Jiří Motyčka píše:
Nevím, kde jsi k těmto číslíčkům přišel, ale zdají se mi hodně nadsazená.
Sokol dle
Juroka (str. 180) zformoval 4. korouhev, v níž "
patrně" bojoval i Žižka. (
Martin P. by nám mohl laskavě doplnit, kolik že mužů měla korouhev v 1. pol. 15. věku.)
Bohužel žádný předpis pro početní stav korouhve zjevně neexistoval. Navíc zde existuje rozpor mezi korouhví (=družinou) "korouhevního pána", tj. vysokého šlechtice a "korouhví" ve smyslu velkého vojenského oddílu, což je právě případ Grunwaldu. Na přednášce P. Čorneje jsem si poznamenal, že koncem 15. stol. tvořilo v českém prostředí korouhev obvykle 500 mužů. Takováto síla se však každému korouhevnímu pánovi nepodařila shromáždit (=zaplatit) a tak prý kolísal početní stav korouhve od 200 do 600 mužů. Počet jezdců a pěších zřejmě nebyl nijak specifikován, ale ve šlechtickém oddílu hrál vždy stěžejní roli těžkooděný jezdec a to i v době "vozové hradby".
Výše jsem četl, že Jan Sokol z Lamberka "naverboval" v Čechách vojsko pro válku v Polsku. To bylo trochu jinak. Do Čech se vydal verbovat
Záviš Černý z Garbowa a obrátil se na nejvyššího hofmistra (a nejvyššího purkrabího) Lacka z Kravař, který udržoval dobré styky s polským dvorem. Lacek z Kravař vypravil do války 49. korouhev, kterou vedl jeho hejtman Jan Helm. Dále zprostředkoval jednání s bývalým velitelem tuzemských "lapků" Janem Sokolem z Lamberka (pravda, dostalo se mu již dříve královské milosti a snad ho Václav IV. jmenoval i zemským hejtmanem
), i když se jmenovaný na několik let zmocnil jeho hradu Náměšti nad Oslavou (vypuzen byl r. 1408). Sokol velitelskou roli neodmítl a vytáhl do polského žoldu v čele posádek lapkovských hradů, ke kterým patřil např. Rabštejn, Lamberk, Holoubek či Kraví Hora. Předpokládá se, že v Sokolově oddílu byl i Jan Žižka, ale žádné důkazy o tom zatím nejsou známy. Sokolovi lapkové byli začleněni do 4. korouhve, jejímž spoluvelitelem byl Stanislav z Dobré Vody. Této korouhvi Sokol u Grunwaldu osobně nevelel. Pravděpodobně jí velel Zbyslav z Tvorkova, zvaný Zbyslávek. 4. korouhev prchla z boje hned na počátku bitvy, čemuž se vzhledem k jejímu personálnímu složení ani nemůžeme příliš divit
. Další Češi byli přiděleni do 2. a 50. korouhve.
Do Polska proti Řádu vytáhlo podle P. Čorneje asi 1500 Čechů. Ti byli tedy rozděleni do uvedených korouhví.
V žoldu Řádu bylo v té době 5 751 zahraničních žoldnéřů, z toho 3 713 se účastnilo bitvy u Grunwaldu. Čísla jsou tedy přesně známá, ale nelze říci, kolik z nich bylo Čechů. Odhaduje se přibližně stejný počet Čechů i na straně německého Řádu. Celkem prý bylo u Grunwaldu 3000 - 3200 Čechů. Šlo o námezdnou službu a stěží lze dnes někomu vyčítat, že přijal nabídku Poláků nebo Němců. Šlechta v předhusitské době chudla a hledala výdělek ve vojenské námezdní službě. O amnestovaných lapkách a jiných pochybných existencích nemluvě. Kdo dal výhodnější nabídku, ten byl "jejich". Řád platil prý 2x větší žold, ale polský král zase hradil hmotnou škodu, kterou vojáci na tažení utrpěli. A to mohlo být velmi důležitou položkou, jak známe např. ze soudního procesu Jana Calty z Kamenné Hory, který se týká české účasti na tažení proti městu Soest r. 1447.
Na straně Řádu bojovalo poměrně hodně představitelů české šlechty. Zpravidla šlo o pány, kteří v husitské revoluci stáli na katolické straně (Jan Městecký z Opočna, Jan Zajíc z Hazmburka, Zdeslav Tluksa z Buřenic ad.), ale byl mezi nimi i pozdější husitský hejtman
Jan z Rušinova.