Myslím, že Tvé odpovědi rozumím a tak nějak jsem s ní počítal. Ve společnosti i na univerzitách jsou však různorodé názory, a myslím, že o nějakou unifikaci názorů na univerzitách se nesnaží. To bylo za vlády KSČ, když byl jen jeden názor, ale nyní se ve společnosti ta tendence znovu objevuje v souvislosti s nákazou, kdy jsou odborníci i vedení státu ovládáni strachem.

Zatímco ti, kteří na takové úrovni vzdělání byli, chápali a rozuměli dopadům toho, co říkali a dělali?
Když si uvědomím hloubku krize církve z přelomu 14. a 15. století , která začala mnohem dříve a stále se prohlubovala, tak se mi zdá, že ne.

Jan Hus neměl rád právníky?
https://www.czechsight.cz/kousek-histor ... odbornici/

Zdrojem pro výše odkazovaný článek je tato kniha, a to mě poněkud mate.
Proto raději požádám o názor prof. Čorneje.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jestli k tomu mohu něco dodat, Tak tehdy to byly dvě univerzity právnická a artistická s teology a lékaři. Důvodem ke sporům byly beneficia, a v tom byla na to právnická univerzita mnohem lépe.

Dovolím se vyjádřit pouze k této jedené větě z odkazovaného článku, týkající se koncilu v Kostnici ...Zejména kostničtí jestřábi vyčítali Husovi kdeco, ale zrovna tímto si nejsem tak docela jist. I když podle Husových žalobců se do bodů obžaloby hodilo cokoli, čím více, tím lépe.
Např. brilantní právník Jan z Jesenice byl naopak Husovým nejvěrnějším přítelem, taky byl dokonce označen za kacíře a málem ho to stálo život. A to jenom proto, že chtěl hájit jiného "kacíře", Jana Husa, který jako obviněný z kacířství neměl podle kanonického práva nárok ani na obhájce ex offo.
O jiných právnících v naznačené souvislosti nevím.

Hus by byl tím posledním, kdo by opovrhoval právem, i když kázání v Betlémě navzdory zákazu a nedostavení se k soudu papežovu u kurie, by mohlo svědčit o opaku. Paragrafů kanonického bylo tolik, že by se v nich prase nevyznalo, takže Husovo ignorování některých z nich bylo způsobeno spíše jejich mylným výkladem či neznalostí. Avšak prastará zásada římského práva "ignorantia iuris neminem excusat" (neznalost zákona nikoho neomlouvá) platila jak ve starověkém Římě, tak v pozdním středověku a platí dodnes!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

A tady je:

"Napětí v rámci akademické obce bylo, je a bude běžný jev. Jako dnes existuje tenze mezi přírodovědnými a humanitními obory, daná odlišností jejich charakterů i zájmů, existovala na pozdně středověkých univerzitách rivalita mezi právníky a zbývajícími třemi fakultami, zvláště artistickou (sedmi svobodných umění). V Praze vyústila tato situace roku 1372 k vystoupení právníků ze společného svazku a k ustavení samostatné právnické fakulty, řídící se jinými statuty než třífakultní vysoké učení. Bylo to způsobeno hlavně tím, že práva studovali již starší lidé, obvykle společensky dobře situovaní s výhledem na zaručené kariérní postavení. Tyto rozpory později ještě umocnilo zformování viklefsko-husovského reformního proudu, úzce spjatého s artistickou fakultou a těšícího se podpoře krále Václava IV. a části vlivné šlechty. Není tudíž pravda, že by panovník preferoval výhradně právníky, nehledě na fakt, že osobně podporoval řadu profesorů lékařské fakulty (Zikmund Albík z Uničova, Jan Šindel, Křišťan z Prachatic). Navíc řada lidí učila na několika fakultách (Hus na artistické fakultě a jako bakalář na teologické, Křišťan z Prachatic a Jan Šindel také na artistické atd.). Mezi právníky nalezneme i dvě výrazné husitské osobnosti (Jan z Jesenice, Jan Kardinál z Rejnštejna). Poměry tedy nelze zjednodušovat a absolutizovat. To, že se většina právnické fakulty, která zanikla až někdy roku 1418, postavila proti Husovi, podmínilo hlavně odlišné vnímání práva a spravedlnosti. Právníci vycházeli z názoru, že pro fungování společnosti je stěžejní respektování práva světského a církevního, Viklef, Hus a spol. prohlašovali za nejvyšší a základní normu boží zákon, s nímž musí být ostatní dvě práva v souladu, v opačném jejich ustanovení (zákony) neplatí. Problém byl, že boží zákon, obsažený v Písmu a dílech autorit, které jsou s ním ve shodě, závisí (jakožto v zásadě morální záležitost) na subjektivní interpretaci, což se potvrdilo při jednáních kostnického i basilejského koncilu. Je pravda, že v Kostnici (ale už předtím) argumentovali církevní právníci proti Viklefovi a Husovi tím, že se i pohanské společnosti řídí světským a církevním právem, jinak by se rozpadly a skončily v anarchii. Hus své přesvědčení o nadřazenosti božího zákona dal najevo v díle De sufficientia legis Christi a na koncilu odvoláním se ke Kristu jako nejvyššímu soudci, což účastníci odmítli se zdůvodněním, že taková instance je pro pozemský svět z právního hlediska irelevantní. Právníci na koncilu samozřejmě kladli důraz na řádný chod klíčových institucí, zvláště institucionální církve, zatímco husité upřednostnili reformu církve a společnosti zdola, tj. kolektivním úsilím opřeným o boží zákon. Avšak čelné husitské osobnosti, na prvním místě Jakoubek ze Stříbra, zpochybňovaly nejen nedokonalá lidská práva, ale také užitečnost jiných nauk, ať již přírodovědných či humanitních. Člověku podle nich stačí poznávat Boha a jeho zákon. To pak v krajních případech vedlo k odmítání vzdělanosti jako nepotřebné veteše, protože dokonalí křesťané, osvícení Duchem svatým, žádnou učenost potřebovat nebudou a společnost bude fungovat harmonicky. Ostatně bylo příznačné, že po roce 1419 zůstala (koncilem a papežem suspendovaná) pražská univerzita omezena jen na artistickou fakultu, jejíž utrakvističtí profesoři čelili až do roku 1430 atakům a štvanicím husitských radikálů. Tolik ve zkratce, zjednodušeně a v rychlosti na okraj nesmírně složité problematiky."
© prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc
14. 2. 2021

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano, když toto dobře chápete a dobře tomu rozumíte, tak vaše myšlení, podle mě, má správný směr pro chápání a porozumění minulosti i současnosti.

Jistě nám, Karle, rád prozradíš, cos nám tím předchozím příspěvkem chtěl říci a jakou to má ta tvoje obecná hláška souvislost s Čornejovým komentářem ..., nebo k čemu se to vlastně vztahuje.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ten můj příspěvek se vztahuje k textu pana profesora, a neznamená nic jiného než, že si člověk podle toho textu udělá úsudek o tehdejší situaci na univerzitě.

Dejme tomu.
Ale my jsme se snažili dobrat k odpovědi na otázku, zda Hus měl či neměl rád rád právníky. To je velice zajímavá otázka, rozhodně zajímavější, než jaká byl celková situace na univerzitě. Aspoň já jsem se s onou otázkou setkal úplně poprvé.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Taky mě to zaujalo, o tomhle jsem nikde nečetl a dodatečně děkuji za odpověď pana profesora.

... průvodcem je prof. Martin Weis:
https://www.youtube.com/watch?v=tolKCaXO-pg

Myslím, že pan profesor Martin Weis přednesl pohled na mistra Jana Husa v souladu s chápáním společnosti.

Bohužel první věta závěrečných titulků pokazila můj velice příznivý celkový dojem z Weisovy přednášky.
Nechápu, kdo tenhle nemožný apendix do toho videa přidal.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)