Zdravím,

při konverzaci se známým z Anglie jsme se dostali na téma Jana Husa, při té příležitosti jsme se dostali k citátu Martina Luthera, který se považoval za Husova nástupce kvůli jeho slovům "Dnes pečete hus, ale přijde labuť, kterou nebudete moci upéci."
Viz zde, kde se píše, že se tato věta objevila v dopisech psaných Husem z vězení. Při procházení těchto dopisů jsem ale nenašel jedinou zmínku o téhle větě, ani nic vzdáleně podobného. Jako zdroj dopisů jsem vycházel odtud. Má někdo tušení kde se tento citát vzal? Hledal jsem na internetu zdroje v češtině a našel sem jenom jednu vážnější zmínku tady, je tedy možné že jde buď o chybu překladu, nebo jsem hledal na špatných místech a tato věta se objevila jinde než v dopisech z vězení. Další zajímavostí je, že tato věta bývá někdy nesprávně považována za Husova poslední slova.

Jaký je Váš názor?

Nejprve je třeba uvést, že žádný z Husových listů se nedochoval v originále. Všechny Husovi listy jsou jen opisy, případně opisy opisů někdy ze 16. století. On sám se v některých listech z Kostnice vyjadřuje souvětích jako: Vysvobodí-li Bůh husu, ...ubohá husa..., ...husu dali na krmník... Uváděný citát by, ale mohl být v monografii:
M. Jan Hus - Flajšhans, Václav, kde jsou také listy z Kostnice (1414/1415)

Luther se za Husova pokračovatele považoval pochopitelně ze zcela jiných důvodů.

Tak v odkazovaném textu se jasně píše o tom, že to Hus řekl před svou smrtí.
Ale podle relace Petra z Mladoňovic Hus před svou smrtí pravil toto (... a pak zazpíval 2x "Kriste, synu Boha živého, smiluj se nad námi ... Jenž jsi se narodil z Marie Panny").

Ale budu pátrat dál. Samozřejmě mohou i další ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Také jsem nic nenašel, snad jen toto.
V dopise z 5. března 1415, který Hus píše panu Janovi z Chlumu, chce vyložit tento sen: "Zdálo se mi, že v Betlémě chtěli preláti zničiti všechny obrazy Kristovy a vskutku je ničili. Já jsem druhého dne vstal a spatřil mnoho malířů, kteří zhotovili obrazy krásnější a početnější. Radostně jsem se na ně díval a malíři s hojným lidem říkali: 'Ať jen přijdou biskupové a kněží a nám je zničí!' Když se to stalo, mnoho lidu se radovalo v Betlémě a já s nimi. A probudiv se zpozoroval jsem, že se usmívám."
V následujícím dopisu Petrovi z Mladoňovic se Hus zmiňuje o výkladu výše uvedeného snu, který od svých přátel obdržel, když píše: "... život Kristův, který jsem v Betlémě jeho slovem kreslil v srdcích lidí a který chtěli v Betlémě zničiti, zprvu příkazem, aby se nekázalo v kaplích a Betlémě (zákaz papeže Alexandra V. z 20. 12. 1409 - pozn. JM), potom aby byl Betlém srovnám se zemí (nařízení o zboření kaple z r. 1412 - pozn. JM), že ten život Kristův lépe vykreslí mnoho kazatelů lepších než já, k radosti lidu, který miluje život Kristův - a já se z toho budu radovati ... 'až procitnu', tj. až vstanu z mrtvých."

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Václav Flajšhans ve své knize M. Jan Hus uvádí, že v dopise Kardinálova (mistr Jan z Rejštejna) Čechům z 16. 11. 1414, připsal na konec listu mistr Jan Hus: Hus nebyla ještě upečena.
Z vězení už zřejmě nic takového nepsal, to už k tomu nebyla "nálada".
Ten Váš údajný citát z dopisu z vězení je zřejmě smyšlený.

... v relaci Petra z Mladoňovic je uveden list mistra Jana Kardinála, ale z 10. listopadu 1414 (v sobotu před sv. Martinem), který obsahuje text
"Husa není ještě upečena a nebojí se upečení, protože v tomto roce v sobotu, před svátkem Marina, připadá jeho slavná vigilie, kdy se husy nejedí."
... protože byl velký půst.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Mám knihu: Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici od Petra z Mladoňovic, vydanou Karlovou Univerzitou 1965, ale tohle jsem tam marně hledal.

Ze zpráv a kronik doby husitské, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, str. 38

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Možná, že to rčení vzniklo následně. Jan Agricola přední z obnovitelů památky mistra Jana Husa byl roku 1525 svědkem nalezení latinského rukopisu o upálení Husově od Petra z Mladoňovic v Žicicích v knihovně lékaře Pavla Rockenbacha. Posléze sepsal ve verších tragédii Jan Hus. Jeden verš pak zní:

Na nevinném spáchali jste zrádný kus,
když upekli jste ubohoučkou hus.
Její křik byl vám z duše protivný.
Já zvěstuji vám zcela jiné dny:
Do dne a stého do roku,
pravím vám hlasem proroků.
Bílá labuť znovu bude pět
píseň, již uslyší širý svět.

Také na tohle téma mnohé zaznělo v tomto televizním pořadu na ČT24 ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Taky mě to zajímalo, nejstarší výskyt jsem zatím našel u Petra Litoměrického v Jistých a patrných církve svaté znameních (Litomyšl 1593, s. 257). Je však dost možné, že to vymyslel někdo jiný už předtím.

Dovolím se ještě k tomuto "problému" vrátit odkazem na přednášku Johannese Ehmanna, která byla přednesena na Katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty Univerzity v Heidelbergu (SRN) v letním semestru 2015.
Název přednášky(?): J. Hus. Kacíř - mučedník - reformátor? Od české husy k wittenberské labuti

citace z českého překladu Lukáše Klímy:
"V r. 1531 Luther píše: 'Jan Hus o mně prorokoval, tam z vězení v Čechách. Budou nyní péct husu, ale za 100 let uslyší zpívat labuť, kterou musí snést. Tedy nemohou ji popravit. ... r. 1541 Luther říká, že Hus prorokoval ... Budou péct husu. Přijde však labuť, která nebude upečena.'
Husovská tradice zná také jiné obrazy: Přijde jiný pták, sokol nebo orel. Je však plausibilní (použitelné, přijatelné - pozn. JM), že se sumarizovala tradice o labuti. Moudrá husa byla krotké zvíře, které se peklo. Existuje ale pták, který létá výš než husa; moudrá labuť se jeví být podobná huse a zároveň má výrazné odlišnosti.
Pro nás je důležité, že husovská tradice o huse a labuti v Lutherově hledání identity a v reformaci přežila.
(...)
V 16. století pak povstala tradice husy a labutě. V 17. a 18. století se často znázorňovala labuť Luthera společně s husou Husa také přímo ve vesnických kostelích. Proč právě tito? Pravda jejich proroctví se zdála zjevná. A znázornění prostřednictvím dvou ptáků didaktické a skrze nástěnné tabule jednoduše proveditelné.
Že byl tento obraz nosný také v širším smyslu, ukazuje jeho přijetí v herrnhutském pietizmu (Moravští bratři) a také politicky důležité dobré vztahy německé evangelické církve s českými protestanty."

BTW. Moc nechybělo a labuť byla upečena také, nebýt masivní podpory, které se Luther dočkal od vysoké saské šlechty.

zdroj: časopis Křesťanská revue, č. 1/2017, str. 34, 35
zvýraznění: JM

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)