Dnešní
zámek Branná v Jesenníkách na Šumpersku není příliš obecně známým turistickým místem, snad proto, že jeho majitelé v posledním století neměli již tolik zájmu a zámek tak pustnul. I přesto neztratil nic ze své působivé atmosféry. Již přijíždějící po místní lokálce vidí z vlaku vypínající se hrad (zámek) u stejnojmenného městečka.
Jméno Branná je novotvar umělého rázu. Nikdy v minulosti se tak městečko ani hrad, kromě říčky, nejmenoval. Ale po druhé sv. válce bylo nepřípustné, aby se obec jmenovala německy
Goldenstein nebo
Kolstein a tak po téměř 700 letech byl historický název úředně změněn.
Původní hrad byl postaven slezským "loupeživým" rodem
pánů Wüstehube kolem přelomu 13/14. stol.
V období husitských válek jej drželi
Valdštejnové. Z nich to byl především proslulý straník Korybutovy kandidatury a husitský vojevůdce
Hynek z Kolštejna, zlatomodrého erbu valdštejnské lvice. Zemřel r. 1427 podle zavražděn člověkem, kterého ochránil před oprátkou. Otázkou však je, nakolik to bylo skutečnou Kolštejnovou residencí, neboť byl Hynek neustále aktivně angažován politicky i válečně v bězích tehdejších válek a zastával hejtmanství několika měst.
První písemná zmínka o Valdštejnech na tomto hradě je z roku 1401. Dosud se však neví, jednalo-li se o otce Hynkova nebo byl-li to již sám Hynek? Dokonce i ke genealogické interpretaci Hynkovy osoby existuje celá řada více či méně zdařilých tezí. Jisté je jen, že kolem roku 1417 byl Valdštejn se svojí družinou, majitel Kolštejna, zapojen do předhusitských "loupeživých" válečných akcí.
Po jeho smrti přešel hrad do rukou příbuzného
Heníka Židlochovského z Valdštejna, který zde sice příliš nesídlil, zato mu rukou proběhlo množství hradů snadno k mání v poválečné době. Po deseti letech (1437) jej prodal dalším svým příbuzným - bratrům
Benešovi & Haškovi z Valdštejna. Hašek také proslul v husitských válkách a Benešovi tou dobou na čas patřily sousední hrady
Bludov a
Nový Hrad u Hanušovic, stojící na jižním okraji kolštejnského panství. Proto jej byl nucen Zikmund Lucemburský hned r. 1421 odkoupit, jelikož to byl jediný možný opěrný bod proti kališnickému hradu Kolštejnu.
Po té byl hrad předmětem dlouholetého (1437-1448) soudního sporu pánů
ze Zvole, následně přešel do rukou
Žerotínů (jejichž městský znak byl dlouho mylně považován za Valdštejnský), tvrdých luteránů
Bruntálských z Vrbna a na několik staletí i do vlastnictví
Lichtenštejnů.
Kolštejn je kuriozní v tom, že nejzazší část jeho zastavěné plochy v jeho trojúhelníkové dispozici je "zakonservován" ještě starý středověký hrad na nějž teprve navazuje pozdější zámecká renesanční zástavba. Ta vznikala postupně v několika etapách, kde jednotlivé středověké fortifikační hradební prvky nahrazovala zámecká křídla.
Dnes tedy můžeme obdivovat především lemování zámeckého trojkřídlého traktu toskánskou arkádovou chodbou. V nejexponovanější části zámku jsou ještě částečně dochované jonské sloupy v arkádovém křídle s výzdobou pitoreskních masek anebo dominantní vstupní Černou věž. Ta bývala (nebýt několika požárů) původně třípatrová, později o patro snížená. Dodnes nesou dvě vnitřní patra věže arkádové oblouky.
V kapli jsou dodnes nástěnné malby s českým textem Desatera přikázání.
V přilehlém městečku atmosféru dotváří i zástavba dominantního kostela, budovy fojtství nebo fary. Teprve však z okolních kopců vyvstane před očima z někdejšího hradu skutečný klenot...
_________________
"
Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419