Jedná se o jeden z dalších zásadních Husových spisů, tentokrát polemický, v němž se Hus někdy velice ostře vymezuje proti svému někdejšímu příteli Štěpánovi z Pálče, proti jeho traktátům Antihus a Contra quidadamistas. Pozn.: posledně jmenovaný traktát je zaměřený proti quidadamistům (doslova "kdosisté"), kterými Páleč myslí anonymy, zejména zahraniční, kteří byli autory hanlivých pomluv o českém kacířství.

Protože v době vzniku tohoto Husova traktátu Páleč stál neochvějně už zase na oficiálních pozicích tehdejší církve, musel se nutně názorově střetnout s přísným kritikem této církve Husem. Z těchto důvodů se Husův traktát velice hodil jako součást obžaloby v procesu, který byl proti betlémskému kazateli veden v Kostnici.
Hus Štěpána z Pálče na mnoha místech svého spisu nazývá přímo lhářem, v polemikách ho velmi často oslovuje "lháři". Později toho Hus upřímně litoval a při setkání s Pálčem v Kostnici se mu za to dokonce omlouval. K tomu viz tady a také zde.

V tomto tématu se nemůžeme podrobněji zabývat celým obsáhlým spisem, ale budu se snažit vybrat IMHO některé z nejdůležitějších polemik, které se budou týkat různých témat ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Dvě repliky týkající se papežů a jejich úřadu:
"Dále pak dodává lhář (tj. Štěpán z Pálče – pozn. JM), pravě: 'A onen výsměšek, že žije-li papež Kristu protivně, v pýše, lakomství, násilnictví nebo rozkoši, pak vchází jinudy, ne skrze Ježíše Krista, nehodí se.'
Ó lháři, poslyš, neboť následuje: Žije-li papež Kristu protivně, pak jest Antikrist, … A jest-li Antikrist, pak jest zloděj a lotr, a následovně vchází jinudy, jak jde z 10. kap. Janovy. Neboť kdokoli jest zloděj a lotr, ten vchází jinudy do ovčince ovcí a naopak (J 10, 1-11 – pozn. JM). Není to tedy výměšek, ale jest to dobrý důkaz, totiž ten: Žije-li, papež Kristu protivně, v pýše, lakomství, násilnictví a rozkoši, pak vchází jinudy, ne skrze Krista.
Ale když praví lhář: 'Dejme tomu, že by vešel byv povolán řádnou a zákonitou volbou a potom by žil Kristu odporně, v uvedených neřestech, proto přece nevešel jinudy.'
Ó lháři, nevíš-li, že každý pyšný vstupuje jinudy, dle slov prorokových: 'Pýcha těch, kteří tě nenávidí, vstupuje ustavičně?' A jest patrno, že pýcha nevchází pokornými dveřmi Ježíšem Kristem. Žije-li tedy papež Kristu protivně v pýše, jakž nevchází jinudy do ovčince ovcí, než pokornými dveřmi Pána Ježíše Krista? A předpokládáme-li, jak pravíš, že by vešel řádnou a zákonitou volbou, kterouž já nazývám především vyvolení od Boha 'učiněné' ne dle ustanovení lidského ale volně: i pak jistě bylo by možno, že by vcházel jinudy. Neboť Jidáš Iškariotský byl řádně a zákonitě vyvolen od Boha Krista Ježíše k biskupství – jak praví Kristus v 6. kap. evangelia Janova: 'Však jsem já vás dvanácte vyvolil a jeden z vás ďábel jest' (J 6, 70 – pozn. JM) – a přece vešel jinudy v ovčinec ovcí, neboť byl ďábel, zloděj a syn zatracení. Zdaš nevešel jinudy, když o něm pravil Pán, při své poslední večeři před smrtí dle 13. kap. evangelia Janova: 'Ten, kdož jídá chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své' (J 13, 18 – pozn. JM)?"

Z této polemiky je patrné, že Páleč se drží oficiálních církevních postulátů vycházejících z dobového nahlížení na papežův úřad. Naproti tomu Hus důsledně vychází Bible, s jejíž pomocí se snaží vyvracet Pálčovy teze.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Také v tomto traktátu se Hus nemohl nedotknout pověstných 45 Viklefových článků, které ještě nedávno Páleč zastával, ale po zkušenosti s totalitní mocí v Boloni z přelomu let 1408/1409 obrátil o 180 st. Po svém "prozření" mj. přešli spolu se Stanislavem ze Znojma z tábora realistů k nominalistům (viz 2. Husova replika níže).
"A proto praví o nich, že 45 článků bylo odsouzeno z té příčiny, že žádný z oněch 45 článků není katolický, ale každý z nich jest kacířský nebo bludný, nebo pohoršlivý. (Páleč – pozn JM)
Ó doktore, kde jest důkaz? Jsi lhář, lžeš příčinu, které nedokazuješ, tvé tvrzení nebo popírání není pramenem pro patrný důkaz něčeho. Ukaž písmo, označ pravdivý důvod. Hle, my jsme přišli s rozpravami na místo veřejné v písmě svatém určené, a řekli jasně a napsali jsme veřejně, že vaše odsouzení článků jest bezdůvodné a nepravé, poněvadž neukazuje žádné písmo svaté svědčící o opaku. Ale váš důvod jest, jak ty kladeš, že každý z článků těch jest kacířský nebo bludný, nebo pohoršlivý. Ale jak jsem již řekl, tvé tvrzení nebo popírání není patrný důkaz nijakého fakta. U tebe platí:
'Pěstí nechť vyvracíš to, co úsudkem nevyvrátíš.'
Zda-liž se pamatuješ na důkaz svého soudruha Stanislava (ze Znojma – pozn. JM), jímž na shromáždění univerzitním dokazoval, že články nemají býti odsouzeny? Nepamatuješ se, kterak si chválil článek ten, řka, že byste ho nedovedli vyvrátiti?
Ale nyní obrátiv se se Stanislavem v jakost opačnou, všecko jsi vyvrátil. Teď již bys nehodil na shromáždění universitním knihu mistra Jana Viklefa mezi mistry, řka: 'Nechť povstane kdokoli a chce a útočí na jediné slovo, já chci je hájiti.' Tak jsi druhdy pravil a učinil. Nyní bys se již se Stanislavem nenabízel k hájení knihy o obecných věcech (univerzáliích – pozn. JM). Nyní vám už snad smrdí nominalismus. Zahodili jste patrně svá tvrzení do kanálů. Neboť nyní už neodvážíte se vyznati pro strach to, co jste vskutku a v pravdě vyznávali. Byli jste realisté, kdežto nyní jste nominalisté, jelikož pomalu dále se ujde a drobným krokem dále zpět se ustoupí."

Ještě 600 let po Husově smrti se najdou tací katolíci, kteří tvrdí, že Hus byl odsouzen proto, že byl kacíř a bludař, aniž by podali jeden jediný důkaz pro svá tvrzení. (I o tom je toho tady plné DF.) Přesně totéž vytýká Hus Pálčovi, který obdobně odsuzuje 45 údajně bludných článků Jana Viklefa bez jakéhokoli odůvodnění.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V samém závěru svého traktátu Proti Pálčovi Hus mj. píše:
"Pak na posledním místě mluví se tamtéž o bludu o svátostech. Ale mlčí o straně, kterou hájí a nechce otevříti úst svých, aby řekl, že při svátosti pokání provozuje strana ta svatokupecké kacířství, pro něž nejprve začal jsem s lhářem zápasiti. Neboť prodej odpustků a vyzdvižení kříže proti křesťanům *) nejprve mě oddělilo od onoho doktora. Neboť chce-li vyznati pravdu, dozná, že říkal o článcích odpustků, které mi sám nejdříve vlastní rukou odevzdal, že jsou bludy makavé (hmatatelné – pozn. JM); ty pak chovám až podnes na svědectví. Potom však vzav radu s jiným soudruhem, uchýlil se k opaku; a já konečně jsem mu řekl – a nikdy více jsem s ním ústně nerozmlouval –: 'Přítelem Páleč, přítelkyní pravda: a jsou-li oba přátelé, pak svaté jest dáti přednost pravdě.'"

Poslední věta je známý citát, který je v souvislosti s Husem a jeho zápasem za pravdu často zmiňován. Ano, to je celý Hus – má-li si vybrat mezi (ex)přítelem Pálčem a pravdou danou Božím zákonem, je pro ty, kteří betlémského kazatele znají, nasnadě, co si milovník Pravdy nutně musí vybrat. A není to ani tak těžké uhádnout.
Hus zde také naráží na rozchod s bývalým přítelem Pálčem v osudové dny, kdy se v Praze začaly prodávat odpustky (1412) a Štěpán z Pálče nejprve neohroženě stojí v čele "protiodpustkové" strany. Teprve na radu soudruha Stanislava ze Znojma, který tušil, jak to celé asi dopadne, se i Páleč odklonil od reformní strany, jež proti prodeji vystoupila bez ohledu na to, že toto kramaření s odpustky povolil ve své zemi samotný král Václav IV.
_________________
* – papež Jan XXIII. vyhlásil křížovou výpravu proti neapolskému králi Ladislavovi a na ni chtěl získat finanční prostředky prostřednictvím prodeje odpustků po celé Evropě. Bylo to flagrantní zneužití takovéhoto druhu prodeje pro ukojení privátních mocenských ambic papežových.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)