Milan píše:
Mně nešlo ani tak o hodnocení Masaryka
(...)
pád z toho piedestalu (na který byl TGM umístěn) může být pro některého diváka/čtenáře tvrdší, než kdyby dejme tomu Mahler dal v dokumentu/knize místo až "hagiografických" črt prostor věcné kritice.
S tímhle nelze než souhlasit.
Sklouzávat
až k "hagiografickým" črtám - jak vy jste to nazval -, je při vytváření obrazu obyčejného smrtelníka vždy ošidné, to nepochybně. Ztrácí se pak plasticita daného obrazu, takže je nebezpečí, že zůstane plochý. Nevím, zda přesně tohle se přihodilo Mahlerovi v jeho seriálu o TGM, protože už si na to přesně nepamatuju a ze 3 dílů jsem viděl, tuším, pouze jeden. Mahler byl strhující vypravěč, asi tomu i hodně podléhal a rád se poslouchal. Ale to nemusí být za všech okolností chybou. A věřte, že vím, o čem píšu.
BTW. To, co tady píšeme o Mahlerově přístupu, který aplikoval např. na Masaryka, platí obecně a typicky také třeba o
husitství, když už se nacházíme na tomto webu.
Nekritická adorace husitství a jeho protagonistů je cestou do pekel stejně jako (konfesně) tendenční zatracování.