Je obdivuhodné, že doc. Jiří Kejř ve svých požehnaných 88 letech je stále svěží a v takové kondici, že může poskytovat tak zajímavé rozhovory, které jsou pořád ještě o něčem, protože jsou aktuální.
Z uvedeného rozhovoru, na nějž nás Iohannes upozornil (
děkujeme), bych si dovolil vypíchnout některé - dle mého názoru důležité - momenty.
1)
Jasné a srozumitelné stanovisko k Husově rehabilitaci Husa nelze rehabilitovat, protože chybí důležitá akta z Husova procesu v Kostnici. Jiří Kejř to zdůvodnil porovnáním např. s rehabilitacemi po listopadu '89. Tyto rehabilitace týkající se daleko méně vzdálené historie byly mnohdy velice obtížné právě z důvodů chybějících akt z procesů. Natož v Husově případě, jehož proces se odehrál před 6 stoletími!
2)
Husovo reformátorstvíTo Kejř porovnává s reformátorstvím Lutherovým a v tomto srovnání Hus dle doc. Kejře nemůže zcela obstát. Tady bych si dovolil nesouhlasit.
Hus reformátorem jednoznačně byl, avšak jeho reformátorské dílo bylo bohužel přerváno na vrcholu jeho tvůrčích sil, takže ho nemohl dokončit. Husovo reformátorské dílo také vznikalo v jiných souřadnicích místa a času než Lutherovo a to rovněž nelze nevzít do úvahy.
Ano Jakoubek ze Stříbra byl největší teolog husitství, ale bylo mu dopřáno ještě dlouhých 14 let navíc oproti Husovi. Nechci se pochopitelně zabývat tím, co by bylo,
kdyby ...
3)
Přístup k husitstvíVřele doporučuji s doc. Kejřem naprosto jednoznačně a bez výhrad souhlasit s tím, že studium, posuzování a výklad husitství vyžaduje
nadkonfesní přístup.
A o to se snaží - jsem o tom pevně přesvědčen - i toto sekulární diskusní fórum. (Někdy se to však může více či méně nezdařit a zvrtnout, připouštím.)
V debatách o husitství je třeba také oddělit naivní vlastenectví od vyváženého, střízlivého a nadkonfesního přístupu k tomuto tak kontroverznímu tématu.
JM píše:
... byl za své dílo i svoje aktivity jako první evangelík jmenován v Římě komturem Řádu svatého papeže Silvestra ...
... o tomto svém vyznamenání Kejř v rozhovoru prohlásil, že si ho nesmírně váží, ale zároveň zdůraznil, že ho jako evangelík získal především
za práci. A o tom nelze vůbec pochybovat.
P.S. Nakonec si dovolím úvést jednu malou opravu. Arcibiskupem v Husově době nebyl Zbyněk Zajíc z Vartenberka ale z Házmburka.
Nechci zde troufale a drze opravovat páně docentovo drobné přeřeknutí se, ale uvádím to jenom proto, abych na to upozornil pocenciální posluchače tohoto rozhlasového rozhovoru.
