Platnost vypršela

Hrad Kalich je pro zájemce o husitství unikátní tím, že jej nechal vystavět Jan Žižka z Trocnova. Ponechal si ho jako svůj jediný osobní majetek získaný za válek a soukromé sídlo. Dokonce si podle něho změnil predikát na Jan Žižka z Kalicha. Několikrát zde pobýval, naposled asi v červenci 1423.
Po jeho smrti hrad patřil jeho bratrovi Jaroslavovi, který zemřel roku 1428 a poté jejich sestře Anežce.
Ta se dala v polipanském období pod ochranu hejtmana Jana Řitky z Bezdědic na Kokoříně.

Hrad Kalich má zřejmě 2 stavební prvenství:

1. Neměl vůbec zděné hradby. Místo nich zde byly použity jen hliněné valy, zpevněné zídkami z nasucho či na jíl kladených kamenů. Tím se stal hrad předchůdcem novověkých pevností. Tyto valy byly velmi odolné vůči rozvíjející se dělostřelbě.
Nezodpovězenou otázkou zatím je, co na nich stálo-- zřejmě nějaké dřevěné srubové ochozy kryjící obránce.

2. Zřejmě poprvé je zde použita daleko vysunutá bašta, umožňující nasazení palných zbraní.
Včetně svého přístupového koridoru kryla dokonale jedinou přístupovou cestu na hrad a zároveň zabírala prakticky jediné místo, odkud se dalo jádro hradu ostřelovat případnými obléhateli.

Zprávu o vzniku hradu máme z kroniky Vavřince z Březové. Ovšem liší se informace z české a latinské verze. Podle jedné hrad zbudoval Žižka, podle druhé obsadil jakési opevnění na hoře, které přebudoval na hrad.
Poslední archeologické zkoumání žádné stopy po předchozím opevněném sídle neobjevilo.

Podle Hebera stála na skále nad branou mimořádně velká válcová věž o průměru přes 13 metrů.
Podle starších domněnek mohla stát za jménem hradu, neboť měla mít tvar kalichu--tedy asi patro vysazené na krakorcích.
Věž Heberem popisovaných rozměrů by se tam ale ve skutečnosti nevešla a v daném místě se zatím neprokázala existence jakékoliv stavby-- byť by tam byla věž dle mého názoru logická.

Další nejasností je stavební vývoj hradu. Není jisté, zda je celý včetně vysunuté bašty a předsunutých opevnění dílem Žižky. Je otázkou, zda se to dá vůbec nějak potvrdit. Hrad ale působí jako kompaktní celek, takže si myslím, že je produktem jediné stavební etapy.

První obležení hradu
V květnu 1421 táhl Žižka Litoměřickem. Obležené Litoměřice se raději poddaly Pražanům. Žižka zde chtěl i svůj opěrný bod a proto nedaleko na bývalém panství řádu německých rytířů začal stavět hrad Kalich.
O toto území měl ale zájem i Zikmund Děčínský z Vartemberka, kterému jej nakonec císař Zikmund zastavil. Vartemberk se pokusil Kalich obsadit, ale hrad jeho útoku v září 1421 odolal. Asi během obléhání Kalicha si proto nechal Zikmund z Vartemberka postavit pouhé 2 km daleko hrad Panna. Ten husité oblehli již roku 1422, ale Panna se jim ubránila. O rok později byla ale obležena podruhé, a to Janem Žižkou, Bohuslavem ze Švamberka a litoměřickým hejtmanem Hynkem z Koldštejna.
Panna kapitulovala a husitské posádky se na obou hradech udržely až do polipanského období.

Druhé obležení hradu
Po bitvě u Lipan zůstaly na hradech Kalich a Panna husitské posádky.
Na Kalichu sídlila Žižkova sestra Anežka, která požádala o ochranu bývalého husitského hejtmana Jana Řitku z Bezdědic na Kokoříně.
Formální držitel zboží Zikmund Děčínský z Vartemberka se vypravil začátkem roku 1437 proti těmto hradům.
Císař Zikmund 6. 3. 1437 oznámil, že hrady Kalich a Panna jsou peleší lupičů a nařídil jejich zboření. (Formálně měl pravdu. K hradům nepatřilo právně žádné zboží, takže dávky, které jejich posádky vymáhaly v okolních vesnicích byly z právního hlediska loupežemi.)
Úkolu se ujala krajská hotovost pod vedením Zbyňka Zajíce z Házmburka, která posílila Vartemberkovy síly a oblehla nejprve Pannu. Její hejtman, který se pokusil získat posily byl zajat, hrad vydal a ten byl ihned pobořen.
Poté byl obležen Kalich. Mezitím se ale ukázalo, že císař Zikmund celé býčkovické panství (od roku 1422 formálně v zástavě Zikmunda z Vartemberka) znovu zastavil, a to Heníkovi z Valdštejna!
Ten měl se Zikmundem z Vartemberka již déle spor o panství Leština a Jana Řitku získal snadno za spojence. Hrad tím formálně přešel do majetku zástavního držitele panství, takže hotovost litoměřického kraje ukončila obléhání.
Zato zuřící Vartemberk, kterému kořist jen těsně unikla, pokračoval v útocích, takže proti němu nakonec vojensky vystoupila zřejmě i hotovost litoměřického kraje!
Její velitel krajský hejtman Zbyněk Zajíc z Házmburka sjednal až 4. 7. 1438 dohodu, že se obě strany podrobí rozhodnutí pěti zvolených důvěrníků. Výsledek bohužel neznáme. Hrad tedy tehdy opět nepadl a již roku 1441 byl v držení katolického válečníka Viléma z Ilburka.

Třetí obležení hradu
Je zatím hypotetické.
Někdy mezi lety 1438-1441 získal hrad Kalich katolík Vilém z Ilburka. V době poděbradských válek to byl zřejmě jeho jediný hrad ( s možnou vyjímkou nedalekého Ronova).
Vilém byl členem Zelenohorské jednoty, která se postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. Podle kronik královské vojsko oblehlo roku 1467 současně 12 hradů členů Zelehorské jednoty. Na Litoměřicku to byly Roudnice a Helfenburk Zdeňka ze Šternberka. Oba hrady kapitulovaly a Helfenburk získal Jiřího straník Petr Kaplíř ze Sulevic na Vimperku.
Tato unikátní obléhací akce byla ale zřejmě ještě větší, než zaznamenaly kroniky. Katoličtí Zajícové z Házmburka tehdy ztratili i dva v kronikách nezmíněné hrady na Lounsku- Slavětín a Žirotín.
Zajímavé je, že také na hradě Kalich máme brzy poté doloženého nového držitele-- a to právě již zmíněného poděbradského straníka Petra Kaplíře.
Lze jen těžko předpokládat, že by bojovný katolík Vilém z Ilburka během války dobrovolně prodal svůj jediný hrad svému protivníkovi.
Považuji tedy za velmi pravděpodobné, že hrad Kalich byl roku 1467 obležen královskými silami a před těmi posádka kapitulovala.

Šmahel 3, str. 82 se příklání k té posledně jmenované variantě.
A na str. 136 tamtéž píše, že "se Žižka počátkem června 1423 objevil na hradě Kalichu, aby si ověřil, jak ho jeho bratr Jaroslav zabezpečil proti přepadu."
(Což by mohlo pochopitelně svědčit i pro první variantu, abych si ponechal otevřená zadní vrátka. )

Ano,
to se událo krátce (cca za měsíc) po zahájení vizitační návštěvy na Kalichu (viz předchozí poznámka).

... např. vysunutou dělostřeleckou baštu potvrzuje i Čornej str. 452 v hlavě IV., kapitole o husitském vojenství.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Studie o hradech Kalich a Panna od Milana Sýkory s nejnovějšími poznatky je uveřejněna ve sborníku Castellologica bohemica 13 z roku 2012.

Hrad Kalich a "trutzburky" Panna a Litýš (foto M. Sýkora). Panna byla vystavěna r. 1421, Litýš asi nejpozději r. 1423. Kalich musel být v r. 1423 sevřen velmi nepěkně a vojenská akce proti Panně jediným řešením ožehavé situace.

3D model terénu (lasersken Argus Geo s.r.o., úprava dat P. Hlavenka). Z obrázku je evidentní promyšlené rozložení hradní dispozice s vysunutým opevněním (5), mohutnými náspy (6) jádra (7) a prvním hradním oddílem (3) s náspy a příkopy (4). Všechny části důmyslně kontrolují původní přístupovou komunikaci (1)

Celkový plán hradu Kalicha (letecká fotogrammetrie a letecký lasersken Argus Geo s.r.o., zpracování P. Hlavenka, geodetické zaměření M. Sýkora - J. Šály, tvorba plánu M. Sýkora). Patrné jsou tři hradní oddíly - dolní oddíl (I), vysunuté opevnění (II) a jádro (III). Oddíl IV, dříve považovaný za tábořiště vojsk, nenese známky středověkých aktivit. Zdá se, že k tomuto účelu sloužil oddíl I a zvláště hrad Panna (od r. 1423). Ostatně hrad Kalich byl spíše rezidenčním sídlem J. Žižky a jeho rodiny.

Detailní záběr jádra a vysunutého opevnění s vykreslením dochovaného zdiva a terénních reliktů (odkaz stejný jako výše)

Tři varianty vývoje hradní dispozice. Osobně se kloním k variantě poslední, tzn. že oddíly II a III jsou výsledkem jedné stavební fáze z r . 1421. Oddíl I může být starý jakkoliv. Vede mě k tomu identická stavební technika a provázanost (stavební i logická obou částí). V jádře je patrno několik obytných staveb, zejména trojdílný palác.

Hypotetická rekonstrukce hradu (kresba J. Otradovec - M. Sýkora). Komplexní průzkum hradu probíhal ve spolupráci mezi Ústavem archeologické památkové péče SZ Čech, v.v.i. a občanským sdružením Hrady Českého středohoří (Ing. Hynek Veselý). Doposud byl publikován článek v německém periodiku Burgen und Schlösser 2012, v CB 13 vyjde česká rozšířená verze a plánujeme i monografii, ale ještě musíme doladit nějaké detaily (třeba udělat 3D model)...
Z Mostu zdraví
M. Sýkora

Řez obezděným náspem na Kalichu (měření J. Langhamer, kresba M. Sýkora).

Různé varianty zakončení náspů, oné "ohrady z srubů" (lignis municione) Vavřince z Březové (3D model I. Lehký)