|
Náhodou jsem v Lidových novinách z 4. VI. 1992 nalezl rozhovor s tímto významným česko-německým historikem-bohemistou (*9. května 1927, Střížovice †7. dubna 2003, Mnichov), z něhož si dovolím ocitovat úryvek:
Vy jste se jednu dobu specializoval na české husitství? Jaké je Vaše pojetí? Bylo to hnutí prospěšné - kladné nebo naopak záporné-zavrženíhodné?
"Husitství mě zaujalo po studiu anglických dějin a středověké latinské literatury. Navíc v Německu vyšla poslední kniha věnovaná husitům před sto lety. Husitství je důležitá etapa historie, ale pochopit ji lze pouze, když je uvedena do širších souvislostí. Tyto souvislosti nazývám krize pozdního středověku. Mně se jedná o jiné porozumění této epoše, o jasný důkaz toho, že v téže době jako husitství v Čechách se objevily srovnatelné jevy v Anglii, Francii, Itálii i v Německu. Všechny nejprve s jedním základním motivem, a to: potřeba hluboké, zásadní společenské reformy. Což v tehdejší společnosti samozřejmě muselo vycházet z křesťanství. Nebyla to tedy jen česká specialita, ani nějaký ojedinělý jev. Nicméně v rámci všeobecného evropského vývoje šlo o mimořádnou událost. Při této práci jsem zažil hodně souhlasu ze strany českých historiků. V šedesátých letech mi někteří říkali, že já mohu napsat to, co oni nemohou. A nyní v devadesátých říkají, že moje práce byla užitečná."
_________________
De omnibus est dubitandum.
|
