Dáša Nová píše:
... Tato situace nastala, když sirotci posíleni oddíly Nového Města Pražského vytáhli na Plzeňsko pomoci svým tísněným spojencům a cestou napadli několik katolických hradů
K útoku na kolovratský hrad Libštejn se 20. července připojili husité ze Žatce, Loun a Slaného ...
... přesněji řečeno hotovost novoměstské části sirotčího svazu pod velením málo známého jakéhosi
Čerta, původním povoláním prknáře nebo pilaře. (Čert byl zvolen hejtmanem po Velkovi koudelníkovi.) Hotovosti měst Žatce, Loun a Slaného velel
Jakoubek z Vřesovic.
Obležení Libštejna mělo významný psychologický dopad, neboť některé další katolické lokality, které nechtěly absolvovat martýrium libštejnské posádky, se raději vzdaly.
O obležení tohoto hradu nám zanechal docela podrobnou zprávu jinak strohý katolík
Bartošek z Drahonic ve své kronice:
"
Téhož roku, atd. 1430, ve čtvrtek před svátkem Máří Magdalény (20. července – pozn. JM)
ti všichni a s nimi na pomoc Žatečtí a Lounští, Slánští a zemané i lidé s nimi sdružení oblehli s třemi velkými a mnoha jinými menšími děly i s třemi praky hrad zmíněného pana Fridricha z Libštejna, v němž byli hejtmany Jan řečený Šmikouský (ze Žďáru – pozn. JM)
a Jan zvaný Bukovský. Ostřelovali hrad ze zmíněných děl a praků a pokoušeli se jeho dobýt a zmocnit i útokem a jinými různými způsoby; posádka se však mužně bránila: při tom obléhání bylo na hradě přes osmdesát jejich dobrých služebníků. Posléze, když už tam husité leželi sedm týdnů, zahájili s nimi pan Fridrich a jeho bratr pan Hanuš přátelské vyjednávání, dohodli se s nimi po dobrém, obrátili se na Staré Město pražské (nikoli na Nové Město pražské, jehož hotovost hrad oblehla – pozn. JM)
a na kněze Prokopa i jejich vojska a přislíbili jim věrnost a pomoc; a tak husité od řečeného hradu odtáhli."
K tomu už jen dodám drobný detail o tom, že Šmikouský při obléhání Libštejna projevil takovou zmužilost, že se to husitům zalíbilo natolik, že ho o něco málo později učinili svým hejtmanem.
(Zvýraznění autor příspěvku.)