www.husitstvi.cz
http://www.husitstvi.cz/forum/

prof. Petr Čornej o Husovi
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=6&t=2574		 Stránka 1 z 1
Autor:  Jiří Motyčka [ 28.11.2019 - 23:10 ]
Předmět příspěvku:  prof. Petr Čornej o Husovi
V tomto tématu si budeme povídat o rozmanitých názorech prof. Petra Čorneje vztahujících se k mistru Janu Husovi. Tak směle do toho ... :wink:
Autor:  Jiří Motyčka [ 28.11.2019 - 23:14 ]
Předmět příspěvku:  kdyby Hus odvolal ...
Na straně 16 v této knížce Čornej píše:
"Jan Železný ... si však o poměrech v českých zemích nedělal iluze.
Kdyby Hus odvolal, mohlo vše vyhlížet jinak. Hnutí spojené s jeho jménem by se z tak silného úderu nevzpamatovalo a rychle by zmizelo v dějinném propadlišti.
...
Členové Husova doprovodu mistra nijak nepřemlouvali a ponechávali na jeho úvaze, zda zvolí odvolání nebo smrt v plamenech. S ohledem na rozsah hnutí, které pod vedením pražské univerzity a vlivných šlechticů hodlalo v Čechách a na Moravě uskutečňovat Husův reformní program v praxi, tušili, že kapitulace před koncilem by dosavadní domácí směřování zvrátil. A to si nikdo z Husových přívrženců nepřál. Věci zašly i v politické rovině příliš daleko. Zachránit, povzbudit i posílit husitský koncept nápravy církve a křesťanstva mohla paradoxně jen Husova mučednická smrt."

Je to pochopitelně klasická úvaha patřící do oblasti kontrafaktuální historie, tj. "co by, kdyby ..." Nejenom proto nemohu v tomto punktu s kolegou Čornejem souhlasit, i když on má nepochybně daleko větší předpoklady než moje nepatrnost pro to, aby mohl vytvářet tyto spekulace.
Proč se s výše citovaným názorem nemohu ztotožnit? Už jsme o tom zde na fóru taky debatovali, naposledy tady. Dovolím si to přesto shrnout. Jan Hus by se po odvolání (musíme předpokládat tu nejmírnější verzi odvolání) stejně nemohl vrátit domů, čímž by mnozí jeho příznivci byli patrně zaskočeni. Reforma byla už hodně rozjetá – což nakonec připouští i Čornej –, např. Jakoubek ze Stříbra začal prosazovat kalich už před Husovou smrtí. Nedovedu si dost dobře představit, že by se neprosadil majoritní kališnický politický kurz, že by nedošlo k sekularizaci církevního majetku etc. Proces radikalizace hnutí trval relativně dlouho a k revolučnímu výbuchu došlo až 4 roky po Husově upálení. Tak jednoznačný závěr, že by po Husově odvolání toto hnutí "zmizelo v dějinném propadlišti", dle mého názoru není adekvátní dané situaci, pokud nechceme přeceňovat dopady Husova odvolání na retardaci hnutí či dokonce jeho zánik.
Představa, že by snad hluboce věřící Hus, bytostně odmítající násilí, kalkuloval s tím, že když neodvolá, vypukne revoluce, je absurdní. Možná, že "členové Husova doprovodu" podvědomě tušili, že by bylo "pro všechny lepší", kdyby Hus neodvolal, ale nikdy mu to přímo nedali najevo. Ano, mohla v tom být jistá míra farizejství, to připouštím.

Pozn.: Zvýraznění - autor příspěvku.
Autor:  Karel Konečný [ 29.11.2019 - 08:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: prof. Petr Čornej o Husovi
Také si myslím, že kdyby Hus odvolal podle nabídky odvolání kardinála Zabarelly, která byla taková, aby pro Husa byla přijatelnější, tak by to bylo maximum co Hus u soudu Kostnického mohl získat, a ten následný vývoj situace u nás v Čechách, by záležel také na tom, jak by to bylo v Čechách vysvětlováno. Hus sám si nebyl jistý jak se má zachovat, a proto se i ptal Štěpána Pálče, a je známa jeho odpověď: To je těžké. Hus si měl uvědomit, že je jen člověk, a tedy omylný, a podívat se na svou při z pohledu druhé strany, a vnímat co mu říká mimo jiných i J. CH. de Gerson:...jsme na zemi....
Autor:  Jiří Motyčka [ 14.12.2019 - 17:45 ]
Předmět příspěvku:  Hus myslitel nebo reformátor
Zde, na "Ulož.to" naleznete přednášku prof. Petra Čorneje nazvanou "Jan Hus mezi duchovní a světskou mocí":
https://uloz.to/file/HVL9JbKTGfer/cornej-j-hus-mezi-duchovni-a-svetskou-moci-mp3

V této přednášce (v 12:54 min.) Petr Čornej (mj.) říká:
"Hus samozřejmě žije v našem dějinném vědomí jako reformní myslitel, ne-li přímo jako církevní reformátor. Víte, já to slovo, sousloví 'církevní reformátor' nepoužívám příliš rád z jednoho prostého důvodu. Protože Luther byl reformátor a Kalvín byl reformátor, to jsou lidé, kteří vlastně vytvořili nové církve, které se odštěpily od církve katolické, kdežto Hus, nikdy jeho programem nebylo rozštěpení katolické církve, naopak on usilovat o to, aby se katolická církev sjednotila, protože jednota, univerzální jednota katolicizmu pro něho byla jednou ze základních hodnot. Takže proto já rozlišuji mezi reformním myslitelem, byť velmi důrazným jako byl Hus a mezi reformátory typu Luthera a Kalvína."

Načež moje maličkost na to zvýrazněné důrazně odpovídá: "No, a co jako?!" ... :roll:
Jinak řečeno, s tímto Petrovým názorem nemohu souhlasit, chce se mi napsat dokonce kategoricky. Zcela pomíjím skutečnost, že Jana Husa katolická církev ústy papeže Jana Pavla II. vyhlásila církevním reformátorem, to pro mě není v tuto chvíli relevantní. Navíc mi Petrovo prohlášení připadá jako slovíčkaření, nemohu si pomoci.
Je pravdou, že Hus ani husité se nechtěli odštěpit od katolické církve, protože se domnívali, že jejich mesianistický zápal jim pomůže splnit gigantický úkol. Totiž ten, že celou katolickou církev napraví zevnitř, proto se nemohli odštěpit, takže ani Husovi to nepřišlo na mysl. Až potud s Petrem souhlasím.

Ale to přece neznamená, že reforma církve spočívá "jen" v tom, že se vytvoří nová církev, která se odštěpí od katolické. Hus a Luther působili v dobách celé jedno století od sebe vzdálených, jinak řečeno, betlémský kazatel se snažil reformovat církev v pozdním středověku a Luther s Kalvínem až v době raného novověku, která např. již znala knihtisk.
Hus chtěl u západokřesťanské církve reformovat především způsob jejího života spojený s neadekvátním bohatstvím, které bylo v příkrém rozporu se skrovným pozemským životem Ježíše Krista. To, že chtěl, aby se tato zesvětštělá církev navrátila k apoštolské chudobě prvotní církve, byl úkol vpravdě nadčasový, nadčasový tak, že nerealizovatelný. Doba k tomu ještě nedozrála. Jednota bratrská však svým odmítnutím apoštolské posloupnosti dokázala, že čas příhodný k odštěpení se od katolické církve tu je. To však bylo až půl století po Husovi, ale zároveň půl století před církvemi, které založili Luther s Kalvínem. Zároveň je třeba zdůraznit, že Jednota se k Husovi upřímně hlásila a bez Husem započaté reformace by nebylo ani Jednoty.
Nejjednodušším prostředkem k dosažení výše uvedeného cíle – pokud se církev svého bohatství nevzdá dobrovolně – byla sekularizace církevního majetku prostřednictvím moci světské. A že v tomhle punktu nebyl Hus originální, protože před ním s tím přišel už angličan John Wycliffe (Jan Viklef), je argument poněkud zavádějící, protože Hus Viklefovo učení jednoduše nepřejal, neopsal ho pouze, ale rozvinul směrem do praxe. Jak známo, Viklef byl "pouhým" teoretikem, zavřeným mezi 4 stěnami své středověké pracovny. Mnohé "kacířské" hroty Viklefova učení Hus ulámal, korigoval ho a v některých směrech ve větší či menší míře i obohatil. O tom, jaký podíl tvořila tato Husova přidaná hodnota, nemá smysl se přít. Jak převratné byly Viklefovy myšlenky, tomu odpovídala i míra oné přidané hodnoty českého reformátora.
Hus je duchovním otcem tří (kromě kalicha) ze čtyř pražských artikulů, z toho dva se přímo týkají církve. Ten o svobodném kázaní slova božího a o zákazu světského panování církve. Nemá smysl zde rozebírat učení o predestinaci, neboť se jedná o velice subtilní a docela složitou problematiku. Pro naše účely úplně postačí to, co jsem se snažil postihnout v předchozím textu. Vážnější zájemce o toto téma bych si dovolil odkázat na Husův zásadní traktát De ecclesia (O církvi). Pokud by se jenom část z Husovy kritiky církve podařila napravit, jednalo by se o reformu na onu dobu nevídanou!

Co říci na závěr? Dle mého skromného mínění můžeme Husa směle a bez jakýchkoli rozpaků církevním reformátorem nazývat. Zda byl více církevním reformátorem či reformním myslitelem je vzhledem k výše uvedenému irelevantní.
Stránka 1 z 1 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/