Co zbylo ze 17. listopadu 1989?
Pachuť v souvislosti se současnými událostmi, kdy trestně stíhaný premiér a usvědčený spolupracovník StB musí nosit k památníku na Národní věnce v noci, protože by ho ve dne k němu nikdo nepustil? Pachuť z toho, že se bolševik poprvé od listopadu podílí na moci, protože se nám nepodařilo se s tímto reliktem totality dodnes vypořádat? Pachuť ze zpackané privatizace v divokých devadesátkách, jejíž neblahé konsekvence se nám stále jak bumerang vracejí v různých podobách a v různých obskurních figurách, které by pouze vyvolávaly úsměv na tváři, kdyby nám nevládly? Pachuť ze zkorumpované policie a málo funkčního právního státu, na jehož dobudování nám nestačily ani 3 polistopadové dekády? Pachuť ze závislých médií, která jak na běžícím pásu vyrábí tendenční prefabrikáty ve prospěch a na objednávku svých vlastníků-chlebodárců? Pachuť z nebezpečného přetáčení - o 180 stupňů - od západního směřování na Východ? Pachuť z rozdělené společnosti, jejíž dvě "poloviny" mezi sebou vedou permanentní válku, která nemůže mít vítěze ..., jen poražené? ...

Zbyly nám snad "pouze" demokracie a svoboda, a to věru není málo! Jsou však ohroženy a neustále proráženy beranidlem, které v rukou drží různí dementní starci, autokrati, extrémisti, xenofobové, komunisti, ba i stalinisti a jejich slouhové, kteří stojí v jednom šiku za svými vůdci. Tito nohsledi skvěle ovládají disciplínu zvanou "rektální alpinizmus", aby se jak veš košile mohli držet těch, k nimž nekriticky vzhlíží a bez nichž by byli pouhými bezvýznamnými nulami. Co nám ještě zbylo? Oči pro pláč těch, kteří mají takovou vládu, jakou si zaslouží? Zvonili jsme klíči, abychom se dočkali této tristní situace? Nevím, pouze(!) se ptám, protože odpovědi na tyto naléhavé otázky neznám.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Je dobré vědět jak to doopravdy bylo:
Jen bláhoví si mohou myslet, že by parta disidentů, různých flákačů, povalečů a narkomanů byla schopna změnit politický systém v tehdejším Československu.

Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/zifcak-be ... Yzi9A3PqpE
https://www.denik.cz/z_domova/zifcak-be ... Yzi9A3PqpE

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Tak dnes málokdo pochybuje o tom, že v listopadu 1989 nedošlo k žádné revoluci, ale že bylo vše předem nachystané a domluvené. Akorát, že mnohé asi nedopadlo přesně podle přání scénáristů tohoto plánu.
Vím, že s touto tezí mají nekritičtí obdivovatelé Havla problém, ale to je jejich problém. No, a nyní k věci.

... takže pan Zifčák nám neřekl nic nového, spíš znovu objevuje ameriku, navíc s neskrývanou, resp. neohrabaně maskovanou bohorovnosti. Z jeho odpovědí je patrné, že zůstal konzervativním komunistou, když se domnívá, že není se za co omlouvat a že nechtěl kapitalizmus a přesto klidně podniká. btw. Za socíku by ho za soukromé podnikání zavřeli, protože by provozoval nepovolenou činnost. A tak je u Zifčáka "se vším".
Pan Zifčák mj. říká: "Máte-li na mysli mé vypořádání s komunistickou minulostí, tak vás velice zklamu. Já jsem zůstal nadále komunistou, a dokonce se oproti těm rádoby „komunistům" v parlamentě ani nehodlám za nic z minulosti omlouvat." To hovoří za vše a nepotřebuje to komentář.

Ale taky říká: "Přestože jsem byl oproti Karlu Krylovi na jiné straně barikády, jeho písničky jsem měl rád a také jsem je zpíval, a nemusel jsem být přitom disident. Přiznám se, že text písně o demokracii se mi příliš nevybavuje ..." ... tak tady se nám pan Zifčák odkopal do naha, neboť prostoduše přiznává, že nezná jeden z nejzásadnějších Krylových polistopadových písňových textů.
Takže je jeho příznivcem jaksi "na baterky".

Co z toho pro mě vyplývá? No, že pan Zifčák pro mě není a ani nemůže být důvěryhodnou osobou, i kdyby vše ostatní, co říká, nasvědčovalo pravému opaku. Tož asi tak!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já si jen vzpomínám na to jak se kolem Československé socialistické republiky sypaly režimy viz Polsko, Maďarsko- zrušili milice, Němci utíkali na západ přes ambasádu. Tehdy jsme se všichni těšili, že se to sesype i u nás.

33. VÝROČÍ tzv. „SAMETU“ – hezké číslo, že ...

Když jsme zvonili klíči, vše se zdálo, jak bude skvělé, že nás čeká báječná budoucnost bez bolševika a navíc se Václav Havel stal záhy presidentem. První, co se nepovedlo – a zjistili jsme to velice brzy! –, bylo nevypořádání se se zločiny komunizmu. Pod heslem „nejsme jako oni“ bychom přece bolševiky nevěšeli na kandelábrech, ale bylo třeba je postavit před nezávislé soudy. Místo toho soudkyně Marcela Horváthová, která poslala na smrt Pavla Wonku, posledního politického vězně, možná ještě dodnes soudí. Vyšetřovatelé StB a bolševičtí bachaři mají větší důchody než jejich oběti, které tito zločinci mučili. Neskutečná zhůvěřilost.
Klaus a jemu podobní vylezli z Prognosťáku, expozitury KGB, chopili se moci, aby začali plnit zadání pocházející z Ruska. Sehráli nám zde nechutnou frašku o tom, že on bude za „pravičáka“ a Zeman bude hrát levou. Z toho pak vzešla tzv. „opoziční smlouva“, oxymóron, který navěky zdiskreditoval výsledky svobodných voleb.
Kupónovou privatizaci bylo třeba spustit bez legislativního rámce a výsledkem je stát, ovládaný bývalými privatizačními fondy a jejich protagonisty, stát s dysfunkčním, tj. hroutícím se jedním ze tří pilířů demokracie – mocí soudní. Jedním z mnoha velice negativních důsledků kupónové privatizace je Babiš. Člověk bezostyšně používající mafiánské praktiky (viz únos syna na Krym a získávání firem do svého holdingového konglomerátu, …) se rozhodl, že bude řídit stát jako (svoji) firmu. To slůvko „svoji“, byť je v závorce, je strašně důležité.
A tak nám ze sametového étosu zbyly „jen“ ta svoboda a demokracie. (Sorry, že se musím zase opakovat!) Nenechme si je ukrást za bílého dne a v přímém přenosu. Ani potmě!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)