Jedná se o malou keramickou nádobku ze středověkého Sezimova Ústí objevenou před r. 1900 učitelem Josefem Švehlou. Hrníček má nahoře latinský nápis a dole na patce český: „Králi slavný, Kriste dobrý, z Boha otce rozený Synu Marie dayž“. Slova z písně, jejíž autorství je spojováno právě s Husem.
Např. František Šmahel v souladu s Nejedlým, velkým znalcem husitské písňové tvorby, zpochybňuje Husovo autorství písně a co se týče hrnečku konstatuje, že „autenticita nápisu a způsob jeho provedení nebyly až dosud podrobně zkoumány“. Archeologové z Husitského muzea v Táboře pánové PhDr. Miloš Drda, CSc a PhDr. Rudolf Krajíc, CSc se chopili tohoto problému a podrobili hrneček důkladnému a všestrannému zkoumání, jehož hlavním cílem bylo určení původu, doby a autenticity nálezu. Šlo tedy v prvé řadě o to, zda se nejedná o falzifikát. Nechci ctěné přispěvatele tohoto fóra unavovat průběhem výzkumu, ale ujišťuji všechny, že se jednalo o velice podrobnou a odbornou práci, na níž se podílela celá řada odborníků z různých oblastí i vědních oborů. Závěr autorů shrnutý do jedné věty zní: „Je-li naše hypotéza správná, může ústecký koflík vážně aspirovat na označení za jednu z nejstarších zachovaných liturgických nádob středověké hereze.“ A já dodávám, že to byla nádobka, z níž kněz účastníkům bohoslužby vysluhoval podáváním eucharistie pod obojí způsobou, tedy v případě „koflíku“ Krve Kristovy v podobě vína. A protože se jednalo o nejranější projevy podávání a přijímání eucharistie třeba „ve stodole“, liturgickou nádobou nebyl kalich, ale hliněný hrníček.
Zdroj: Husitský Tábor Supplementum 1, sborník Husitského muzea, Tábor 2001.
_________________ Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12) Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)
|