Hrad Bechyně byl v r. 1268 postaven Přemyslem Otakarem II. na ostrohu nad soutokem Lužnice a říčky Smutná. Roku 1323 zde Jan Lucemburský založil město. Nás ale zajímají husitské dějiny ...

V r. 1415 získal Bechyni Jindřich Lefl z Lažan (potomci se nazývají Bechyňové z Lažan), který na Krakovci roku 1414 poskytl azyl Janu Husovi před jeho odjezdem do Kostnice.
Bechyně patřila ke katolické straně, a proto se stala terčem husitského dobývání. To první proběhlo v létě 1422, kdy bylo město dobyto Janem Hvězdou z Vicemilic a jeho spojencem Přibíkem Tluksou z Kamene. Hrad však odolal.
V červenci 1428 táboři oblehli Bechyni Hynka z Lažan, která nemoha počítat s pomocí Oldřicha z Rožmberka. Hrad byl ostřelován ze čtyř míst (patrně i za použití bombard), ale vzdal se nakonec "až" v říjnu. Hejtmanem v Bechyni se stal Jan Bleh z Těšnice. Táboři od Bechyně museli dokonce uskutečnit zásobovací výpravu až do Horních Rakous, což svědčí o nelehkém dobývání tohoto hradu.

V roce 1477 prodali Bechyňové z Lažan Bechyni Šternberkům.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Držitel Bechyně Jindřich Lefl z Lažan sice poskytl útočiště Mistru Janu Husovi, ale na počátku husitských válek stál plně na straně krále Zikmunda. V jeho vojsku se v listopadu 1420 zúčastnil prohrané bitvy u Vyšehradu, kde byl smrtelně zraněn. V Zikmundově táboře přijal poslední pomazání od husitského kněze a poté skonal.

Při obléhání hradu Bechyně táborským vojskem roku 1428 padl i Žižkův bratr Jaroslav z Trocnova.

... k tomu viz tak sem ...

Ano, to potvrzuje i Šmahel 3, s. 208.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Hrad BECHYNĚ – obležení roku 1428
Hrad Bechyně byl založen ve 13. století za krále Přemysla II. Otakara. Roku 1415 jej Boček z Poděbrad vyměnil s Jindřichem Leflem z Lažan za panství Náchod. Jindřichovi potomci se poté psali jako Bechyňové z Lažan. Během husitských válek zůstali věrni králi Zikmundovi. Pevná Bechyně byla díky nevelké vzdálenosti od husitského centra – města Tábora trnem v oku husitských radikálů. Roku 1422 bylo město a hrad Bechyně poprvé obleženo táborským vojskem. Hrad se sice ubránil, ale město útoku neodolalo a bylo po dobytí vypáleno.
Podruhé husité oblehli hrad Bechyně v červenci roku 1428. Podle písemných zpráv vybudovali na všech čtyřech stranách obléhací pozice. 15 týdnů ostřelovali hrad těžkými kusy a válečnými stroji. 18. července podnikli obhájci protiútok a zmocnili se jednoho děla. Zajímavostí je, že během obléhání padl v bojích bratr slavného husitského hejtmana Jana Žižky Jaroslav. Vrchním velitelem husitů byl Prokop Holý, hejtmani Jaroslav z Bukoviny, Jan Bleh z Těšnice a Mareš Kršňák, obléhání se kromě Táboritů účastnili i Písečtí, Klatovští, Sušičtí, Prachatičtí a Domažličtí.
Západní, severní a východní prostor kolem tehdejší malé Bechyně byl již před lety zastavěn rozšiřujícím se městem a jakékoliv pozůstatky po obležení dávno zmizely. Zato na jižní straně se nám dodnes dochoval rozsáhlý obléhací areál. Od hradu byl oddělen údolím říčky Smutné, která se zde vlévá do Lužnice. Popis areálu přebírám od J. Marounka: Téměř 4,5 ha rozsáhlá plocha je zde vymezena na přístupné západní a jihozápadní straně valem s vnějším příkopem. Linie vede od severní terénní hrany nad srázem ke Smutné k jihu a poté se stáčí k jihovýchodu a následně končí u východního svahu do údolí Lužnice. Severní a východní svahy jsou natolik strmé, že zde fortifikace mohla mít jen lehkou formu, která nezanechala do dnešních dnů žádné stopy. Západní strana je přístupná po rovině, proto byla linie zpevněna dvěma čtverhrannými baštami, které výrazně předstupují a umožňují tak flankování. Do nedávna byla na jihozápadní straně předpokládána ještě jedna bašta, naším nedávným průzkumem jsme ale odhalili, že se jedná o torzo výběžku menší přihrazené plochy na samém jihu celého tábora. Vzhledem k tomu, že obléhání probíhalo v letních měsících, není ve vnitřní ploše mnoho pozůstatků po zahloubených stavbách, které se nacházejí na lokalitách, které byly využívány k obléhání ve chladnějších částech roku. Čím je ale zdejší tábor unikátní, je soustava prakovišť a střeleckých pozic při severní terénní hraně. Dochovaly se zde minimálně tři prakoviště a několik míst, kde se nacházely větší lafetované zbraně. Vzdálenost k obytným částem hradu zde činí přibližně 250 m.
Po necelých čtyřech měsících obléhání posádka hradu pod vedením majitele Hynce z Lažan a hejtmana Kokota v beznadějném postavení kapitulovala. Většina ze 100 oděnců na hradě prý byla zraněná, mohli sice svobodně odejít, ovšem jen s meči a tesáky. Majiteli Hyncovi byla ponechána část výnosu z panství, ale hrad Bechyně dostal táborskou posádku v čele s hejtmanem Janem Blehem z Těšnice. Ten ji po ukončení válek roku 1437 přenechal právoplatnému majiteli Janu Bechyňovi z Lažan, jenž mu ovšem prodal na oplátku hrad Krakovec.