Hrad Ostromeč nad dnešní Slapskou přehradou a přítokem potoka Mastníka je v husitské době spjat především se jmény Jana Hvězdy z Vícemilic a Filipa z Padařova. Nedaleko této lokality se 6. 11. 1419 odehrála pro husity tragická bitva u Živohoště.

Kolem 13. července 1424 táboří v čele s Janem Hvězdou z Vícemilic obsadili jakýsi zde stojící polorozbořený "hrádek" snad až z předrevolučního období a vystavěli zde důkladné fortofikace, jak jen husiti to uměli. Hrádek se stal hradem. Ostromečská posádka byla posilou v domácí válce proti katolickému nepříteli (obléhání hradu Zvíkov ...) i při zahraničních výpravách třeba takzvaně "pro víno" do Rakous koncem r. 1431 (k tomu viz také husitské vinobraní). V r. 1428 hrad údajně dobyli Bechyňští a pobořili ho. Poté získali hrad opět husité a znovu ho obnovili. Hejtmany na Ostromeči se stali nejprve Mikuláš z Padařova a po něm Filip z Padařova, který si na hradě nechal zhotovit skvostnou Bibli, tzv. Padařovskou. Táboři drželi Ostromeč i po Lipanech (1434) a odtud nadále ovládali okolí.

Dne 17. března 1435 oblehlo hrad vojsko kališnicko-katolické koalice zemské vlády pod vedením Hynka Ptáčka z Pirkštejna. Až 22. května se hlady trpící posádka vzdala pod podmínkou volného odchodu. Hrad byl vypálen a pobořen.
V r. 1450 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka Ostromeč částečně opravil a osadil posádkou. Hrad se tak ocitl na straně Jednoty zelenohorské proti králi Jiřímu z Poděbrad. V r. 1471 rozhodl zemský sněm o jeho zboření, avšak byl neúspěšně obléhán vojskem Jiřího z Poděbrad. Hrad od r. 1500 nalézáme opuštěný a tohle z něj zbylo dnes ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)