Hrad Bradlec proslul především tím, že byl několikrát dobýván pro své rebelující majitele. Už méně se však mluví o tom, že si jej husité násilně podmanili a po celou dobu husitských válek jim pak sloužil. Ono to násilné obsazení bylo také trochu složitější, protože roku 1417 jej dobyl s královským vojskem Hynek Jablonský na Vaňkovi z Jenštejna, který se vzepřel králi. Po dobytí byla Vaňkova družina popravena a šlechtic posléze dostal královskou milost. Roku 1421 byl po kutnohorském sněmu vypraven v čele poselstva na Litvu s nabídkou české koruny. Celé poselstvo svou cestu ovšem zakončilo v již Ratiboři, kde byli zajati a posláni Zikmundovi do vězení na Špilberk a Trenčín.
Vaněk z Jenštejna ale o Bradlec přišel už r. 1417 při prvním zatčení. Tehdy jej král daroval své choti královně Žofii. Teprve tehdy (1421) došlo k násilnému zabrání hradu. Vlastně to ani tak násilné nebylo, jelikož velišský pán Čeněk z Vartemberka využil lsti a zajal královnina purkrabího, který přijížděl z lichnického hradu, kterého se husité taky zmocnili. Skrze něj se pak bez boje dostal i do Bradlce, takže královna v téže době přišla o dva hrady.
Není ani zřejmé, jestli to bylo na popud znovuzískání Vaňkova hradu, ale Jenštejn se mezitím usídlil na Nístějce a tak po celou dobu z Bradlce operovali kališníci.
Dalším pánem na Bradlci byl jakýsi Mikuláš z Valdštejna, který se na Bradlci uváděl k r. 1431, kdy svědčil v jedné listině společně s Vaňkem z Jenštejna. Mikuláš byl, podobně jako Jenštejnové, zastáncem Husa už v roce 1415, jak je vidět z jeho přivěšené pečeti na protestní listině. Po Bradlci se píše ještě roku 1439, ale není zcela zřejmé, jestli byl ještě aktuálním držitelem hradu. Ani zpráva o dobytí Bradlce zemskou hotovostí r. 1442 mnoho nenapovídá, jestli těmi "problémovými" vlastníky byla Mikulášova posádka?
Bradlec stojí na dohled poměrně známějšímu hradu - Kumburk. Přesto je tento, v lese schovaný skvost, obecně skoro neznámý. Sensitivnější lidé však právě u Bradlce cítí "cosi" v jeho atmosféře.
Se sousedním Kumburkem měl společného málo, ale během husitských válek to byl r. 1429 právě Hynek Krušina, který jej formálně dostal od krále Zikmunda za odklon od husitů. Jak už bylo řečeno, husité jej však nevydali ani jemu, takže darování zůstalo víceméně jen písemné.
Bradlec se dnes může pochlubit zvláštní hřebenovitou polohou, po které získal svoje jméno a která zapříčinila sesutí většiny hradu ze svahu. Přesto ještě dnes mezi stromy ční několikametrová torsa zdí tvořená dvěmi odlišnými technikami.
(Na Bradlec lze dostoupit podobně jako ke Kumburku. Vedou k němu turisticky značené cesty z okolních měst - Lomnice, Nová Paka a Železnice u Jičína, v jejichž trojúhelníku leží).
