Velmi hypotetická rekonstrukce podoby hradu Lichtemburk k roku 1450
z dílny pana Vojkovského.

Znamená to tedy, že není hypotézou pravděpodobného vzhledu, ale že jde o velice volný vzhled až polemický...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Samozřejmě, že obrázek vyjadřuje hypotetickou podobu hradu podle názoru autora.
Právě u tohoto hradu ale proběhla polemika přímo mezi odborníky o podobě jv části hradu - věž nebo zaoblení hradby.
Viz např. zde: http://www.arup.cas.cz/wp-content/uploa ... 2004_1.pdf , od strany 200.

Mimochodem Vojkovského pohledy se mi moc líbí a neváhal jsem s jejich koupí. Sice tam jsou občas chyby (cimbuří na vnějším opevnění Rýzmburka-Oseka místo sedlových věžiček), ale obrázky jsou to krásné.

A je realitou, že podklady, které by umožnily přesnou rekonstrukci podoby jsou jen u minima objektů. A zrovna u tohoto se dokázali slušně "pohádat" i profesionálové. A nejen kvůli podobě, ještě větší polemiky probíhaly ohledně původu založení - královský či šlechtický.

A právě zde na tomto hradě Jindřich z Minsterberka uchovával originály kompaktát v počtu sedmi kusů, které se zde nacházely ještě v době, kdy hrad vlastnil Mikuláš Trčka (Šmahel, str. 94).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zajímavé ůdaje včetně lidarových snímků a plánků obléhacích opevnění, která byla poměrně rozsáhlá, lze najít v diplomové práci:
Vyhodnocení archeologických nálezů z areálu obléhacího stanoviště v trati Ohrada u hradu Lichnice
Mgr. Kateřina Doležalová

Pro vážné zájemce odkaz ke stažení práce:
http://is.muni.cz/th/216718/ff_m/Doleza ... chnice.pdf

... na hrad z nově postavené rozhledny Milada ...
rozhledna Milada

dva kdysi velice vzácné pohledy do hradu shora - PRVNÍ ... (v pozadí uprostřed kopec Štěpnice, kde sirotci v r. 1428 vybudovali velitelské stanoviště, když začali hrad obléhat)

... DRUHÝ

Lovětínská rokle - zde udělali v r. 1469 záseky, aby Matyáš Korvín táhnuvší vstříc proti Jiřímu z Poděbrad tudy nemohl projít ani ustoupit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

... jen tak pro porovnání ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

můj popularizační článek z facebooku

LICHTENBURK (Lichnice) - dobývání hradu v letech 1428/1429

Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Vznikl již ve 13. století, kdy byl sídlem mocného rodu pánů z Lichtenburka. Později se zde vystřídalo mnoho dalších majitelů. Hrad prošel několikrát vojenskou konfrontací. Roku 1421 byl obležen Pražany a jeho purkrabí kapituloval. V letech 1428 až 1429 jej dobývali husité, 1469 možná Matyáš Korvín, 1473 královské vojsko a ještě v roce 1646 se posádka ubránila švédskému přepadení. Většina reliktů dobývacích prací je dnes přisuzována husitům.
V roce 1427 držel Lichtenburk Jan Městecký z Opočna, přední východočeský straník krále Zikmunda. Purkrabím hradu byl Petr Liška. Opočenského panství byla trnem v oku husitského svazu ve východních Čechách – sirotkům. V červenci roku 1428 tedy vytrhlo sirotčí vojsko pod vedením kněze Prokůpka a Jana z Kralovic proti Lichtenburku. Purkrabí Liška zřejmě stihl hrad slušně zásobit a posílit posádku, o které kroniky (zřejmě nadneseně) tvrdí, že čítala 300 mužů. Přímý útok se zjevně nezdařil a sirotci přistoupili k dlouhodobému obležení hradu s cílem jej vyhladovět. Na nejpřístupnější východní straně hradu zbudovali pět obléhacích bašt (dnes zcela zaniklých, ale známých z popisů z konce 19. století), propojených ploty či valy, čímž hrad zcela odřízli. Podle kronikáře neměli husité těžká děla ani praky (aspoň zpočátku je to pravděpodobné). Na sever od hradu na svahu kopce nad Lovětínskou roklí se dodnes nachází několik umělých plošin, sloužících jako pozorovací (a možná i palebná) postavení. Na jih od hradu jsou zachovány v poloze Ohrada nejzajímavější relikty obléhacích prací. Prostor je označován jako opevněné velitelské stanoviště. V jeho blízkosti je několik umělých plošin nejistého určení a rozlehlá plocha za ním mohla být hlavním táborem obléhatelů.
Kronikář Bartošek z Drahonic uvádí ke dnům 29.-30. července 1428:
"... oblehli sirotci, mezi nimiž byl jakýsi hejtman z Královic, měšťané a kněz Prokop řečený Holý nebo menší Prokop, hrad Lichtenburk, rozbili tam tábor, postavili kolem bašty čili opevnění a ohrady a jen tam leželi, nepoužívaje jiných děl a praků. Ten hrad měl tenkrát v držení urozený pán Jan z Opočna a v hradu tehdy byl jakýsi hejtman s jinými prý třemi sty členů posádky ..."
V zemi sužované válkou ale během obléhání hradu brzy hladověli i husité. Proto část obléhatelů vyrazila pod vedením Jana z Kralovic na spížovací výpravu. Ta je zavedla až do Lužice k Žitavě. Cestou zpět byl ale jejich zadní voj napaden Lužičany a o většinu ukořistěných zásob sirotci přišli. Oslabení obléhatelů mezitím využila posádka hradu k výpadu. Údajně při něm pobila sirotkům 100 mužů a dočasně zničila obléhací sruby. Je pravděpodobné, že se při této příležitosti podařilo hrad zásobit. Zato husitům zásoby opět docházely. Uspořádali tedy novou velkou spížovací výpravu do Kladska. Při ní drtivě porazili vojsko slezských knížat v bitvě u Altwilmsdorfu. Jan Královec využil porážky Slezanů a vtrhnul do nechráněného minstrberského knížectví (jehož kníže padl v bitvě), vydrancoval ho a s velkou kořistí se vrátil do Čech.
Po jejich triumfálním návratu byl obležen další hrad Jana Městeckého z Opočna Lanšperk. V září musela jeho srdnatě bojující posádka kapitulovat a brzy poté sirotci ovládli i jeho další hrad Žampach. Po následném posílení a zásobení Královcových sil pod Lichtenburkem a ztrátě naděje na pomoc krále Zikmunda nezbývala statečné posádce hradu žádná naděje. Pád Lichtenburku byl již neodvratný. V listopadu roku 1429 tedy Jan Městecký vydal Lichtenburk sirotkům s tím, že jej převezme Jan Hertvík z Rušinova, který mu jej vrátí, až Jan Městecký osvědčí věrnost husitům. Posádce hradu byl povolen volný odchod. Jan Městecký z Opočna musel přestoupit k husitství, ale hrad už zpět nezískal. Jedná se o jedno z nejdelších obléhání hradu v Čechách, trvalo od července 1428 do listopadu 1429.