Obrázek je to pěkný, ale zachycuje pouze knížecí, resp. královský okrsek, zatímco monumentální opevnění Karla IV. budované kolem poloviny 14. století zde zcela zaniká.
Dovolím si zde přidat model Vyšehradu v době předhusitské (a nejspíš i husitské
) s pohledem od jihovýchodu s hlavní hradní branou Špičkou v popředí a pražskými městy v pozadí:
Půdorys gotického hradu v obrysech barokní citadely:
Karlovské opevnění Vyšehradu mělo obdobné provedení jako hradby Nového města pražského s hranolovými věžemi o půdorysu 7,5 x 7,5 m v rozestupech cca 60 m, kterých bylo původně 13 - 15.
Východní brána Špička měla podobu mohutné pevnůstky o rozměrech 27,5 x 17 m a bývá rekonstruována různě, protože se z ní mnoho nedochovalo. V době husitské nejspíše vypadala takto:
Rekonstrukce, které umísťují padací most přímo na portál brány, který byl vybaven spouštěcí mříží (hřebenem), neodpovídají běžnému dobovému řešení. Po technické stránce by to sice provést šlo, ale bylo by to poněkud nepraktické. Při zvednutém mostu by nebylo možné vést střelbu skrze mříž a zvedací část mostovky by vycházela neobvykle dlouhá, protože kladky pro lana by musely být hodně vysoko, aby nekolidovaly s mříží (z dochovaných zbytků brány jiná možnost nevyplývá). Hmotnost zvedané mostovky by tak byla hodně velká, což by působilo problémy jak s vytahováním, tak i se spouštěním. Pravděpodobnější je, že brána měla předbraní vysunuté do příkopu, které bylo opatřeno padacím mostem obvyklých rozměrů: