www.husitstvi.cz http://www.husitstvi.cz/forum/ |
|
Tábor http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=30&t=2684 |
Stránka 1 z 1 |
Autor: | Jiří Motyčka [ 04.05.2020 - 11:25 ] |
Předmět příspěvku: | Tábor |
Městské hradby (Velký Šanc) Opevnění města budované od založení husitské pevnosti a zdokonalované i dalšími generacemi se právem stalo chloubou Tábora. V době svého vzniku, tj. kolem poloviny 15. století, představovaly táborské hradby značně komplikovaný opevňovací systém, který ve střední a západní Evropě jen stěží nalézal konkurenci. Soustava opevnění využívala účinnou kombinaci parkánové a hlavní hradby. Pokud se nepříteli podařilo překonat první pásmo obrany - nižší parkánovou hradbu, ocitl se v parkánu, 6 až 10 m širokém prostoru mezi parkánovou a hlavní hradbou. Sevřený dvěma zdmi a vystavený střelám obránců jistě musel ztratit chuť pokračovat v útoku. Na vhodných místech hradbu doplňovaly věže a bašty, odkud mohli obránci z děl i ručních zbraní působit nepříteli značné ztráty. Dodnes stojící Žižkova bašta, zvaná také Velká bašta, kdysi ovládala přístup směrem od severu a kontrolovala údolí Tismenického potoka. Později byla přestavěna k obytným účelům. Díky tomu zůstala jedním z nejlépe zachovaných zbytků opevnění. Nejslabší místo představovaly brány, zejména tzv. Nová brána, která otvírala přístup do města z východní strany. Proto byla chráněna zvláštní pevnostní stavbou, nazývanou barbakán. Všechny na svou dobu neobvykle moderní prvky opevnění dokumentují značnou pokročilost husitského vojenského stavitelství. Přestože většinu hradeb v průběhu 19. století měšťané zbourali, představují jejich zbytky hodnotný vklad do historického dědictví města. Význam táborského opevnění zdůraznilo jeho prohlášení za národní kulturní památku se zvláštním režimem památkové péče a ochrany. https://www.youtube.com/watch?v=lWKfAyp6ymc Příloha: zdroj: Tabor TV |
Autor: | Jiří Motyčka [ 05.11.2022 - 20:21 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Tábor |
Naučný film popisující obranné prvky městského opevnění Tábora a jejich vývoj v průběhu času. vypravěč: Ondřej Novák zvuk: Mirek Šmilauer kamera, režie: Jan Míka Pro město Tábor vyrobilo Husitské muzeum v Táboře ve spolupráci se studiem FILMOFON https://www.youtube.com/watch?v=OBQsi7z2yYM Příloha:
|
Autor: | Martin Picek [ 06.11.2022 - 15:41 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Tábor |
Je to pěkný dokument. Už jsem ho zmiňoval před časem zde: https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=2604&p=22556#p22556 Škoda jen, že některé uváděné údaje jsou zbytečně zavádějící. Z komentáře filmu: "První test opevnění přišel r. 1420 s rožmberským vojskem. Útok byl veden po východní šíji na dosud nedostavěnou bránu …" Při "nelegálním" obsazení opuštěného města by husité asi stěží začali stavět novou bránu klasickým zednickým, tj. permanentním, způsobem. Na uvedení staré přemyslovské fortifikace do provozu měli jen velmi krátkou dobu, kdy navíc hrozilo akutní nebezpečí napadení nepřítelem. Při povrchní znalosti dobových technologických procesů bych předpokládal, že na jaře r. 1420 nebylo přistoupeno k otevírání lomů, zakládání vápenek, kácení stromů, stavbě pil atd., ale pouze k obnově nezbytných fortifikačních prvků jako jsou ochozy, vrata bran, mosty atd. Jen pro zajímavost stručně k výrobě vápna nezbytného pro výrobu malty: Nejstarší technikou pro zpracování vápence na vápno bylo milířování. V milířích byl drcený vápenec vrstven střídavě se dřevem, ve zděných milířích a trychtýřových pecích již dřevěné palivo hořelo mimo vypalovací prostor. Spodní část pece sloužila jako topeniště a nad palivem byly vyrovnány vrstvy vápence určené k pálení prokládané dřevem. Vršek vápenické pece byl chvíli po zapálení utěsněn drny nebo jílem. Výrobní cyklus vápna páleného v milířích z drceného vápence trval jeden až dva týdny a spotřebovalo se při něm velké množství většinou dubového dřeva (vyschlého, mokré nehoří ) . Dlouhou dobou výpalu za poměrně nízkých teplot vznikalo měkce pálené vápno se specifickými vlastnostmi. Vápenná kaše se pak odlévala do jam, kde se musela nějakou dobu nechat odležet. Délka odležení má mimořádný význam pro plasticitu malty. Rovněž bylo třeba vyhledat někde poblíž zdroj vhodného kamene, otevřít lom a vybudovat komunikace pro dopravu kamene na staveniště. Dřevo na stavbu lešení obnášelo kácení stromů a jejich dopravu z lesa, otesávání trámů, výrobu řeziva, tzn. nejspíše i stavbu vodních pil (pilných mlýnů). Ovšem na některé dřevěné prvky bylo nutné použít dřevo vyschlé, tj. buď ho někde koupit a nebo po mnoho měsíců sušit … A to pomíjím fakt, že každý les, louka, pole mělo svého vlastníka, který asi nebyl úplně nadšen, pokud mu jeho majetek někdo zabral a poničil, či přímo ukradl. Finanční, časová i technologická náročnost na stavbu zděné fortifikace byla tak velká, že se k ní dalo přistoupit pouze v době a situaci, která její realizaci umožňovala. Proto známe z doby husitských válek tak velké množství opevnění provizorního charakteru využívajících dřevo, hlínu, posbíraný kámen. Zděné fortifikace, které bývají datovány do válečných let, jsou při podrobnějším průzkumu zpravidla posunuty až do let poválečných, resp. do období víceletého příměří (viz např. hrad Choustník). BTW někdo se léta věnuje rekonstrukci středověkého jeřábu, zatímco jiný virtuálně staví kamenné táborské hradby během tří měsíců . |
Autor: | Kata-he-kasa [ 13.09.2024 - 19:24 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Tábor |
A další boření mýtů https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-myty-a-legendy-o-zalozeni-husitskeho-tabora-85578 Příloha: Tábor 16-17 st.jpg [ 101.98 KiB | Zobrazeno 1334 krát ] |
Stránka 1 z 1 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |