Karel Konečný píše:
Název přednášky je: Bouřlivý rok 1412 a odvolání Jana Husa ke Kristu ...
... ještě si dovolím napsat pár privátních poznámek k této přednášce.
Dr. Krzenck na úvod přednášky vysvětluje proč Husovo odvolání ke Kristu lze považovat za manifest, který se objevil 8 let před klasickými husitskými manifesty pozdější doby.
Morální rovina Husova odvolání nebyla slučitelná s právní rovinou. Hus se ve svém odvolání dovolává i jiných příkladů těch, kteří se údajně také odvolali k Nejvyššímu soudci, ale Krzenck toto vyvrací s tím, že u Jana Zlatoústého a biskupů Ondřeje a Roberta se nedá mluvit o podobném aktu, protože šlo spíše o legendy. Navíc žádný z těchto Husových domnělých předchůdců nebyl v podobné situaci jako on, totiž že by na ně byl uvalen rozsudek Římské kurie. Jinak je ale evidováno podobných odvolání ke Kristu kolem 160.
Dr. Krzenck ukázal na paralely i rozdíly postojů k odpustkům mezi Husem a Martinem Lutherem.
Velice podrobně rozebírá projednávání Husova odvolání ke Kristu v Kostnici dle
Mladoňovicova svědectví (k tomu se ještě vrátím později ...).
Diskuse po ukončení přednášky:
Jakub Smrčka se ptal, co Hus očekával od odvolání. Dle přednášejícího hledal ventil, jak by se k nastalé situaci vyjádřil a jak by se prezentoval před svými stoupenci, i když zároveň věděl (či min. tušil), že samotné odvolání mu v ničem nepomůže.
Opět Smrčka se ptá, zda lze najít jakousi aktualizaci Husova života i jeho učení směrem k současnosti. Krzenck odpovídá, že Hus je člověk, který kázal, jak se má žít a sám tak žil, v Husovi lze vidět morální instituci, ale s dobou se identifikovat pochopitelně nemůžeme.
Smrčka dále oponuje moderátorovi tohoto setkání R. Vlasákovi v tom smyslu, že kostnický proces měl ve skutečnosti spoustu procesních vad, které popsal Jiří Kejř, takže na základě těchto procesních vad by bylo hypoteticky možné ho prohlásit za zmatečný. Naprosto s kolegou Smrčkou souhlasím – k tomu viz
tady ...