Kolssteyn píše:
... Jinak zcela něco jiného je
národ - tedy lidi jako takoví a jejich kultura, to je jediné měřítko, které stojí za to posuzovat...
Kristian píše:
...Český národ má byť na čo hrdý podľa môjho názoru. Slovák aby takú národnú hrdosť aj závidel.
Lepší cestou než závidět, je zbavit se mindráku "malosti" a hledat. Pak najdeš třeba knížete Pribinu, Matúše Čáka Trenčanského, Juraje Jánošíka,
Ľudovíta Štúra,
Matici slovenskou, Pavola Országha Hviezdoslava,
Milana Rastislava Štefánika, jednoho ze tří otců zakladatelů ČSR a prvního čs. ministra národní obrany, film
Obchod na korze, Lasicu & Satinského, sestry Milku a Magdu Vašáryové, Mariana Labudu, primáře MUDr. Sovu-Ladislava Chudíka a další skvělé herce, kteří tak rádí zajíždí do ČR hrát, a to nejen natáčet filmy ale i do divadel atd., atd. Stačí, nebo mám pokračovat?
Jistě bys mě doplnil...
Je jasné, že na první pohled by se někomu mohlo zdát, že těch osobností je méně, než u nás, že "nejsou tak významné". Dle mého názoru je to dáno hlavně tím, že slovenský národ má úplně jinou historickou zkušenost a tradici. Náš národ úpěl pod 300letou nadvládou Habsburka a slovenský pod tísíciletou nadvládou dědiců koruny sv. Štěpána. A to jsou sakra rozdílné dějiny. A právě proto počínaje už r. 1918 slovenský národ tak vroucně toužil po své samostanosti a svébytnosti, které dosáhl paradoxně až rozdělením Československa...