Konečně jsem se odpoutal od pracovních povinností a tak se vracím k našemu tématu.
Jiří, je fakt, že v roce 1977 jsem ještě cucal dudlík a tak nemohu posoudit míru tehdejší hysterie. Já se však přikláním k tomu názoru, že než obavy z 200 podpisů (později pouhých 1550 – což je s podivem, protože Charta byla určitou výzvou proti normalizačnímu režimu jako takovému a tak na ni mohlo reagovat velmi široké spektrum společnosti) sehrály roli zejména obavy našich komunistických potentátů z případného políčku, který by jim Moskva uštědřila.
Byl to zkrátka pokus konfrontovat se s Helsinským protokolem, respektive závazkem ČSSR dodržovat lidská práva. Na druhou stranu si přeci každý tehdy reálně uvažující člověk musel uvědomit, že komunistický režim (obecně v rámci celého východního bloku) žádná lidská práva dodržovat nebude – protože „to je jeden z pilířů demokratického režimu a demokracie je výplod buržoazie“. Spíše si zadejme dotaz proč se země východního bloku rozhodly k podpisu Helsinského závěrečného aktu? Jednak to bylo určité vyvrcholení smírného období mezi západech a východem (tzv. období détente), ale hlavně západ v nich uznával teritoriální rozdělení Evropy - tedy neměnnost hranic od druhé světové války, což bylo pro SSSR a další východní země velmi důležitým aktem. Ale to jsem odbočil…
Pokud to velmi zjednoduším - jediným světlým okamžikem odporu (pokud to tak lze nazvat) bylo právě období reformních snah v letech 1967-1968 + oběti Palacha, Zajíce... Rok 1977 bylo spíše plácnutí do vody, které nemělo následovníky. Přiznejme si, že nějaké výraznější protesty proti režimu byly zahájeny až v roce 1987, které sílily v roce 1988 a vyvrcholily v listopadu 1989. To však již dávno probíhalo uvolňování v rámci celého východního bloku, kterému dával Gorbačov volný průchod a defacto jej, k nemilosti našich čs. soudruhů, toleroval. Ostatně já myslím, že dostatečně výmluvná je věta (k našemu boji s režimem) britského historika Ashe, který komentoval krach východního bloku následovně: „Polsku to trvalo 10 let, Maďarsku 10 měsíců, východnímu Německu 10 týdnů, Československu to možná bude trvat 10 dnů!“.
|
