... první relevantní zmínka o tomto hradu pochází z r. 1329. Tehdy se hrad stal sídlem
pánů z Ronova a Přibyslavi, kteří na hradě pobývali až do r. 1434, kdy hrad zakoupil mentor Jiřího z Poděbrad
Hynce Ptáček z Pirkštejna.
Na samém počátku 15. st. na hradě pobývala loupežnická rota
Čeňka z Ronova. Páni z Ronova během husitské revoluce stáli na katolické straně, takže je logické, že hrad byl 2x husity dobýván, a to v letech 1424 a 1425. Po dobytí hradu zde sídlil
Jan Hertvík z Rušinova. Přestože již nefungoval jako sídelní, byl ještě v r. 1515 udržovaný, ale kolem r. 1538 již jako pustý.
V 1. stavební fázi měl hrad 5 oddílů, viz přiložené obrázky. V čele jádra stála hranolová a válcová věž, na bocích lze identifikovat palácovou zástavbu. Další budovy nalézáme na SV straně. Před čelní stranou jádra stála brána s vlčí jámou. Za jádrem se nacházel zadní oddíl s obytnou budovou a věží. Kolem boků jádra byly vybudovány parkány. Od předpolí byl hrad oddělen šíjovým příkopem.
V 2. stavení fázi (poč. - založení kaple v r. 1381) bylo navýšeno JV křídlo paláce.
Ve 3. stavební fázi (po r. 1400, nejpozději před r. 1434) byl zdokonalen fortifikační systém hradu. Zemní opevnění bylo zdokonaleno tak, aby umožňovalo aktivní i pasivní obranu za použití i těžších palných zbraní. Součástí tohoto systému byla i rybniční soustava, obklopující hrad, s hrázemi s obrannými prvky a 2 předsunutá opevnění.Příloha:
IMG_7319.JPG [ 2.99 MiB | Zobrazeno 5289 krát ]
Příloha:
IMG_7320.JPG [ 2.67 MiB | Zobrazeno 5289 krát ]
zdroj: M. Sýkora - tento sborník, str. 338, 339