Jedním z nejznámějších majitelů tohoto hradu je Čeněk z Vartenberka, známá to korouhvička z "naší" doby. O něm nemá cenu se rozepisovat, bylo by to nošením sov do Athén, neb je o tomto Vartenberkovi plné DF.
Když zrovna nestál na "té správné straně", utrpěl v r. 1423 od Jana Žižky porážku na vrchu Gothard, po níž se utekl schovat právě na hrad Veliš. Zde na tomto hradě pan Čeněk 17. září 1425 zemřel, patrně na mor a zřejmě už zase jako utrakvista.
Po něm zdědil hrad jeho syn Jindřich Velišský z Vartenberka, který jako člen katolicko-kališnické koalice zemřel krátce po bitvě u Lipan (1434) na zranění, které v této bitvě utrpěl. Tím se trpce a takřka symbolicky uzavřela kapitola otce a syna Vartenberků, z nichž ani jeden nestanul na straně "radikálního" utrakvizmu.
V době příklonu Jindřicha z Vartenberka k "panské jednotě" byl hrad Veliš před bitvou u Lipan obležen oddíly radikálů, kteří vojenské operace prováděli samostatně bez koordinace s hlavními silami.

6. ledna 1438 získal tento hrad a panství Veliš s poddanským městem Jičínem známý oportunista Hašek z Valdštejna. Taky taková korouhvička - nejprve protivník Jiřího z Poděbrad, pak zase jeho spojenec. Poděbradovi nakonec Veliš i s Jičínem 31. října 1452 prodal (k oficiálnímu předání majetků došlo snad až 11. 11.). Když král Jiří z Poděbrad zemřel (1471), tak o rok později se majitelem Veliše stal Jiřího syn Boček z Kunštátu.

V r. 1478 získali hrad utrakvisti Trčkové z Lípy. Podle nepříliš důvěryhodných zpráv se za Trčků na hradě Veliši ocitly originály Basilejských kompaktát. Není to však zcela jisté. S velkou mírou pravděpodobnost však můžeme připustit, že "některé nebo všechny původní listiny v počtu sedmi skončily v archivu pánů Trčků z Lípy" (Šmahel, str. 95).nejnovější rekonstrukce Veliše

nepatrné torzo hradu

... kam ten hejtman zase čumí, to je u Boha!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)