Právě je 21.11.2024 - 18:56

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 64 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Sion
PříspěvekNapsal: 08.12.2006 - 23:53 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8821
Bydliště: Athény východních Čech
Nedávno jsem si udělal malý výlet překrásnou podzimní přírodou z Malešova na hrad Sion nezkrotného bouřliváka Jana Roháče z Dubé, věrného to druha Jana Žižky.
Trasa z Malešova na hrad Sion vede po červené turistické značce. Jdete překrásným lesním údolím řeky Vrchlice, je to zárověň Vrchlického cesta podél řeky, podle níž přijal svůj pseudonym básník, prozaik a překladatel Emil Frida.
První, na co narazíte nedaleko hradu, je zrestaurovaná pamětní deska věnovaná majiteli hradu při příležitosti půltisíciletého výročí potupné popravy Jana Roháče v r. 1437. Před vstupem do hradu vás "uvítá" korozí chycená stará informační tabule, která by si již zasloužila výměny. Pak si můžete prohlédnout torzo malého hradu, který si nechal Jan Roháč vybudovat jako odbojník krále Zikmunda a nazval ho biblickým jménem.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 21.08.2011 - 21:09, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 01.09.2007 - 14:06 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8821
Bydliště: Athény východních Čech
Přátelé a příznivci husitských akcí, bratří, příští sobotu, tj. 8. 9. 2007 proběhne na hradě Sionu u příležitosti 570. výročí dobytí hradu akce s příznačným názvem "Dobytí hradu Sionu" http://www.husitstvi.cz/akce12.php . Pořadatelem, obcí Chlístovice, která slaví 655 let svého trvání, jste všichni na tuto akci srdečně zváni. K pozvání se připojuje i náš server... :) 8)

(Viz též viewtopic.php?p=4310#p4310)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 17.06.2010 - 21:57 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Takhle dnes vypadají pozůstatky velitelského stanoviště v obléhacím táboře z r. 1437 u hradu Sion. Původně to byla poměrně velká pevnůstka obehnaná příkopem a valem s nárožnimi baštami, vše doplněno palisádami či snad prefabrikovanými dílci. Z fotek to není moc vidět, ale dodnes je to opevnění celkem mohutné a původně svými dimenzemi překonávalo lecjakou tvrz (mohu-li tak soudit v porovnání s tvrzišti, která jsem navštívil).

Obrázek

Obrázek

Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 00:01 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Napo_Leon píše:
S dobýváním Sionu je to zajímavé. Ve skutečnosti žádné obléhání nebylo a Sion padl hned po prvním útoku.

Ale ano, Sion byl obléhán a podle všech příznaků naprosto korektním způsobem. Skutečnosti zjištěné archeologickým výzkumem ale nekorespondují s dobovými popisy. Zvláště je v rozporu popis A.E.Piccolominiho (PiusII., Historia Bohemica). Podle T. Durdíka odpovídají nalezené střely z praků a dělové koule pouze několikadenní střelbě. Jenže např. Lichnice byla v l. 1428-9 obléhána 15 měsíců, ale ostřelována nebyla buď vůbec (viz výslovné dobové zmínky) nebo minimálně (to připouštíme, protože jsme tenkrát nebyli přitom :lol:).
V době relativního klidu zbraní dokážu pochopit, že se pan Hynce rozhodl hrad vyhladovět a ušetřit tak životy na obou stranách. Obléhal svého příbuzného, navíc příslušníka panského stavu a možná počítal, že se Roháč Zikmundovi přeci jen časem poddá. Přesto nechal hrad ostřelovat. Zřejmě méně intenzivně, než by se slušelo, ale na druhou stranu víme, že pokud pískovcová koule z děla trefí zdivo, nemusí z ní zůstat vůbec nic, takže nějaké střely bychom mohli připočítat navíc :P k páně Durdíkovým výpočtům.
Někdo uvádí jako handicap, že Sion neměl studnu. Ale to bylo u hradů zcela běžné. Musely se spokojit s cisternou (Bezděz, Gutštejn, Landštejn, Hazmburk a mnoho dalších) nebo dokonce s vodním zdrojem mimo hlavní opevnění (např. Točník). Vlastně ani Karlštejn neměl studnu ve slova smyslu a ve studniční věži byla jen cisterna, do které se musela přivádět voda z potoka. Mnoho hradních studní bylo tesáno až v době pohusitské.
Zikmundův příkaz k rychlému dobytí hradu, umocněný vysláním uherských posil, zřejmě všechny překvapil. Nejvíce asi Jana Roháče, který v době útoku na hradby, prý zrovna obědval.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 09:15 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Na Sionu se nenašla ani jedna lidská kostra, takže představa, že se obránci nechají dobrovolně zajmout, když dobře věděli, že jako škůdci země skončí na šibenici, to je představa značně zvláštní. :?

Neumím si nějak živě představit, jak taková cisterna vypadala, ale nemohla jistě ukojit na 60 bojovníků po tři měsíce. Studnu Sion neměl, takže brali obránci vodu z potoka Vrchlice. Opět představa, že sem chodí obránci s vědrem pro vodu, aniž by jim to obléhatelé nějak překazili, je poněkud směšná.

Já nevím, ale nezdá se mi, že by se pískovcové koule měly rozbít o hradbu, protože Sion měl malou půlkruhovou boční baštu a malou fortifikační zeď. Sion nebyl hrad nýbrž hrádek a Roháčovo sídlo. Spíš to vypadá, že Hynce Ptáček nařídil útok na hrad až kolem 6. září 1437. Jeden až dva dny střelby z praků udělaly své, protože archeologický průzkum prokázal, že střelba zničila Roháčův skromný palác i ubytnou část. Zkrátka se Roháč a posádka vzdali bez boje. Nejspíše, ale na Roháčově velikosti to opravdu nic nemění. Jen je zbytečné hledat střípky, které mohou, ale nemusejí, potvrzovat, že tu nějaký boj byl. :wink:

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 14:47 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Myslím, že v diskuzích můžeme napsat svoje názory, pokud nejsou vysloveně zcestné :wink:. Hrady a jinými openěnými místy se zabývám už cca 30 let a proto si dovoluji někdy uvažovat v souvislostech, které v rozsahu příspěvku nedokážu podrobně popsat.
V případě Sionu respektuji závěry archeologů i castellologů, ale celá situace se mi jeví tak, jak jsem výše napsal.

To, že se nenašla žádná kostra je argument. Jenže... Křesťanský pohřeb byl důležitou svátostinou a nebylo možné padlého jen tak zahrabat do země bez ceremoniálního rozloučení a vysvěcení hrobu. To by byla naprostá výjimka, která přicházela v úvahu např. z hygienických důvodů v případě bitev za horkého počasí. Pokud na hradě nebylo možné zajistit křesťanský pohřeb, mohla být těla padlých uložena, aby byla pohřbena později.

Cisterny na hradech bývaly různých druhů. Někdy byly vyzděny a těsněny jílem, někdy se jimi stávaly studny, ve kterých se nenarazilo na vodu a někdy byly tesány přímo ve skále.
Cisterna na hradě Házmburku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Haz ... sterna.jpg
... na hradě Zbirohy: http://foto.mapy.cz/original?id=80097
Často se ale pomíjí fakt, že voda se běžně uchovávala v sudech a kádích. Větší pozdně středověká námořní loď (např. koga, karak či karavela) mívala posádku stejnou či početnější, než byla ta sionská. A přesto se tyhle lodi vydávaly na mnohaměsíční plavby se zásobami vody v sudech (bez studny :D ).
Proto jen tak nemohu přijmout argument, že absence vodního zdroje měla automaticky znemožňovat delší obranu hradu :wink: .

Testy s obléhacím dělem na kamenné koule jsem tu už dříve někde zmiňoval. Před pár lety se vysílal na stanici Spektrum pořad "Zbraně v akci" a zde bylo z velkého obléhacího děla vystřeleno proti zdi cca 1m silné podepřené hliněným valem. Pískovcová koule se roztříštila na prach a nezbylo z ní vůbec nic. Dělové koule se tesaly také ze žuly, ta vydrží podstatně víc. Ze Sionu jsem viděl jednu dělovou kouli jako ozdobu před domem v Kutné Hoře a byla pískovcová. Proto opět ta moje domněnka o možném větším množství střel. Ale myslím, že není vůbec podstatná.

Střely z praků a dělové koule zničily Roháčův palác. Snad ano, jenže palác není životně důležitý pro obranu hradu. Hrady se vzdávaly až tehdy, jestliže nebylo možné hájit hradby kvůli zničeným ochozům (případ např. Nového hradu u Kunratic) nebo když došlo k průlomu hradeb na exponovaném místě.

Podoba zděné části hradu Sion nebyla nijak impozantní. To je rozhodně pravda. Čelní zeď za šíjovým příkopem ale měla sílu cca 2,5m a to není zas tak málo. Ostatní části hradby nad svahy měly tloušťku 1,2-1,5m. Ani to není, vzhledem k srázům zcela zanedbatelná síla. Ale ta zmíněná oblá bašta s násypem po straně brány mi nepřijde umístěna nijak výhodně. Je také nad strmým srázem a děla na ní mohla působit spíše na větší vzdálenost.
Z fortifikačního hlediska bylo klíčovým prvkem obrany předhradí, za kterým byl vnitřní hrad schován a které bylo obklopeno masivním příkopem a valem. Zde vidím hlavní prostor "realizace" puškaře Zeleného a jeho artilerie. Hliněné valy nebylo možné rozstřílet a pokud nesly roubenou hradbu, byly daleko lepším opevněním, než zděné hradby jakékoliv tloušťky.

Jako další argument mých pochybností o snadném dobytí Sionu uvedu případ tvrze Kříženec, která rozhodně svou stavební podobou nebyla nijak impozantní a byla chráněna jen vodním příkopem a valem. Nejprve ji dobyli táborité, ale když jejich posádku obléhali r. 1423 po mnoho týdnů pražané, tak dle slov kronikáře "více škody sami trpěli, než obleženým nadělati mohli". Tvrz se ubránila až do příchodu vyprošťovacího vojska B. ze Švamberka.
Dnes se z kříženecké tvrze dochoval jen pahorek a zbytek příkopu. http://www.hrady.cz/data_g/4507/35987.png
Zajímalo by mne, zda by nalezené střely vypovídaly něco o intenzitě obléhání. Možná by také nějaký archeolog konstatoval, že to bylo jinak. A další autoři by jeho názor po desítky let citovali :D

V Sionských rozvalinách bylo nalezeno poměrně značné množství střel do ručních palných zbraní a je zajímavé, že některé z nich měly železné jádro s olověným obalem. Tedy jakýsi pravzor průbojných střel s ocelovým jádrem.

Opevnění obléhacího tábora před Sionem se z velké části dochovalo (resp. jeho ženijní část). Zvláště valy velitelského stanoviště dodnes udivují svou mohutností. Tak prostě nelze říci, že zde "žádné obléhání nebylo". Kdyby bylo všechno jenom jako, tábořilo by Hyncovo vojsko jen tak na poli či louce a na Sion by chodilo hrát vrhcáby a poslouchat historky Roháčových veteránů :lol:.

Takže asi takhle to vidím. Ale ber to jako můj subjektivní názor, který mi přijde jako podložený. Rozhodně to není protinázor za každou cenu.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 15:08 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Já ti za tvůj příspěvek děkuju, ty cisterny jsou zajímavý. :wink: Já nejsem husitolog, moje oblíbené téma v české historii jsou jiná. Ale s tím Sionem... Zkrátka možnosti Roháčova hrádku byly někde úplně jinde a neodpovídají době obléhání kolem tří měsíců. Sion obléhán a dobyt byl, to je zřejmé, ale to byla záležitost zřejmě krátkodobá. Piccolomini na Sionu nikdy nebyl a zaznamenal jen to, co slyšel. A to je jediný údaj o průběhu obléhání. České prameny o tom, co se před Sionem dělo, mlčí (zřejmě věděli proč). A ani archeologický průzkum neprokázal nic o úporném obléhání :) Já to beru tak, že Hynce Ptáček začal dobývat až po zprávě, že Zikmund posílá Orszaga. Pochopitelně, protože jestli předtím nic nedělal a paktoval se s Roháčem, tak by mohlo vyjít na světlo, že Zikmunda klamal. Takže i vzhledem k vzdálenosti Sionu od Prahy se zdá, že obléhání mohlo trvat den, maximálně dva. :D

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 15:53 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Napo_Leon píše:
Takže i vzhledem k vzdálenosti Sionu od Prahy se zdá, že obléhání mohlo trvat den, maximálně dva. :D

Možná máme jen rozpor v názvosloví. Obléhání trvalo cca 3 měsíce, ale vlastní intenzivní dobývání zřejmě jen několik dní. To je pravděpodobné. Hrad byl blokován (?), aby nemohl být zásobován a zároveň byl stavěn obléhací tábor. Postavily se praky a vykopaly okopy pro děla, párkrát se vystřelilo, ale většinu času se čekalo. Vůle dobýt hrad v krátké době opravdu nemusela být velká. Zdravotní stav císaře, který měl údajně rakovinu, už byl v této době pravděpodobně špatný. Hynce obléhal svého příbuzného bez jakékoliv osobní zainteresovanosti a možná čekal, že Zikmund zemře dříve, než bude třeba hrad dobýt.

Z čistě fortifikačního hlediska mohl i Sion vydržet měsíce trvající dobývání, pokud by měl silnou posádku, dostatek děl a jiného válečného materiálu a hlavně kdyby byla vůle ho ubránit. Fortifikace některých dlouho obléhaných měst a tvrzí působí též subtilním dojmem. A naopak některé silné pevnosti padly snadno, protože se je nepodařilo zásobit a vybavit posádkou.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.08.2010 - 19:16 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Martin Picek píše:
Vůle dobýt hrad v krátké době opravdu nemusela být velká. Zdravotní stav císaře, který měl údajně rakovinu, už byl v této době pravděpodobně špatný. Hynce obléhal svého příbuzného bez jakékoliv osobní zainteresovanosti a možná čekal, že Zikmund zemře dříve, než bude třeba hrad dobýt.

Tak to je v podstatě to, co jsem napsal už předtím :lol: Hynce Ptáček vyčkával a snad i s Roháčem jednal. Když Zikmund poslal Orszaga, tak Hynce Ptáček začal dobývat.

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 22.08.2010 - 11:26 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Když se tak dívám do českých letopisů, tak mám stále příliš mnoho nejasností ohledně obléhání hradu.
Letopisec píše: "Téhož roku vytáhli pražané s císařovými dvořany (!!) před sv. Filipem a Jakubem (tj. před 1. květnem) spolu s dalšími městy a se zemskými pány k hradu Sion do boje proti panu Janu Roháčovi, který se protivil císaři a sebral mu mnoho volů, když mu je hnali z Uher, a k tomu také hodně sudů dobrého vína."
Chápu to tak, že ve vojsku byli přítomni Zikmundovi dvořané, kteří by v případě akceptace dnes propagovaného laxního přístupu Hynce Ptáčka museli císaři lhát a neprozradit nic o vlažném obléhání. Zikmund si velice přál hrad dobýt a Roháče potrestat. Z nějakého důvodu by se tedy více lidí postavilo proti svému chlebodárci a riskovalo případný brutální trest (zuřit on uměl :? ). Proč?
V uvedené zprávě je sice psáno, odkud pocházelo Hyncovo vojsko, ale není uveden počet ozbrojenců a výzbroj (zvláště těžká děla bývají často uváděna). Rovněž tak nevíme skoro nic o počtu Roháčových přívrženců, pouze přibližný počet zajatců (údaje se různí). Spekulací tedy může být přítomnost většího množství Roháčových ozbrojenců v lesích mimo hrad (??), kteří mohli rušit obléhací práce. Zikmund žádal 25. května zemský sněm, aby svolal zemskou hotovost proti Roháčovi. 29. června vyzýval Oldřicha z Rožmberka, aby posílil vojsko před Sionem, ale on nereagoval. Zikmund měl tedy očividný problém sehnat v Čechách dostatek vojáků pro akci proti Sionu.

V letopisech je dále psáno (bez přesného data, ale v odstavcích z konce srpna 1437): "Téhož roku pražané z obou měst pražských vyjeli s císařovými dvořany na pomoc k hradu Sion proti Roháčovi. Sám císař je osobně vyprovázel z města a potom se vrátil. Roháč se nechtěl podrobit císaři. Potom v pátek před Narozením Panny Marie (6. září) byl hrad dobyt a Roháč ještě s šesti dalšími zajat na hradbách. Ptáček o tom poslal zprávu císaři, který byl velice rád a přikázal, aby vyzváněli na Hradě i po Praze ve všech kostelích, a děkoval Bohu za takové vítězství." (Tuto zprávu např. Petr Čornej v Tajemství českých kronik neuvádí).
V srpnu 1437 byla tedy před Sion vyslána posila z Prahy a opět v ní byli císařovi dvořané (nešlo o Országovo uherské vojsko, to k hradu vůbec nedorazilo). Znamená to, že původní Hyncovo vojsko bylo na dobytí hradu příliš slabé, jinak si to nedokážu vyložit. Jestliže Zikmundovi na dobytí Sionu tak záleželo, stěží mohl nechat průběh dobývání náhodě a musel ho sledovat prostřednictvím zpráv od svých dvořanů a od Ptáčka. Pomocné vojsko z Prahy osobně vyprovází (!) navzdory svému špatnému zdravotnímu stavu. Zřejmě byl rád, že se mu posilu vůbec podařilo sehnat (??).
Poté, co Hynce dostal posily z Prahy, tak v několika dnech hrad dobyl.
Pius II. píše, že Roháč byl zajat při obědě, letopisec uvádí, že na hradbách. Zajmout člověka v opevněném hradě při obědě je jaksi nemožné. Prostě to nejde. Museli by tam spadnout komínem. Zaútočit v poledne na hrad, aby si toho nikdo nevšiml, jde snad jen v emerickém filmu :wink: .

Přibližný vzhled hradu včetně předhradí zachycuje model na informační tabuli před Sionem, uprostřed (foto JM):
Obrázek

Horní část valů je za ta staletí splavena, a tak není možné říci, zda na nich stávala zeď nebo roubená stěna. I na tom modelu je vidět, že těžiště obrany bylo na předhradí, vnitřní hrad nemělo smysl obsazovat obránci, dokud nebylo předhradí dobyto. Každopádně nebyla posádka něco přes 60 mužů přehnaná, zvláště, měli-li větší počet děl. Často se uvádí, že těch cca 60 zajatců bylo moc na tak malý hrad a to skutečně nechápu :roll: Např. na Libštejně bylo v době husitského obléhání 80 obránců (obléhatelů prý 400) a to neměl v té době ještě vnější opevnění (mimochodem byl postaven v naprosto zoufalé poloze na kopečku v údolí řeky Mže, přesto bylo přistoupeno k vyhladovění). Na Švihově zajali husité 130 obránců apod. Mírové stavy hradních posádek byly velice nízké, ale když hrozilo obléhání byly navýšeny na potřebný počet.

Stále tedy mám dost nejasností, které mi nedovolují vyhodnotit obléhání Sionu tak, jak je dnes obecně přijímáno. Tím se nesnažím o laciné zpochybňování práce E. Jánské či T. Durdíka. Jen se domnívám, že by si obléhání Sionu zasloužilo nové komplexní vyhodnocení a ne jen konstatování, že hrad byl slabý.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 22.08.2010 - 15:30 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Martin Picek píše:
Rovněž tak nevíme skoro nic o počtu Roháčových přívrženců, pouze přibližný počet zajatců (údaje se různí). Spekulací tedy může být přítomnost většího množství Roháčových ozbrojenců v lesích mimo hrad (??), kteří mohli rušit obléhací práce.

Ještě bych doplnil, co mne k uvedené spekulaci vede. Je to odstavec v kronice Bartoška z Drahonic. I když jsou Bartoškovy popisy někdy zmatečné a smyšlené, přesto nemohu pominut tento popis, který mi přijde věrohodný, protože obsahuje mj. i skutečnosti, které si můžeme ověřit v jiných pramenech:
"Roku 1437 v neděli na den Narození Panny Marie (8. září) lidé pana císaře přivezli do Prahy Roháče s polským rytířem Vyškem, s knězem Martinem řečeným Prostředkem, s jakýmsi Zeleným, nejlepším dělostřelcem, s jeho purkrabím z hory Sionu a s jinými šestačtyřiceti zajatci. Ihned byli dovedeni na radnici na mučení, byli těžce mučeni a nazítří v pondělí oběšeni, Roháč v pozlacených řetězech a pásu, ostatní v rezivých řetězech a pět z nich v červeném šatu. Bylo jich třiapadesát, protože sedm z nich bylo zajato už dříve, totiž Jindříšek, Baba, Hrdinka, Žídek a další jejich spolčenci.

Sedm Roháčových bojovníků bylo tedy zajato již dříve, před dobytím hradu. Bylo to při výpadu? Nebo vedli partyzánskou válku mimo hrad? Nebo šli pro vodu k řece? Či snad pro pomoc? Nevím. Ale je to důkazem, že vojsko Hynce Ptáčka u Sionu jen tak nelenošilo, i když to s ostřelováním či šturmy na hradby jistě nebylo nijak horké :wink:. A také obránci jen tak nečinně nečekali.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 04.09.2010 - 13:20 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 11.12.2009 - 09:02
Příspěvky: 136
V dnešnej MfD je článok venovaný obliehaniu hradu Sion.

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=&r= ... dc=1444525


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 04.09.2010 - 23:46 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
To mi přijde, jako by znovu otiskli článek starý tak 40 let. Resp. autorka čerpala z opravdu starých informací.
Znovu bych chtěl upozornit, že obléhání pevnosti neznamenalo automaticky nějaké zběsilé dobývání s každodenními útoky na hradby a zničujícím ostřelováním. Při obléhání Sionu rozhodně nebylo nutné plýtvat prostředky a životy, protože bylo jasné, že hrad dříve či později padne, protože se mu nemohlo dostat účinné pomoci zvenčí.
Pius II. psal pochopitelně dílo, které husity nijak neoslavovalo a tak neměl důvod nějak objektivně hodnotit Roháčovu beznadějnou situaci, ale naopak chtěl zdůraznit jeho tvrdošíjnost a potenciální nebezpečí, které od tohoto kacíře hrozilo a proto psal, že byl "vší silou i mocí dobýván". Jeho popis je třeba vnímat jen jako zajímavost, která ovšem s realitou nemá nic společného :wink: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08.11.2010 - 00:52 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 03.11.2010 - 21:36
Příspěvky: 67
Bydliště: Zvíkovské Podhradí
Pius ve více věcech psal o husitských válkách věci které by se něli brát vážně :D . Jeho válečné bubny potažené Žižkovou kůží, to je fantasy větší než Pán prstenu :D .
Ale i u nás tradovaný poslední tvrdý odpor obránců Sionu je asi trochu klišé. Nechápu jak při lítém hrdinném boji padla do zajetí většina posádky :lol: Možná si příbuzní něco navzájem dohodli, o to větší šok byla pro zainteresované dost brutální poprava včetně té pompy kolem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 12.01.2011 - 00:17 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 174
Co se týče koster, tak údajně roku 1935 byl na hradě proveden menší průzkum a nalezena kostra bez končetin.To nemusí ale vůbec nic znamenat.Hrad se nacházel na původním slovanském hradišti...

Okolnosti dobytí:
Prakticky všechny dobové záznamy, se díky důkladnému archeologickému průzkumu nepotvrzují.Ani obléhací tábor a žádné podkopané šachty.Hrad, který nemá rozlohu ani jeden hektar, by v žádném případě nedokázal uživit na šedesát lidí po čtyři měsíce.Tím méně, když nemá ani zdroj pitné vody.Ono taky nebylo potřeba.Sion byl postaven, jako soukromé sídlo.Vody bylo dost.Ovšem mimo areál hradu...
Z tří tisíc nalezených předmětu na hradě, činí pouhé 4% předměty vojenského charakteru.To se mi zdá poněkud málo na čtyřměsíční obléhání :) U hradů a tvrzí, kde došlo k vojenskému střetu s obléhatelem, činí nalezené vojenské předměty nezřídka kdy číslo převyšující 60%.
Zato předmětů pro dení potřebu bylo nalezeno mraky.Včetně zdobené měděné pípy :D .To se to hochům asi hodovalo a bumbalo, když je obléhal příbuzný majitetele hradu :lol:
A pokud jsem pochopil jednu z hypotéz, tak Roháč byl zajat trochu kuriózním způsobem.Vyrušen při obědě ( už samo o sobě zvláštní) spěchal ve zbrani na předhradí obhlédnout situaci, protože na něj z ničehož nic po čtyř měsícíh obléhání, začal útočit synovec.Do hradu se už nevrátil.Byla mu zatarasena cesta zpět.Pokud je to pravda, tak už toto je velmi solidní důkaz, jak bylo velmi jednoduché proniknout do hradu.

A proč ten Ptáček útočil po tak dlouhé době?Ono je to zvláštní, ale vypadá to, že takové postupy už má v krvi.Například při dobývání hradu Ostromeče.Tam sedí tři měsíce a potom posádku klidně pustí...

Tady to mohlo být podobné.Navíc se čekalo, že Zikmund každou chvilku natáhne brka.Byl vážně nemocen.
Zikmund si navíc uvědomoval vážnost svého postavení.Oldřichovi z Rožmberka si stěžoval, že lidé proti němu "listy a sněmy konají" v kraji témže, jako je Sion.Rožmberk odmítnul Zikmundovi pomoci, protože ani on nemohl tušit, jak se bude situace vyvíjet-ve vzduchu byla další revoluce...
Potom Zimund vyslal jakéhosi Orságha-velitel posilovacího oddílu a údajný milenec královny Barbory :lol: Ptáček potřebný čas tedy nezískal.Musel jednat.Šlo to raz dva.Ale ani po jeho zadržení nemohl tušit, že bude Roháč popraven.Snad byl přesvědčen, že nebude...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 64 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 39 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz