... neplést s Vidštejnem u Seče, okr. Chrudim

Včera jsme byli na husitském hradě - Vlčtejně (něm. Wildenstein) u Blovic, kde též pobýval můj oblíbený hrdina - hejtman Bohuslav ze Švamberka. Byla jsem mile překvapená, vlastně úplně nadšená jak je hrad zachovalý! Tvarem připomíná pevnost Boyard, ale ta se jinak s naším krásným gotickým hradem nedá srovnat, Vlčtejn má i vyhlídkovou terasu, kde dříve asi byly vyšší zdi a střílny, kolem je i část hradebního opevnění a hlavně pořád zachovalý příkop, tam se mi líbilo nejvíc procházet se sama podél strmé černé skály, ze které se tyčil hrad - za hradem v příkopu je to totiž jako za středověku, žádné známky civilizace... jen malá červená nejspíše geodetická značka na horolezecké skále. Vlevo od vchodu je skulina, kterou se dá prolézt a je vidět asi do nějaké spižírny, kde teď roste jen tráva. Na hradě se mi líbilo obzvláště gotické okno, ale nevím, jestli je původní, hrad je z kamene, který se tam všude nachází a kolem dveří jsou zbytky pískovce, ten asi vozili z Plzně. Vlčtejn je volně přístupný, jsou tam kovové pevné schody se zábradlím, nezamčené kovové dveře, bezpečné všude. Škoda jen, že zdi narušují kořeny náletových stromků. Pod hradem se pořádají koncerty pod širým nebem, teď tam ale zrovna nic neplánují, v létě by se po koncertu mohlo přespat v hradu. V těsném podhradí jsme krmili kozy a obdivovali dva koně.

Ač je Vlčtejn snad 10x menší nežli Radyně, líbí se mi více, na Radyni je negativní energie a to nejen v hladomorně. Na Vlčtejnu vám ale bude dobře, nechodí na něj také žádná ''procesí'' návštěvníků jako na Radyni. Auto za autem ale staví v ''Baštírně na Vlčtejně'' - restauraci u silnice, kde mají v sobotu otevřeno do 14 hodin a dobře tam vaří. Právě od té restaurace vede cesta 500 m nahoru na hrad. Z Vlčtejna se pak dá sjet na horu Bzí u Blovic.
(fotky ještě doplním)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

... a pár fotek z hradu

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Asi nebude od věci, když si historii tohoto hradu, který před ovládnutím husity na počátku husitských válek patřil Rožmberkům, trošičku přiblížíme.

V prvním kvartále r. 1421 se Žižka s pražany domluvil na společném tažení směrem ke Kladrubům proti Zikmundovi. Do cesty se husitům "připletl" Vlčtejn, jehož majitelkou byla Eliška z Kravař, matka Oldřicha z Rožmberka. Posádka hradu v čele s purkrabím Cikánem se vzdala a hejtmanem na něm byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic. Na Vlčtejně pak pochopitelně zůstala husitská posádka.
Hrad byl po dlouhé roky – s krátkými přestávkami – husitský. V r. 1422 se správcem na hradě stal Bohuslav ze Švamberka, pak Olfart z Javora (1427/1428), který stanul na kališnické straně, a někdy po bitvě u Lipan (1434) Svojše ze Zahrádky (přerušovaně až do r. 1445).
11. června 1450 se na hradě odehrála významná událost. Po šarvátce mezi tzv. Strakonickou jednotou a Jiřím z Poděbrad u Rokycan 4. června se obě strany dohodly na smírčí dohodě. A tato důležitá mírová smlouva mezi znesvářenými stranami byla uzavřena právě na Vlčtejně, vešla do historie pod názvem "vildštejnská smlouva" a byla signována významnými představiteli české šlechty.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)