedna z nich. Kdyby měl hlubší znalosti i Honza Bauer, tak by jeho 5 dílů Záhad českých dějin mělo jen 3 kapitoly, protože je to z 90% laciná honba za záhadou, kterou si autor vymyslí a ještě na ní není schopen ani nelézt vysvětlení

_________________

Největší problém je, že rozlišit pitomost od logické úvahy.To je dost subjektivní.Toho využívaj někteří pisatelé a vydávají ve velkém články a knížky.Musím ale uznat, že tam občas najdu celkem zajímavé myšlenky.Ovšem bez důkazů

Osobně čekám na jeden sborník, jehož první díl se vydává skoro pět let.Má tam být několik slušných témat o které se zajímám.Není taktní zdůrazňovat, kdo a kde ho bude vydávat.Horší je pojatá koncepce.Totiž typicky Třeštíkovská plná odkazů na zadní stranu či pod čáru textu.Hodnota celého díla má být v tom, že se shrne to, co již bylo dávno shrnuté-tak jsem to pochopil já.Někdy se nedivím, když zájemce o historii odloží odbornou knížku z důvodu její antičtivosti a dá přednost výbornému a občas i vtipnému textu za cenu mnohých nedomyšleností...

Žižka:
V prvé řadě by bylo zajímavější zjistit něco bližšího o zemanech z Trocnova.V jiném tématu jsem naše kolegy vyzýval.Neozval se nikdo.Je to škoda
Že

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

A myslíš přímo jen zemany z Trocnova, nebo jen čistě Žižkovy předky, rodinu a potomky?

_________________

Tak moc na výběr nemáme
Ale předky, zemany prostě všecko, co jde zjistit.Zabýval se tím vůbec někdo?Pro mne je zrovna tohle hodně zajímavé.

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Zajímal se tím snad každý, kdo bádal o Žižkovi. Počínaje V.V. Tomkem a konče F. Šmahelem a P. Čornejem. Co historik, to nové poznatky a jiné teorie o původu rodu ze kterého Žižka pocházel. Těžko mluvit o rodě Žižků, neboť slovo "Žižka" nebylo rodové jméno, ale přezdívka. Pokud můžu shrnout, tak se usuzuje, že prvním držitelem Trocnova z rodu budoucího slavného vojevůdce byl jeho otec (snad Řehoř). Poslední pak pak Žižka sám, který se majetku v Trocnově sám zbavil (či o něj přišel). Předchozí držitelé trocnovských dvorců jsou neznámi, ale ti, co drželi dvorce po Žižkovi, jsou již známější. Psal o nich dlouze například Ivanov. Dvorce zanikly za třicetileté války. Pak tam již nehospodařil nikdo (kromě krtků).

O Žižkově rodině se ví jen dohady. S jistotou se dá říct, že měl Žižka manželku (snad dokonce dvě) a děti (známá je například dcera), měl i bratra a tetu, která se připomíná ještě někdy kolem roku 1429. Dál je jen tma a hypotézy. Ale co vím, tak se nedávno zjistilo něco o rodech skutečných Žižků. Jeden Žižka žil v 16. století a byl písařem v Kolínci u Klatov, druhý byl jistý Matěj Žižka, který padl v bojích s Turky u Vídně roku 1683. A právě jeho vnuk Jan Maxmilián byl císařem povýšen do rytířského stavu a mohl používat predikát "z Trocnova" (!). Že by skutečně vzdálený potomek Jana Žižky? Těžko říci. Jinak v 19. a 20. století se se Žižky roztrhl pytel, ale že by mohl být některý z nich nějak spřízněn s husitským vojevůdcem, to považuji za krajně nepravděpodobné.

_________________

Něco na ten způsob se diskutovalo již zde ...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

po letech jsem nahlédl sem do této kapitoly a nemohu si pomoci, kdekdo se tu ohání hlubokými znalostmi, ale krom J. Motyčky mám dojem že se nikdo ani neobtěžoval přečíst nejstěžejnější dílo o Žižkovi, tj, dílo Pekařovo. Mj, obsahuje kompletní seznam pramenů, z kterých a jenom z kterých lze vycházet. Předešlí mnohdy berou za prameny spekulace a domysly pozdějších autorů. Hned v počátku 2. dílu Žižky od Pekaře, je bravurní rozbor o Trocnově, samozřejmě s odkazy a citacemi s dostupných pramenů, včetně pravděpodobnosti a možnosti různých dohadů a spekulací a to i s kritickým rozborem. Po pečlivém prostudování, je jasné, jak řada autorů - např. Bartoš, zcela vaří z vody a upravují , případně zamlčují zprávy které se do dané teorie nehodí. O pozdějších autorech typu Ivanova, škoda mluvit, ty mají s historickou prací pramálo společného.

Tak Pekař, stejně jako např. otec zakladatel moderní české hstoriografie Palacký, jsou již v ledasčem překonaní posledními badatelskými závěry. Co si budem' povídat ...

Neměli bychom, oslněni monumentální Pekařovou monografií o Žižkovi, zapomínat na přední české husitology, profesory Šmahela a Čorneje, ani na mladou generaci nastupujících husitologů.
Ten posledně konkrétně jmenovaný navíc připravuje k vydání v r. 2018 zbrusu novou monografii o Žižkovi. Pak, dá-li Bůh, se tady sejdeme a dáme o ní řeč.
To však neznamená, že bychom si do té doby o Žižkovi nemohli povídat dál, že.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)