Jiří Motyčka píše:
...její děti se jmenují po tátovi, to tak většinou bývá, že.
Ano, americká rodinka s kořeny po matce v Čechách. Tak ať sepíše paměti nebo podpoří tamní pročeské spolky.
Mě to připadne stejně absurdní, jako kdybych byl v něčem dobrý, ale rozhodl se na tomto místě, že mi je sympatičtější stát v Karibiku kam jezdím na dovolenou (jakože nejezdím) a že budu representant toho státu i když bydlím v ČR.
Já vím, že globalisace s sebou přináší smývání jistých eventualit a zvlášť, když už vzdálenost nehraje takovou roli, přesto v tomto případě to vidím jen jako z nouze ctnost. Ale na druhou stranu si myslím, že může být vlastenka, jen prostě nechápu tento způsob presentace.
Jiří Motyčka píše:
...při letošním MS v hokeji v českém národním mužstvu chyběly "hvězdy" z NHL a naši všemi odepisovní hoši přesto přivezli zlato. Možná právě to je namotivovalo. A dělali to snad kvůli pěnězům, které za zlato dostali od hokejového svazu ČR? To by byla úsměvná představa při jejich výdělcích ...
Ve sportu, ke se dá koupit-směnit i výsledek zápasu kvůli postupu, si o nějaké motivaci nedělám žádné iluze. Někdo holt chodí do fabriky aby si vydělal a někdo tajtrdlíkuje v manéži pro obecenstvo. Ovšem tahle manéž je nadstandartně placená.
Jiří Motyčka píše:
Ale Kateřina Emmons ...když se umístí na bedně, ráda uvidí stoupat na stožár státní vlajku ČR ev. ráda uslyší i českou hymnu...
jj, to je sice hezký pocit... ale asi tak taky všechno.
Jestliže se ona nepodílí na životě v Čechách, pak je to jen takový spíše čestný pocit, jako se jmenují čestní členové, kteří spolkům jen půjčují své jméno, ale jinak s nimi nemají nic společné.
Je spousta krásným míst, ale někdy je rozdíl tam přijet na dovolenou a nebo tam trvale žít...
Ostatně si myslím, že
v české krvi za poslední století už vlastenectví není, zbyl jen nějaký odvar, jehož mastnota se právě nalepila na sportovní podrážku._________________
"
Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
Byla jsem v té době dítě a chodila k jednomu kamarádovi, měli tam už barevnou TV zn. Rubín. Naši hráli proti zemi, která nám sem poslala tanky, když se nemohlo proti tankům, tak jim alespoň pořádně namlátit na ledě, to byly vždycky bitvy. Pak po vítězství se různě objevovaly nápisy např. "Všichni jste to viděli, bez tanků jsou v prdeli!¨ 